Evropa se staví za Zelenského. Chce přímý dialog s Putinem, Moskva schůzku odmítá
Británie, Francie a Německo podpořily návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog s Ruskem. Podle agentury AFP to uvedli lídři těchto zemí po jednání v Londýně.
Zelenskyj ve čtvrtek poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis, v němž ho vyzval k ukončení ruské invaze na Ukrajinu a ke společné schůzce. Putin ale reagoval odmítavě. Prohlásil, že k setkání nevidí důvod a že nejprve musejí experti vypracovat možná řešení.
Evropští lídři se naopak postavili za ukrajinský návrh. Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer ve společném prohlášení se Zelenským zdůraznili, že výchozím bodem pro jednání musí být současná kontaktní linie. Zároveň uvedli, že mezinárodní hranice nesmějí být měněny silou.
Lídři odsoudili opakované ruské použití nadzvukové balistické střely Orešnik i rozsáhlé raketové a dronové útoky proti civilním cílům na Ukrajině. Za nebezpečné a nezodpovědné označili také vstupy ruských dronů na území členských zemí NATO.
Naopak ocenili ukrajinské úspěchy na frontě, kde je podle prohlášení nyní osvobozováno území dříve obsazené Ruskem. Vyzdvihli také ukrajinské využívání dronových technologií.
Podle dokumentu má Evropa v případných mírových jednáních sehrát důležitou roli. Veškeré diplomatické snahy by se podle lídrů měly odehrávat v co nejužší spolupráci s Ukrajinou, širším okruhem evropských států a Spojenými státy.
Pětibodový plán
Macron, Merz a Starmer zároveň představili pět bodů, které považují za nezbytné pro dosažení trvalého a spravedlivého míru. Prvním má být zastavení bojů a dohoda o úplném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
Druhým bodem je právě současná kontaktní linie jako výchozí rámec pro jednání o územních otázkách. Třetím jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly začít platit po příměří. Mají vycházet ze závazků přijatých v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži letos v lednu, včetně možného nasazení mnohonárodních sil na Ukrajině.
Vypadá to jako jakási nikdy nekončící šachová partie mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem. Tah střídá tah, jednou to vypadá, že má navrch Pavel, třeba když zablokoval Turka. Teď zase vede Babiš, když si z Pavlovy snahy letět do Ankary dělá okatě legraci.
Babiš natahuje trapný spor o Ankaru
Názory
Čtvrtý bod počítá s tím, že ruská aktiva zůstanou zmrazena, dokud Moskva neukončí válku a neposkytne Ukrajině náhradu za způsobené škody. Poslední bod zdůrazňuje, že jakákoli dohoda musí respektovat evropské bezpečnostní zájmy. Části případných jednání týkající se EU nebo NATO by vyžadovaly souhlas členských států unie a spojenců v alianci.
„Rusko nevítězí na bojišti“
Zelenskyj po jednání uvedl, že s evropskými lídry mluvil o situaci na bojišti, obraně i posílení diplomacie. „Rusko nevítězí na bojišti,“ řekl podle svého prohlášení. Ukrajinské údery na ruské území podle něj významně omezují schopnost Moskvy rozšiřovat agresi.
Zároveň ale upozornil, že Ukrajina dál potřebuje ochranu před balistickými hrozbami. V Londýně se podle něj jednalo také o tom, jak oživit diplomacii a jakou roli v ní má hrát Evropa. Pro Kyjev je podle Zelenského důležité, aby Evropa měla v případných jednáních silný hlas.
Putin Zelenského výzvu ke schůzce odmítl. „Nevidím smysl v setkání. Nejprve musíme najít řešení,“ řekl novinářům. Podle něj má pro ukrajinskou stranu smysl pouze zastavit postup ruských ozbrojených sil. Moskva ale podle Putina potřebuje dohody, které mají nejprve připravit experti.
