Dior čelí útoku hackerů. Těm se podařilo odcizit osobní data zákazníků luxusního módního domu. Unikly adresy i telefonní čísla lidí, kteří nemají zrovna hluboko do kapsy. Bezpečnostní experti nyní varují před obvyklými triky podvodníků, kteří by se mohli pokusit obětem vyluxovat jejich účty.
Mobilní telefony používané republikánským kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem a uchazečem o viceprezidentskou funkci J. D. Vancem byly cílem čínských hackerů, uvedla agentura AP s tím, že není jasné, zda se útočníci vůbec k nějakým datům dostali. Spojené státy v listopadu čekají prezidentské volby, ve kterých se o křeslo šéfa Bílého domu utkají Trump s demokratkou Kamalou Harrisovou.
Hackeři v Česku napadali mobilní telefony s Androidem a uživatelům kradli peníze z platebních karet. Útoky prostřednictvím nově objeveného programu NGate směřovaly na klienty tří tuzemských bank. Uvedla to bezpečnostní firma Eset, která útok odhalila.
Dopady chybné aktualizace bezpečnostního softwaru firmy CrowdStrike, která způsobila v půli července celosvětový výpadek IT systémů a vyvolala chaos po celém světě, byly v Česku podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jen mírné. Eviduje deset zasažených subjektů, přičemž u dvou z nich incident úřad vyhodnotil jako závažný. NÚKIB o tom informoval na webu. Úřad sleduje kritickou infrastrukturu státu.
Kampaň amerického exprezidenta Donalda Trumpa byla terčem hackerského útoku, za který je zodpovědný Írán, sdělily podle agentury AP americké zpravodajské služby včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Íránští hackeři se podle prohlášení pokoušeli infiltrovat také okolí viceprezidentky Kamaly Harrisové, která kandiduje proti Trumpovi.
Hodnota kryptoměn ukradených po celém světě hackery se v letošním prvním pololetí více než zdvojnásobila na 1,38 miliardy dolarů (zhruba 32 miliard korun) z 657 milionů dolarů ve stejném období loňského roku. Přispěl k tomu výrazný nárůst cen kryptoměn, uvádí zpráva analytické společnosti TRM Labs.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Průměrná výše výkupného, které firmy zaplatily hackerům za odblokování svých počítačových systémů, se za poslední rok zvýšila pětkrát na dva miliony dolarů, tedy asi 47 milionů korun. Výkupné je ale pouze částí celkových nákladů na obnovu systémů. Ty bez započítání výkupného dosáhly 2,73 milionu dolarů, což je nárůst téměř o milion dolarů. Vyplývá to z globálního průzkumu bezpečnostní firmy Sophos mezi 5000 vedoucími pracovníky v oblasti kybernetické bezpečnosti a IT, který byl proveden mezi lednem a březnem letošního roku.
Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.
Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.
Nejčastějším nástrojem kybernetických zločinců se loni poprvé staly krádeže identity. Se selháním identifikace a autorizace bylo spojeno 30 procent loni zaznamenaných bezpečnostních incidentů ve firmách, což představuje meziroční nárůst o 71 procent. Ve zprávě X-Force Threat Intelligence Index 2024 to uvedla společnost IBM. Pro sestavení zprávy analyzoval tým IBM X-Force více než 150 miliard bezpečnostních událostí denně po celém světě.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
