Vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) vyvolala podle prezidenta Petr Pavel znepokojení nejen v Česku, ale i v zahraničí. Prezident to uvedl na síti X. Okamurova slova z novoročního projevu se dotkla zejména podpory Ukrajiny, která se brání ruské invazi, a obsahovala i urážlivá označení Ukrajinců.
„Vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny, třetího nejvyššího ústavního činitele, budí znepokojení nejen u našich občanů, ale i u našich spojenců a partnerů v zahraničí,“ uvedl Pavel. Dodal, že se tématem bude zabývat na nejbližším jednání s premiérem Andrej Babiš (ANO) i na setkání ústavních činitelů. Podle prezidenta je koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky klíčová pro důvěryhodnost Česka.
Vyjádření předsedy poslanecké sněmovny, třetího nejvyššího ústavního činitele, budí znepokojení nejen u našich občanů, ale i v zahraničí, u našich spojenců a partnerů. Budu o tom jednat na nejbližším jednání s předsedou koaliční vlády a na setkání ústavních činitelů. Koordinace…
Okamura ve svém projevuostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho okolí, které obvinil z rozkrádání evropské pomoci. Hovořil mimo jiné o „ukrajinských zlodějích“ a tvrdil, že finanční podpora Ukrajiny slouží jako byznys pro západní firmy i ukrajinské elity.
Dalibor Martínek: Vraťte nám Václavák. Rozvrtané místo, které jsme měli všichni rádi
Nikdo vlastně neví, proč nám bylo ukradeno Václavské náměstí. Místo, kde se v roce 1998 sešlo na sto tisíc Čechů kvůli vítezství českých hokejistů na Olympiádě v Japonsku.
Na Okamurova slova reagoval ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč, který je označil za urážlivá, nenávistná a ovlivněná ruskou propagandou. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) následně uvedl, že nepovažuje za vhodné, aby velvyslanec cizí země veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů Česka. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha však Zvaryčovu reakci označil za správnou a diplomatickou.
Kvůli Okamurovým výrokům chce sněmovní opozice vyvolat hlasování o jeho odvolání z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Na společném postupu se dohodli představitelé bývalé vládní pětikoalice – ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Nepřekvapí, že redakce Nature zařadila do svého seznamu očekávaných významných událostí posuny ve vývoji umělé inteligence. S jistotou předpokládá její stále širší využívání, bohužel často s malým lidským dohledem. Na druhou stranu by už mělo být možné snáze odhalit a opravit potenciální vážná selhání umělé inteligence, což bude pro běžné i korporátní uživatele dost podstatné.
Provoz umělé inteligence by měly zlevnit nové malé modely specializované na konkrétní problémy. A trochu se také čeká, že umělá inteligence by mohla učinit první zcela samostatné vědecké objevy.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Genová léčba na míru a jeden test na padesát druhů rakoviny
Letos mají v USA začít dvě klinické studie, které seriózně ověří vývoj genových terapií zaměřených na léčení jednotlivých dětských pacientů se vzácnými dědičnými poruchami. Navazují na případ prvního dítěte léčeného populární genetickou technikou CRISPR, která umožňuje zatím nejlépe mířené zásahy do genetické výbavy a její opravy.
V Británii bude vyhodnocena rozsáhlá studie jediného krevního testu, který by měl poznat asi padesát druhů rakoviny ještě dřív, než se projeví jejich vnější příznaky. Do studie bylo zapojeno 140 tisíc pokusných osob. Test vyhledává kousky DNA, které se do krve dostávají z nádorových buněk. Pokud se předpoklady potvrdí, medicína získá obrovskou možnost léčit nemoc už v počátečním stadiu.
Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Americká kosmická agentura NASA vyšle čtyři astronauty na let kolem Měsíce. Měl by připravit následné mise už s přistáním lidí.
Čína na srpen připravuje vypuštění další ze své série lunárních sond Čchang-e 7. Přistát má poblíž jižního pólu Měsíce a mimo jiné tam pátrat po vodním ledu.
Japonsko plánuje vypustit svou misi Martian Moons eXploration (MMX) k návštěvě dvou marsovských měsíců Phobosu a Deimosu. Vesmírná loď odebere vzorky povrchu Phobosu a vrátí je na Zemi v roce 2031, což se zatím ještě nepodařilo. Třeba pojízdný americký rover Perseverance naplnil od roku 2021 na Marsu třicet titanových trubiček o velikosti doutníku vzorky nabranými z různých míst. Podle původních představ měly být dopraveny na Zemi, jenže NASA na to zatím neměla peníze.
Evropská vesmírná agentura (ESA) plánuje vypustit koncem roku satelit PLATO vybavený 26 kamerami. Bude sledovat více než 200 tisíc jasných hvězd a hledat jejich planety, které jsou „dvojčaty Země“ s teplotami, jež umožňují existenci kapalné vody.
ESA PLATO zdroj: ČTK
První indická solární mise, Aditya-L1, bude pozorovat Slunce během solárního maxima, které se vyznačuje nejvyšší mírou slunečních erupcí. Data pomohou vědcům vytvořit lepší obraz slunečního povrchu během dění, při němž ze Slunce vylétají energeticky nabité částice. Poškozují výzkumné i komerční družice obíhající Zemi, a pokud proniknou přes ochranné zemské magnetické pole, způsobují kolaps energetických rozvodných sítí a poruchy elektronických přístrojů.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Do svého přehledu významných očekávaných událostí zařadila redakce Nature také plánované rozsáhlé vylepšení Velkého hadronového urychlovače v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) poblíž Ženevy. Zdejší vědci výrazně pronikají do světa částicové fyziky, která umožňuje pochopit základy hmoty.
Pro laiky je možná viditelnější to, že jen tak bokem, aby si ulehčili vzájemnou komunikaci, v CERN v devadesátých letech vymysleli celosvětovou počítačovou síť WWW (Worldwide Web), díky níž se člověk u počítače z jednoho odkazu na webové stránce snadno dostane na jinou. Tím se tehdy obtížně uchopitelný internet rázem změnil ve srozumitelnou součást našeho běžného života. Kdo ví, co nečekaného výzkum subatomárních částic přinese příště.
Revoluce fyziky? Vědci v CERN chtějí nový a větší urychlovač částic za stovky miliard
Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
Redakce Nature se ve svém výčtu nevyhnula ani nejvýznamnějšímu politickému faktoru, který ovlivňuje americkou a následně i světovou vědu. Jsou jím zásahy amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho lidí. Podle předpokladů tedy budou nadále pokračovat bitvy mezi Bílým domem a Kongresem o škrty ve financování vědy.
Změny v politice veřejného zdraví – včetně tažení proti očkování, propagace neprokázaných lékařských tvrzení či snížení účasti v globálních zdravotnických programech – budou mít široké důsledky na vývoj medicíny. Omezení kolem migrace mohou omezit pohyb mezinárodních studentů a vědců. Předpokládat další postup Trumpovy administrativy je však velmi obtížné.
Před půlstoletím Kennedy statečnou vědkyni ocenil. Její kolegyni Trumpovi lidé šikanují
Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová získala v roce 2024 podle výpočtů deníku Financial Times celkové příjmy výrazně vyšší, než odpovídá oficiálně zveřejněnému platu. Rozdíl tvoří především benefity a odměny z dalších funkcí, které banka detailně nerozepisuje.
Prezidentka Evropská centrální banka Christine Lagardeová si v roce 2024 vydělala přibližně 726 tisíc eur, tedy asi 17,5 milionu korun. To je o 56 procent více, než kolik činí její základní plat ve výši 466 tisíc eur, který banka uvádí ve své výroční zprávě. Upozornil na to britský deník Financial Times.
Už samotný základní plat činí z Lagardeové nejlépe placenou představitelku Evropské unie. Její oficiální odměna je přibližně o 21 procent vyšší, než jaký pobírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lagardeová: Evropa může být velmocí v AI, pokud odstraní překážky
Evropa podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové zmeškala šanci stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Těmi jsou nyní především Spojené státy a Čína. Pokud však Evropa přistoupí k inovacím rozhodně a začne systematicky odstraňovat překážky brzdící rozvoj AI, může se i tak stát významným hráčem. Slovenský prezident Peter Pellegrini zároveň kromě výhod upozornil i na riziko, že AI může ovlivňovat lidské rozhodování.
Rozdíl mezi oficiálně zveřejněnou mzdou a skutečnými příjmy prezidentky centrální banky tvoří především nezdaněné příspěvky a odměny z dalších funkcí, které Evropská centrální banka ve výroční zprávě neuvádí jednotlivě. Podle odhadů získala Lagardeová asi 135 tisíc eur ve formě benefitů na bydlení a dalších výloh.
Dalších zhruba 125 tisíc eur si měla připsat za působení v radě ředitelů Bank for International Settlements, tedy Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb, která je často označována jako „banka centrálních bank“. Naproti tomu předseda americké centrální banky Federal Reserve Jerome Powell za tuto funkci nesmí kvůli americkým zákonům pobírat žádnou odměnu.
Celkové roční příjmy Lagardeové tak podle analýzy téměř čtyřnásobně převyšují plat šéfa Federálního rezervního systému Spojených států, jehož roční mzda je zákonem omezena na 203 tisíc dolarů, tedy zhruba 4,2 milionu korun.
Statisíce lidí z bank přijdou o práci, varuje Morgan Stanley
Evropské banky mají příliš vysoké náklady, takže propouštění je nevyhnutelné, varují analytici. Samozřejmě na vině bude AI. O práci tak mohou přijít i donedávna klíčové profese jako riskaři.
Za celé osmileté funkční období v čele Evropské centrální banky by si Lagardeová mohla přijít až na 6,5 milionu eur, což odpovídá průměrnému ročnímu příjmu kolem 810 tisíc eur. Tato částka zahrnuje i budoucí jednorázové platby a možné příspěvky vyplácené během dvou let po skončení mandátu.
Od roku 2030 by navíc měla pobírat doživotní roční důchod přibližně 178 tisíc eur. Analýza Financial Times nezahrnuje náklady na zdravotní pojištění a příspěvky na penzijní připojištění, které centrální banka hradí, protože tyto údaje nejsou veřejně dostupné.
Profesor práva Guido Ferrarini z Janovské univerzity deníku Financial Times uvedl, že výše odměny odpovídá míře odpovědnosti a potřebě přilákat špičkové odborníky do čela centrální banky. Zároveň však kritizoval nízkou úroveň transparentnosti, s jakou jsou informace o odměňování zveřejňovány.
Lukáš Kovanda: Česká ekonomika zrychlila. Loni patřila k nejrychlejším v EU
Česká ekonomika loni výrazně zrychlila a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Táhla ji především spotřeba domácností, kterou podpořil svižný růst reálných mezd, přesto Češi zůstávají při utrácení opatrní a dál výrazně spoří. Letos by měl růst hospodářství mírně zpomalit – mimo jiné kvůli slabší dynamice mezd a méně příznivému vývoji v zahraničním obchodě.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Digitální euro na obzoru: ECB míří k první emisi do roku 2029
