ECB opět snížila základní úroky. Sazba se nachází na dvouletém minimu

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.

Nové úrokové sazby vstoupí v platnost 12. března. Centrální bankéři uvedli, že proces takzvané dezinflace je na cestě ke stanovenému cíli. Pojem dezinflace označuje zpomalení růstu spotřebitelských cen. ECB počítá za celý letošní rok s růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta, v příštím roce potom o 1,9 procenta a v roce 2027 o dvě procenta. Právě dvouprocentní inflace je cílem ECB i některých dalších centrálních bank.

Ekonomický růst eurozóny bude podle banky mírný, s prognózou růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta v letošním roce, uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Nejistota v oblasti obchodní politiky a širší politická nejistota mají podle ní negativní dopad na investice a export.

„Zejména v současných podmínkách rostoucí nejistoty budeme při určování vhodného nastavení měnové politiky postupovat podle přístupu závislého na datech a zasedání od zasedání,“ zdůraznila šéfka ECB.

„Nejistotu do dalšího směřování měnové politiky ECB vnáší obchodní politika USA, v rámci které plánuje (americký prezident Donald) Trump zavést cla i na dovoz evropského zboží ve výši 25 procent. V kombinaci s odvetnými opatřeními by se mohly spotřebitelské ceny zvýšit a ekonomika by se mohla dostat až na pokraj recese,“ sdělil analytik Portu Marek Malina.

Na inflaci podle něj mohou působit i některá opatření evropských vlád a politiků vynakládat velké množství veřejných prostředků na podporu obrany a infrastruktury. V Německu se strany budoucí vládní koalice shodli na potřebě uvolnit pravidla pro zadlužování a na záměru vytvořit zvláštní fond na investice do obrany a infrastruktury o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Depozitní sazbu včetně dnešního rozhodnutí zredukovala šestkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba se tak nyní nachází na dvouletém minimu.

V červenci 2022 zahájila ECB zvyšování úrokových sazeb, aby dostala v eurozóně pod kontrolu inflaci, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny.

Statistický úřad Eurostat v pondělí ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v zemích eurozóny v únoru klesla na 2,4 procenta z lednových 2,5 procenta. Nacházela se tak ještě nad dvouprocentním cílem ECB.

Americká centrální banka (Fed) v lednu přerušila snižování úrokových sazeb, které zahájila loni v září. O nastavení úroků bude znovu rozhodovat na dvoudenním zasedání, které skončí 19. března. Základní sazba Fedu se nyní nachází v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.

Trump ohrožuje světové postavení dolaru, Čechům i proto výrazně zlevní pohonné hmoty

Money

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,22 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 31 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 35,53 koruny. 

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Finům se v Česku daří. Obrat developera YIT tu vzrostl na tři miliardy

Reality

Obrat finské developerské společnosti YIT v Česku loni meziročně vzrostl zhruba o polovinu na tři miliardy korun. Firma prodala 416 bytů, tedy o 218 více než předloni. Loni společnost také poprvé začala stavět jinde než v Praze. Rozšířila své působení do Kladna a připravuje bytovou výstavbu v Brně. Vzhledem k poklesu úrokových sazeb YIT očekává, že se prodeje v letošním roce ještě zvýší, a to i přesto, že ceny bytů zřejmě dál porostou.

ČTK

Přečíst článek