Česká ekonomika loni výrazně zrychlila a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Táhla ji především spotřeba domácností, kterou podpořil svižný růst reálných mezd, přesto Češi zůstávají při utrácení opatrní a dál výrazně spoří. Letos by měl růst hospodářství mírně zpomalit – mimo jiné kvůli slabší dynamice mezd a méně příznivému vývoji v zahraničním obchodě.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostla o solidních 2,8 procenta, jak dnes potvrdil Český statistický úřad. V posledním loňském čtvrtletí však její růst podle všeho zpomalil na 2,3 procenta. Za celý rok 2025 by tak česká ekonomika měla vzrůst o 2,5 procenta.
To by Česko – vyjdeme-li z aktuálních odhadů analytiků agentury Bloomberg či z nejnovějších prognóz Mezinárodního měnového fondu – zařadilo na deváté místo mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami Evropské unie. Předstihly by jej Irsko, Malta, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litva a Španělsko. V rámci celé Evropy by se pak česká ekonomika umístila na dvanáctém místě, když by se před ni dostaly ještě Kosovo, Albánie a Severní Makedonie.
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Tahounem české ekonomiky byla loni spotřeba domácností, kterou podporoval růst reálných mezd. Ten se za celý rok 2025 přiblížil k pětiprocentní úrovni. Domácnosti přitom měly prostor svou spotřebu dále zvyšovat, neboť jejich míra úspor zůstává poměrně vysoká. Za první tři čtvrtletí loňského roku v průměru přesahovala 18 procent, zatímco v roce 2019 činila necelých 12 procent.
České domácnosti tedy stále neutrácejí tak velkou část prostředků, které mají k dispozici. Ve srovnání s rokem 2019 v průměru uspoří o více než 50 procent více. Důvodem jsou změněné spotřební vzorce po pandemii covidu-19, obavy z možného dalšího nárůstu inflace, snaha spořením „dohnat“ ztráty z období vysoké inflace i zrušení zdanění na bázi superhrubé mzdy v roce 2020. To od roku 2021 ponechává více peněz zejména vysokopříjmovým domácnostem, které mají obecně vyšší sklon k úsporám.
V letošním roce by měl růst české ekonomiky zpomalit na 2,3 procenta. Relativně vysoká míra úspor domácností totiž zřejmě přetrvá. Reálné mzdy porostou pomaleji než loni – zhruba o 3,5 procenta – mimo jiné kvůli vyšší srovnávací základně, což se projeví slabším růstem spotřeby domácností. Zahraniční obchod pak bude negativněji než loni ovlivněn zaváděním cel v průběhu roku 2025, neboť odezní efekt předzásobení americké ekonomiky, který loni nepříznivé dopady cel na Česko částečně tlumil.
Německá asociace rodinných podniků změnila po ostré kritice přístup ke straně Alternativa pro Německo (AfD). Minulý týden asociace oznámila, že se otevírá spolupráci s politiky AfD. Několik členů včetně drogistického řetězce Rossmann či výrobce nápojů Fritz-Kola následně sdružení opustilo. Předsedkyně asociace Marie-Christine Ostermannová nyní uvedla, že udělala chybu.
Americká společnost SpaceX letos přesune zhruba 10 tisíc satelitů své sítě Starlink na nižší oběžnou dráhu Země. Změna má zvýšit bezpečnost provozu v čím dál zaplněnějším kosmickém prostoru a snížit riziko srážek s jinými objekty. Oznámil to viceprezident firmy Michael Nicolls.
Společnost SpaceX, nejbohatšího muže platety Elona Muska,plánuje v průběhu letošního roku přesunout velkou část svých satelitů Starlink z výšky přibližně 550 kilometrů nad zemským povrchem na 480 kilometrů. Podle vedení firmy tento krok povede k bezpečnějšímu provozu satelitní konstelace a zároveň usnadní řízení družic na oběžné dráze.
„Množství kosmického odpadu i plánovaných satelitních konstelací je pod hranicí 500 kilometrů výrazně nižší, což snižuje celkovou pravděpodobnost kolize,“ uvedl viceprezident SpaceX Michael Nicolls, jehož vyjádření citovala agentura Reuters.
Hustší konstelace, ale menší riziko
Přesunem na nižší orbitu se podle Nicollse sice konstelace satelitů Starlink zahustí, zároveň však dojde ke snížení rizika střetů s jinými objekty. Nižší oběžná dráha také znamená, že v případě poruchy satelitu dojde k jeho rychlejšímu zániku v atmosféře, což omezuje dlouhodobé hromadění kosmického odpadu.
Právě otázka bezpečnosti se v posledních měsících dostala do popředí. SpaceX musela v prosinci řešit problémy s jedním ze satelitů, se kterým nakonec ztratila kontakt. Podobné incidenty zvyšují obavy z neovladatelných objektů na oběžné dráze.
Přetížený vesmír
SpaceX je v současnosti největším provozovatelem satelitů na světě. Počet družic na nízké oběžné dráze Země rychle roste nejen kvůli Starlinku, ale i dalším plánovaným satelitním sítím jiných firem a států. Odborníci dlouhodobě varují před rizikem řetězových kolizí, které by mohly část oběžné dráhy učinit nepoužitelnou.
Přesun satelitů Starlink na nižší dráhu je tak vnímán jako jeden z kroků, jímž se SpaceX snaží reagovat na rostoucí tlak regulátorů i odborné veřejnosti a prezentovat se jako odpovědný aktér v kosmickém prostoru.
Aktualizováno
Andrej Babiš promluvil k národu. Rok 2026 by měl být rokem hrdosti. Fiala jej pokáral
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru. Považuje za neodpovědné, když politici straší válkou, odmítá tezi, že mír je slabost, uvedl.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Špion Musk. Firma SpaceX pracuje na síti družic pro americkou rozvědku
Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku.
Před pětadvaceti lety sestavovaly tehdy Lidové noviny první žebříček nejbohatších Čechů. V čele stál Karel Schwarzenberg, byli tam i další aristokraté a v zámoří úspěšní sportovci. Český archetyp miliardáře-podnikatele teprve vznikal, ze šedé zóny devadesátých let. Přesto se tam už objevilo několik známých postav, Petr Kellner, Pavel Tykač i Andrej Babiš. Pak jiní privatizační dravci, které vzal čas.
2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc
V Americe byla situace trochu jiná, nejbohatšími lidmi byli tehdy zástupci rodů tradičních průmyslníků a obchodníků, a také trojice Bill Gates a Paul Allen z Microsoftu a Larry Ellison z Oracle. Přelom tisíciletí ale přinesl s rozmachem technologií a dot.com euforie do světa novou postavu, technologického miliardáře, zakladatele a vizionáře. Během čtvrtstoletí vznikla kasta miliardářů, kteří otevřeně vstupují do veřejného dění i politiky. A mění si svět k obrazu svému.
Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Za posledních 25 let došlo k neuvěřitelnému nárůstu bohatství i počtu nejbohatších lidí světa. Podle tradičního žebříčku magazínu Forbes bylo na přelomu tisíciletí na světě necelých pět set dolarových miliardářů, nyní je to šestkrát tolik. A majetek, který ovládají, ze zešestnáctinásobil. Pomohly tomu levné peníze, technologický pokrok i vzetup bohatství Asie.
V Česku v posledním čtvrtstoletí dominovalo několik silných postav. Mocenské centrum se vytvořilo kolem PPF Petra Kellnera, který tragicky zemřel v roce 2021. Do té doby do jeho kruhu patřili lidé kolem exprezidentů Miloše Zemana a Václava Klause (ke kterému se po smrti Kellnera přiblížil jiný miliardář, Pavel Tykač, coby financiér jeho Institutu Václava Klause. Lidé kolem IVK jsou základem dnešních Motoristů.
Evropská unie potřebuje do dalšího čtvrtstoletí odvahu. Hrozí, že přijde o duši
Evropská unie je v lepším stavu, než si připouštíme. Za čtvrtstoletí se z ní stal stabilní projekt. Nemusíme se obávat (nebo se těšit), že by měla v brzké době končit. Vede se ale boj o její podobu. Pokud má být úspěšná, bude třeba jít v procesu integrace dál, zároveň je ale třeba počítat s tlakem euroskeptiků, kteří už sice nechtějí EU zničit, ale zásadně ji přetvořit zevnitř.
Andrej Babiš se v devadesátých letech na základě privatizovaného Agrofertu, tehdy hnojivářské společnosti, a chytrého skupování zemědělských družstev, potravinářských firem i chemiček vypracoval v majitele miliardového zemědělsko-potravinářsko-chemického kolosu. Na prahu tisíciletí již vstupoval do veřejného dění, chtěl privatizovat státní Unipetrol. Z toho nakonec sešlo, ale postupně se Babiš naposouval do politiky. Vzestup mocné figury politika + podnikatele znamenalo pro Česko předběhnutí doby. Donald Trump se podobným způsobem do politiky dostal až v roce 2016 - a nutno přiznat, že z hlediska domácího vlivu a majetku byl Babiš dále než on. Do první ligy lidí miliardářů s největším vlivem na dění patří Daniel Křetínský, který se ale více soustředí na své zahraniční vztahy a akvizice, pak Karel Komárek coby hráč v průmyslu, hazardu i inovacích, Marek Dospiva (jehož Penta se ale už drží primárně developerských projektů) a nově rodina Strnadů, jejímuž raketovému růstu pomohlo vyzbrojování po válce na Ukrajině.
Pokrok i dominance
Co ale mění svět mnohem zásadnějším způsobem, je vzestup vrstvy technologických miliardářů v USA. Technologická dominance Silicon Valley v poslední dekádě dorostla do globálního vlivu skoro na všechno. Přinesli obrovský technologický pokrok, svět se za čvrtstoletí neskutečně změnil. Začali také kontrolovat informační prostor, protože tradiční média se po nástupu sociálních sítí dostala pod existenční tlak. Giganti jako Meta, Google, Amazon, Apple, Microsoft, Open AI a především firmy Elona Muska a bohaté venture kapitálové fondy vytvořily novou globální oligarchii. Zakladatelé a jejich lidé zásadně mění svět, nejprve technologickými platformami, které přinesly disrupci do mnoha odvětví, nyní budou měnit svět závodem o umělou inteligenci. Tito podnikatelé nyní během vlády Donalda Trumpa přímo ovlivňují politiku, například viceprezident JD Vance je jedním z lidí ze Silicon Valley a Musk největším sponzorem Trumpovy kampaně. Podnikatelé dobře vědí, že osud gigantů zatím ještě do velké míry záleží na státní regulaci a legislativě, takže propojení moci se jim hodí.
Zatím platí, že kdo umí spojit peníze, emoce a jednoduchý příběh, získá politickou moc.Propojení politiky s ekonomikou možná vede k větší efektivitě v řízení státu, ale minimálně u části veřejnosti k hodnotové frustraci. Výsledkem je také - minimálně v USA - růst ekonomiky ve tvaru K, tedy chudí chudnou a bohatí bohatnou, což je trend, před kterým ekonomové kvůli AI varují všude na světě.
Prezident popřál vládě úspěch. Bude ji prý ale hlídat
Prezident republiky ve svém novoročním projevu prohlásil, že chce vládě nechat prostor, aby byla úspěšná. Nicméně hlavní úspěch života v Česku podle něj záleží na občanech. "Česko je skvělá země, a proto bychom si měli více věřit," prohlásil.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Deset nejbohatších lidí světa loni bohatlo v průměru o 100 milionů dolarů denně
