Dalibor Martínek: Vraťte nám Václavák. Rozvrtané místo, které jsme měli všichni rádi
Nikdo vlastně neví, proč nám bylo ukradeno Václavské náměstí. Místo, kde se v roce 1998 sešlo na sto tisíc Čechů kvůli vítezství českých hokejistů na Olympiádě v Japonsku.
Hokej je česká posvátní kráva. Všichni, no, spíš někteří, chceme být Jarda Jágr. Kluk z nemanic, který dobyl svět. Někdo jako tradiční pohádkový Honza za českou pecí, který k princezně přišel. Na rozdíl od pohádkového hloupého Honzy má Jágr neskutečný talent daný od Boha, a ještě k tomu píli. To říkáme dětem pořád, měj píli. Talent tam nedodáte.
Nevadí, nemusí být každý Jágr. Stačí jít krok za krokem. Každý pak dojde k tomu, co mu je dáno.
A to je vlastně Václavák. Je to místo, kde jsme slavili úspěch hokejových sportovců, Nagano. Ale o deset let dřív také změnu režimu. Z balkonu před nejdůležitějším českým náměstím, Brňáci si mohou myslet cokoliv, mluvil před půl milionem lidí Václav Havel, po boku s Jiřím Bartoškou. Měnily se dějiny.
V horní částí tohoto prostranství se upálil Jan Palach, za budoucnost nás všech. Dělníci to pietní místo dali při rekonstrukci jakž takž do hromady. Je to prostě místo, kterým jdou dějiny národa.
Držet psy dlouhodobě uvázané na řetězu bude v Česku od ledna zakázané, stanovuje novela zákona o ochraně zvířat proti týrání. Jedna z novinek české legislativy. Zdá se to být dobré nařízení. Ale, proč má stát určovat, co budou lidé dělat se svými psy? To nemají lidé dost rozumu, aby to nevěděli?
Dalibor Martínek: Komunismus nekončí, v Česku se rozrůstá. Přes zákaz komunismu
Názory
Tohle náměstí republice ukradl před pár lety pražský magistrát, když si pár zvolených týpků usmyslelo, že by se tam mohly vrátit tramvaje. Technologie minulého století, již překonaná. Pravda je asi taková, že bylo potřeba utratit z rozpočtu hlavního města pár miliard korun, aby se mohlo další rok říct, že nejsou peníze, a že je potřeba dodat nové. Takže se začalo kopat.
To je možná úhlavní myšlenka vedení hlavního města. Idea Petra Hlaváčka, Moraváka, který se jako architekt stal šedou eminencí rozvoje hlavního města. Na projektu návratu tramvají na Václavské náměstí si staví svůj životní pomník. Socha Petra Hlaváčka by se možná dobře vyjímala na spodku Václavského náměstí. Někde dole, naproti soše svatého Václava. Tam, kde turisté nyní na Silvestra odpalovali rachejtle.
Možná by měl Hlaváček skončit ve vězení. To je řečnický přemet (poznámka pro orgány činné v trestním řízení). Hlaváček nechal kvůli své blouznivosti rozvrtat celé hlavní pražské náměstí. Tramvaje, nové stromy. Stojí to stovky milionů korun daňových poplatníků. Peníze nejdou z Hlaváčkovy kapsy. To by asi jinak přemýšlel. Peníze jdou z rozpočtu hlavního města, které chudák nemá na výstavbu dostupného bydlení. Na tramvaje na Václavák je peněz dost.
Už dva roky trýzní vedení hlavního města obyvatele města i tiristy rekonstrukcí Václavského náměstí. Jejíž smysl nebyl nikomu vysvětlen. Pražané na Václavské náměstí nepáchnou, je rozvrtané. Turisté se jen diví. Novoroční prskavky vypouštěli na spodní části. Hlaváček, magistrát, ať už je to kdokoliv, Václavské náměstí národu ukradli. Cosi tam kutí, stojí to miliardy. Bude nějaký veřejně dostupný audit? Dozví se veřejnost, kdo si kolik uloupnul za napňování těchto nežádaných vizí? No, ikdyby se to dozvěděla, bude jí to k ničemu. Přes náměstí se prostě nedá projít.
A mimochodem, až v únoru Češi vyhrají Olympiádu v hokeji, kde budou fanoušci slavit?
