Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

OBRAZEM: „Pro vás, ne politiky“. Zaměstnanci ČT protestovali na Kavčích horách

Stovky zaměstnanců ČT se sešly před budovou k protestu proti změně financování
ČTK
 ČTK

Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.

Stovky zaměstnanců České televize oděných v černém se dnes v poledne sešly před budovou zpravodajství na Kavčích horách. Hodinové protestní shromáždění je součástí 24hodinové výstražné stávky proti změně financování České televize a Českého rozhlasu, kterou pořádá iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně za podpory odborů.

Kvůli vysokým teplotám hasiči před začátkem akce ochlazovali rozpálenou plochu vodou. Vodu stříkali i během shromáždění.

Protestující nesli transparenty s hesly „Ne státním médiím“, „Pro vás, ne politiky“ nebo „Nezávislost není výdaj“. Zaplnila se nejen plocha před zpravodajskou budovou, ale také přilehlé parkoviště.

Odbory jsou na straně ČT i rozhlasu

Shromáždění zahájil zpěvák David Koller písní Anděl od Karla Kryla. Mezi účastníky byl také prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Akci moderovali Ester Janečková a Daniel Stach.

„Způsob, jakým se rozhoduje o budoucnosti veřejnoprávních médií, je nepřijatelný. Vládou navržené podmínky pro fungování ČT a ČRo ohrožují jejich finanční stabilitu, hrozí omezení produkce a tím i propouštění. Odbory proto jednoznačně říkají ne takovému jednání vlády. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou připraveni bojovat, a to velmi tvrdě,“ uvedla Zuzana Bančanská z nezávislé odborové organizace ČT.

Středula dodal, že ČMKOS stojí na straně zaměstnanců veřejnoprávních médií.

Stávka se během dne projevuje také ve vysílání České televize a Českého rozhlasu. ČT na svých kanálech s výjimkou ČT:D vysílá informační lištu o stávce a některé pořady včetně zpráv začínají s minutovým zpožděním. V Českém rozhlase se třikrát během dne spojí vysílání všech stanic kvůli vysvětlujícímu příspěvku. Stávku připomněla také minuta ticha za veřejnoprávní média.

Iniciativu Veřejnoprávně dosud podepsalo 3500 ze zhruba 4250 zaměstnanců ČT a ČRo. V České televizi se připojilo 2300 lidí.

Oto Klempíř

Plníme, co jsme slíbili. Na to nejsou fanoušci Petra Fialy zvyklí, rýpl si Klempíř do demonstrantů

Ministr kultury Oto Klempíř odmítá, že by vládní změny financování ČT a Českého rozhlasu ohrožovaly jejich nezávislost. Demonstraci na podporu veřejnoprávních médií označil za spor o peníze, zatímco zaměstnanci obou institucí vstupují do výstražné stávky.

Přečíst článek

Zaměstnanci protestují proti vládnímu návrhu zákona, který ruší dosavadní systém televizních a rozhlasových poplatků a nahrazuje jej financováním ze státního rozpočtu. Rozpočty obou institucí se mají podle vládního plánu proti letošku snížit asi o 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun.

Česká televize a Český rozhlas uvedly, že kvůli takovému zásahu by musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 zaměstnanců z celkových 4250.

Vláda změnu financování zdůvodňuje mimo jiné plněním slibů voličům a úsporami. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu tím ohrožena není a že podobný model funguje i v dalších zemích Evropské unie.

Související

Muskův burzovní triumf chladne. Akcie SpaceX po raketovém startu ztrácí dech

SpaceX
ČTK
 nst
nst

Akcie SpaceX po rekordním vstupu na burzu dál ztrácejí. Přestože jsou od debutu stále výrazně výš, investoři, kteří nakupovali až po IPO, už téměř přišli o počáteční zisky.

Akcie SpaceX v pondělním obchodování před otevřením trhu klesaly o více než tři procenta. Pokračoval tak výprodej, který titul zasáhl po prudké rally následující po rekordním vstupu firmy na burzu.

V 5:15 východoamerického času akcie odepisovaly 3,65 procenta. Navázaly tak na ztráty z minulého týdne, kdy ve středu a ve čtvrtek klesly o pět procent a o 3,6 procenta. V pátek se kvůli svátku Juneteenth neobchodovalo.

Akcie SpaceX raketově rostou

Raketový růst akcií SpaceX? V novodobé historii jde o solidní průměr

Akcie SpaceX od IPO posílily o více než 40 procent a ukazují, jak silně umí trh zaplatit za vizi.

Přečíst článek

Vesmírná a AI společnost Elona Muska se po mimořádně sledovaném IPO z 12. června zařadila mezi nejhodnotnější firmy světa. Během prvních dvou celých obchodních dnů akcie prudce rostly a tržní hodnota SpaceX překonala Amazon a krátce také Microsoft. Poté ale titul část zisků odevzdal a kapitalizace se vrátila pod úroveň obou technologických obrů.

SpaceX · NASDAQ: SPCX

SpaceX

Aktuální cena akcií

Po prudké rally po vstupu na burzu přišlo ochlazení. Akcie jsou ale stále výrazně nad IPO cenou 135 USD.

Aktuálně $185,00 22. 6. 2026 · 10:08 UTC
Od IPO: rally a následný pokles
zjednodušená křivka vývoje ceny od začátku obchodování
Od IPO +37,0 %
$205 $170 $135 IPO rally nyní $135 ~$202 $185
IPO cena $135 výchozí cena při vstupu na burzu
Aktuální cena $185 poslední dostupný údaj
Od IPO +37,0 % i po selloffu nad upisovací cenou

Vysoko i přes propad

I po propadu byly akcie ke čtvrtečnímu závěru trhu stále o 37 procent výše než při svém debutu. Firma při něm nabízela akcie za pevně stanovenou cenu 135 dolarů, tedy zhruba 2850 korun za akcii.

Optimističtí investoři dál sázejí na to, že Musk dokáže ve SpaceX dlouhodobě vytvořit mimořádnou hodnotu. Firma je ale stále hluboko ve ztrátě. V roce 2025 vykázala čistou ztrátu 4,9 miliardy dolarů, tedy přibližně 103,4 miliardy korun. V prvním čtvrtletí letošního roku prodělala dalších 4,28 miliardy dolarů, zhruba 90,4 miliardy korun.

easyJet

EasyJet odmítl miliardovou nabídku. Castlelake jde přímo za akcionáři

EasyJet odmítl už třetí nabídku na převzetí od americké investiční společnosti Castlelake. Ta podle Bloombergu oceňuje britské aerolinky na 4,74 miliardy liber a po neúspěchu u vedení se obrací přímo na akcionáře.

Přečíst článek

Pro investory, kteří nakupovali akcie SpaceX na volném trhu až po burzovním debutu, je vývoj méně příznivý. Kvůli následnému poklesu přišli do konce minulého týdne téměř o všechny zisky, které jim přinesla počáteční rally.

Rekordní IPO přesto zásadně změnilo majetkové poměry kolem firmy. Z Muska podle textu udělalo prvního bilionáře světa, tedy člověka s majetkem přes jeden bilion dolarů, což odpovídá více než 21,1 bilionu korun. Vstup na burzu zároveň vytvořil tisíce nových milionářů a u některých akcionářů posunul hodnotu jejich podílů nad hranici jedné miliardy dolarů, tedy zhruba 21,1 miliardy korun.

Související

Akcie SpaceX raketově rostou

Raketový růst akcií SpaceX? V novodobé historii jde o solidní průměr

Přečíst článek
SpaceX

Akcie SpaceX dál rostou. Muskova firma po IPO předstihla Amazon a míří k Microsoftu

Přečíst článek

EU rozděluje nový plán na migranty. Česko je mezi státy, které chtějí tvrdší postup

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci
ČTK
 nst
nst

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.

Evropskou unii čeká další ostrý střet o migraci. Minulotýdenní summit podle bruselského serveru Politico ukázal, že členské státy rozděluje nejen otázka rychlejšího navracení migrantů, ale také to, kdo má platit případná návratová centra ve třetích zemích.

Spor spojuje dvě mimořádně citlivá témata současné evropské politiky: migraci a budoucí dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Podle Politica může zásadní střet mezi oběma tábory přijít na zasedání Evropské rady na konci října.

Migrace sice nebyla hlavním tématem posledního summitu, přesto se v pátek ráno uskutečnila takzvaná migrační snídaně. Účastní se jí státy, které prosazují přísnější migrační politiku. Krátce poté se na veřejnost dostal dopis podepsaný zástupci 19 zemí EU.

Deset let od brexitu: sliby zmizely, papírování zůstalo

„Prodali nám sen.“ I zastánci brexitu dnes mluví o hořkém vystřízlivění

Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.

Přečíst článek

Signatáři v něm tvrdí, že migrační politika Unie musí přinést konkrétní výsledky, které lidé skutečně pocítí. „O tom, kdo může vstoupit do našich zemí a zůstat v nich, se musí vždy rozhodovat demokraticky,“ stojí v dokumentu. Podle jeho autorů také nelze připustit, aby převaděči vydělávali obrovské částky a migrace sloužila jako nástroj politického tlaku.

Dopis podepsal i český premiér Andrej Babiš. Připojili se k němu také představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska.

Podle diplomatických zdrojů z EU dopis překvapil zejména Francii. Kdyby za ním stály jen italská premiérka Giorgia Meloniová a dánská premiérka Mette Frederiksenová, nešlo by podle jednoho ze zdrojů o zásadní problém. „Když ho ale podepsalo 19 zemí, stal se z toho obrovský problém,“ citovalo Politico unijního diplomata.

Státy v dopise ocenily nedávné schválení návratového nařízení, které má urychlit a zefektivnit návraty neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Norma má zároveň usnadnit vznik návratových center mimo Evropskou unii.

Současný systém prý nefunguje

Právě návratová centra patří k nejspornějším bodům nové migrační politiky. Měla by sloužit především lidem, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, kteří pobývají v EU neoprávněně nebo u nichž bylo vydáno rozhodnutí o vyhoštění. Namísto čekání na deportaci v členském státě by mohli být přesunuti do centra mimo EU, odkud by se organizoval jejich návrat.

Podporovatelé těchto center tvrdí, že současný systém nefunguje. Jeden z diplomatů ze země, která návratová centra prosazuje, upozornil, že skutečná míra návratů migrantů je nižší než 30 procent. „Pokud ji nedokážete zvýšit, krajní pravice bude dál posilovat,“ řekl.

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Průlom ve Švýcarsku. Írán a USA se dohodly na cestovní mapě k míru

Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.

Přečíst článek

Problematické zkušenosti

Kritici ale varují, že není jasné, jak by podobná centra v praxi fungovala a zda by v nich byla dodržována lidská práva. Připomínají také problematické zkušenosti s podobnými modely, například britský plán přesouvat žadatele o azyl do Rwandy.

Proti návratovým centrům se vymezil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nejsem si jistý, že právě o tom je Evropa,“ řekl po skončení summitu. Dodal, že si není jistý, zda podobné řešení odpovídá základním principům, na nichž byla Evropa vybudována. Zároveň uvedl, že nikdy neviděl návratové centrum ve třetí zemi, které by skutečně fungovalo.

Další spornou otázkou jsou peníze. V závěru dopisu 19 států vyzývá Evropskou komisi, aby členské země v jejich úsilí dál podporovala, včetně finančních prostředků. Podle Politica to naznačuje snahu využít na podobné projekty peníze z unijního rozpočtu.

Právě o ten se povede v příštích letech tvrdé vyjednávání. A pokud se debata o migraci propojí s rozpočtem EU, může se z návratových center stát jedno z nejvýbušnějších témat letošního podzimu.

Související

Podle schváleného nařízení bude rozhodnutí o návratu automaticky spojeno s povinností opustit členský stát EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě

Návratová centra mimo EU. Europoslanci schválili zpřísnění návratů lidí bez povolení k pobytu

Přečíst článek
Brusel uznal migrační tlak na Česko

Brusel uznal migrační tlak na Česko. To požádá o osvobození od solidárních příspěvků

Přečíst článek