Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.
Dva bratři, podnikatelé, kteří v době referenda zastávali k brexitu protichůdné postoje, jsou po deseti letech oba zklamaní. Jeden má pocit, že byly promarněny nově získané svobody, zatímco druhý si stěžuje na komplikace v obchodu, píše agentura Reuters.
Rozčarování ohledně odchodu Británie z Evropské unie, které pociťují Nigel Baxter, majitel firmy s užitkovými vozy, a Ian Baxter, který vlastní logistickou společnost, odráží pocity napříč celou zemí.
Podle průzkumu YouGov z 9. června si nyní téměř šest z deseti lidí myslí, že Británie udělala chybu, když hlasovala pro odchod z EU. Přes 50 procent lidí, kteří 23. června 2016 hlasovali pro odchod, zjistilo, že jim „prodali sen“, uvedl šedesátiletý Ian.
Britové chtějí blíž k Evropě. Neshodnou se ale, jak mají nové vztahy vypadat
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Nigel, který propagoval odchod a žije v Nottinghamu ve střední Anglii, uvedl, že se nekonaly deregulace, snížení daní a příliv zahraničních investic, které měl podle něj brexit přinést. Viní z toho vládu a její nedostatečnou důraznost. „Nepodařilo se nám tohoto monumentálního rozhodnutí využít,“ řekl třiašedesátiletý Nigel.
Ian považoval setrvání v unii za pragmatické rozhodnutí a nejlepší způsob, jak zajistit prosperitu a bezpečnost Británie. Odchod podle něj nepřinesl žádné „katastrofální důsledky“, ale britským firmám se výrazně zkomplikoval prodej zboží do EU, která je i nadále zdaleka největším britským obchodním partnerem.
Je ironií, že díky brexitu se Ianova logistická firma, rovněž se sídlem v Nottinghamu, výrazně rozrostla, protože založil jednotku poskytující celní služby, aby pomohla britským firmám prodávat do EU. „Vzkvétá na úkor našich zákazníků a jejich obchodu s Evropskou unií, který není tak silný, jak by jinak byl,“ řekl. „Stále si myslím, že se to nikdy nemělo takhle zkomplikovat,“ doplnil.
Kromě neshod ohledně odchodu Británie z EU fandí bratři konkurenčním fotbalovým týmům, Chelsea a Arsenalu, ale během celé debaty o brexitu si udrželi blízký vztah. To však v celé zemi v roce 2016 neplatilo. Kvůli brexitu vzplanuly emoce, zaznívala varování ohledně ekonomických dopadů odchodu z EU a na billboardech se objevovaly pobuřující plakáty zobrazující dlouhé fronty migrantů.
Britská vláda přiznává, že brexit byl katastrofa. Konečně
Pod britským premiérem Keirem Starmerem se povážlivě houpe židle. Ve snaze zachránit svůj mandát se obrací k nepravděpodobnému spojenci. Podporu své strany i voličů si chce získat návratem do Evropy. Bude ale jeho opatrný přístup k uklidnění kritiků stačit?
Dnes je nálada kolem tohoto historického rozhodnutí tlumenější a zastíněná novými rozkoly ve společnosti. Voliče však stále trápí podobné problémy – stagnující životní úroveň, nedostatečné financování veřejných služeb a migrace. „Upřímně řečeno, už se mi to trochu vytratilo z paměti,“ uvedl Nigel.
Pro Iana je brexit stále v popředí zájmu a tato otázka se znovu stala bojištěm v možném souboji o vedení vládní Labouristické strany. Je rád, že současná vláda, zvolená v roce 2024, se snaží navázat užší vztahy s EU, ale odmítá myšlenku opětovného přistoupení za horších podmínek.
„Nejsem si jistý, zda by nám EU nabídla tak výhodnou dohodu, jako jsme měli tehdy. Velmi pochybuji o tom, že je to možné, a proto si nemyslím, že by se Británie k EU znovu připojila,“ dodal.
Na střeše pražského hotelu Marriott bzučí pět úlů. O včely se tu nestará externí firma, ale šéfkuchař hotelové restaurace The Artisan David Rejhon se svým zástupcem Peterem Mikulášem. Městské včelaření je pro ně koníček, součást udržitelné gastronomie i způsob, jak hostům ukázat, že lokální surovina může vznikat i pár pater nad rušným centrem Prahy. Letos je medu kvůli suchu méně, v nejlepším roce ale v hotelu vytočili až 25 kilogramů z jednoho úlu.
V kuchyni luxusního hotelu by člověk čekal lanýže, kaviár nebo pečlivě vybrané maso od lokálních farmářů. V pražském Marriottu ale jedna z nejzajímavějších surovin vzniká přímo nad restaurací The Artisan. Je to med ze střechy.
Šéfkuchař David Rejhon a jeho zástupce Peter Mikuláš mají na hotelové střeše v současnosti pět úlů. Nejde přitom o marketingovou kulisu, která se jednou za rok ukáže hostům. O včelstva se starají sami.
Ředitel pražského Marriottu: České metropoli stále chybějí lepší letecká spojení
Pražské hotely mají za sebou jeden z nejúspěšnějších roků v historii. Generální ředitel hotelu Prague Marriott Robert Grader v rozhovoru pro newstream.cz odhaluje, jak se mění složení hostů, proč se hotelová lobby stávají centrem dění a jak nové trendy v hotelnictví ovlivňují trh. Prozrazuje také, jaké výzvy a příležitosti čekají pražské hotely v roce 2025, nebo na čem majitelé hotelů nejvíce vydělávají.
„Úly jsou i na jiných hotelech, ale ty si většinou najímají externí včelaře na péči. My to máme jako koníček,“ říká Rejhon.
Na první pohled může znít včelaření v centru metropole jako paradox. Jenže právě město nabízí včelám mimořádně pestrý jídelníček. Z hotelové střechy mají včely v doletovém okruhu Letnou, Petřín, Riegrovy sady, Vítkov i řadu zahrad a alejí. V Praze navíc kvetou rostliny postupně: akát, lípy, parková zeleň, zahrady i stromy ve vnitroblocích. Díky tomu nemají včely jen jednu krátkou snůšku, ale pestřejší a delší sezonu.
Město místo řepkového lánu
Podle Mikuláše je právě rozmanitost hlavním důvodem, proč může být městský med chuťově zajímavější než med z některých venkovských lokalit. Tam včely často létají na monokultury, typicky řepku, nebo mají v lese snůšku vázanou jen na krátké období, kdy kvetou konkrétní dřeviny.
„V Praze rostliny kvetou ve fázích. Lípa, akát, různé parky, zahrady. Ta různorodost je velká, a proto je med z města tak kvalitní,“ vysvětluje Mikuláš.
Dalším argumentem je menší kontakt s intenzivním zemědělstvím. Zatímco na venkově mohou včely zalétat na pole ošetřovaná přípravky na ochranu rostlin, městská zeleň bývá z tohoto pohledu příznivější. Neznamená to, že město je bez rizik. Přináší dopravu, prach, tepelné ostrovy i omezený prostor. V praxi však testy městských medů opakovaně ukazují, že obavy z kontaminace bývají často větší než skutečný problém.
Sladký podvod: falšovaný med nyní odhaluje i umělá inteligence
Med celosvětově patří mezi ve světě nejvíce falšované potraviny. Padělatelé této sladkosti nejenže obírají lidi o peníze, ale potenciálně ohrožují jejich zdraví. Do odhalování padělků se zapojuje věda, zejména chemie, fyzika a nyní také umělá inteligence.
Pro hotely a restaurace je navíc městský med surovinou s příběhem. Nevzniká anonymně, ale přímo na místě, kde se následně používá. V The Artisan se stává součástí kuchyně i širšího konceptu restaurace, která staví na lokálnosti, řemesle a maximálním využití vlastních zdrojů.
Letos méně medu. Včelám chyběl nektar
Včelaření ale není přesná výroba. A už vůbec ne v době výkyvů počasí. V nejlepším roce se v Marriottu podařilo vytočit kolem 25 kilogramů medu z jednoho úlu. Letos je výnos nižší.
„Jsou to krásná, silná včelstva. Ale letos je medu méně, protože bylo sucho a chybí nektar,“ říká Mikuláš. Podle něj do včelařství vstupuje tolik externích faktorů, že plánovat medobraní podle kalendáře často nejde. „Chtěli jsme vytáčet dřív, ale kvůli počasí to nešlo. Vadí déšť i sucho,“ dodává.
Obyčejná práce: Med? Opravdovým zázrakem je včelí jed
Včelám se Vlastimil Dlab věnuje od roku 1972. Na zahradě u svého domu na kraji Lázní Bělohrad má padesát včelstev. Část úlů je v rohu velké a krásně udržované zahrady plné květin s umělým rybníčkem a vzrostlým modřínem, větší část má v přilehlé dlouhé dostavbě u zadního plotu. Ke včelám se chodí zevnitř, ve spodní části je otevřený prostor, kterým mají včely volný průlet do svého úlu.
Sucho omezuje nektarodárnost rostlin, déšť zase brání včelám v letu. V době, kdy má rostlina dávat nejvíce sladiny, může několik nepříznivých dnů zásadně změnit celou sezonu. I proto je hotelový med spíše prémiovou a omezenou surovinou než produktem, který by šlo vyrábět ve stabilních objemech.
Ekonomicky nejde o velký byznys měřený kilogramy. Hodnota je jinde. V autenticitě, odlišení podniku a propojení gastronomie s udržitelností. Pro hotel je vlastní med surovinou, dárkem, zážitkem i důkazem, že ESG nemusí zůstat jen v prezentaci pro investory.
Hotely, kanceláře i dopravní podnik
Marriott není v Praze jediný. Městské včelaření se během posledních let rozšířilo z komunitních zahrad také na střechy hotelů, kancelářských komplexů, veřejných institucí a městských firem.
Vlastní včelstva má například Dopravní podnik hlavního města Prahy ve vozovně Vokovice. O úly se tam starají zaměstnanci-včelaři a med pochází hlavně z okolí Divoké Šárky a zahrádkářských osad. Podobný princip funguje i v Pražských vodovodech a kanalizacích, kde se včelstva objevila v areálu vodojemů na Floře jako součást podpory biodiverzity.
Včelaří hlásí lehce podprůměrnou produkci medu, ale kvalitního. Poroste cena?
Do včelaření se zapojily také kancelářské areály. Na Brumlovce má městský med vedle ekologického rozměru i komunitní funkci: propojuje developera, nájemce a lokální projekty. Úly se objevily také na střechách veřejných institucí, například na budově Státní veterinární správy na Vinohradech, kde med zároveň slouží k laboratorním testům a vzdělávání.
V hotelnictví patří mezi známé příklady Clarion Congress Hotel Prague ve Vysočanech nebo Vienna House Andel’s Prague, kde se med ze střechy dostal i do hotelových snídaní a komunikace s hosty.
Med jako lokální luxus
Pro restaurace a hotely má vlastní med ještě jednu výhodu. Je dokonale lokální. Zatímco u masa, zeleniny nebo mléčných výrobků se za lokálnost považují desítky kilometrů, tady vzniká surovina přímo na adrese podniku. Včela přitom pracuje v okruhu několika kilometrů, takže každá sklenice je chuťovou mapou okolí.
V případě Marriottu do ní vstupuje lípa z pražských parků, akát, zeleň z Letné, Petřína i menších zahrad. Výsledkem není uniformní med z jedné plodiny, ale směs, která se rok od roku mění podle počasí a kvetení.
A právě v tom je pro gastronomii zajímavá. „Městský med není komodita, ale sezonní ingredience. Jednou je světlejší a květový, jindy výraznější. Jednou ho je dost, podruhé jen omezené množství. Včelaření je krásné, ale je v něm strašně moc proměnných,“ říká Mikuláš. Právě proto je med ze střechy víc než sladidlem. Je to symbolem podniku, který chce ukazovat, že i v centru velkoměsta může vznikat poctivá lokální surovina.
Kongresové centrum se rozroste. Vznikne u něj multifunkční hala pro 1500 lidí
Před Kongresovým centrem Praha začne v červenci výstavba nové multifunkční haly. Budova směrem k Pankráckému náměstí má sloužit výstavám, konferencím, kongresům i společenským akcím a pojme až 1500 lidí. Hotová má být v září 2028.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Kde se v Česku jí i očima. Restaurace, které z designu udělaly součást zážitku
Ferrari využívá svůj nový elektromobil Luce jako test loajality nejbohatších zákazníků. Podle agentury Bloomberg dává automobilka části své sběratelské klientely najevo, že nákup nepříliš dobře přijatého modelu může pomoci udržet si přístup k žádanějším a exkluzivnějším vozům.
Model Luce, jehož cena činí 550 000 eur, tedy více než 13 milionů korun, má podle lidí obeznámených se situací fungovat jako jakýsi mezistupeň k dalším limitovaným nebo unikátním Ferrari. Tito lidé uvedli, že podobný vzkaz zazněl v některých částech sběratelské sítě značky. Ferrari přitom systém přidělování vzácných modelů dlouhodobě staví na vztahu se zákazníkem a historii jeho předchozích nákupů.
„Je to jako restaurace, kde je nemožné sehnat stůl,“ řekl Bloombergu Max Girardo, zakladatel poradenské firmy Girardo & Co. zaměřené na sběratelské automobily a bývalý specialista aukční síně RM Sotheby’s. „Když tam chodíte každý týden, nakonec vám místo najdou. U Ferrari platí, že čím víc kupujete, tím víc se s vámi zachází jako s důležitým klientem.“
Ferrari představilo čtyřdveřový elektromobil Luce minulý měsíc. Vůz se ale po premiéře setkal s ostrou kritikou, především kvůli designu s hladkými liniemi a zaoblenými hranami. Automobilka se u svého prvního čistě bateriového modelu odklonila od tradičního designérského týmu a vzhled svěřila studiu LoveFrom, které vede bývalý šéfdesignér Applu Jony Ive. Kritici vůz označovali za nevýrazný a přirovnávali ho k běžným modelům značek Honda nebo Tesla.
Ferrari N.V.
NYSE: RACE
Live quote*
$366.13
−$2.88 · −0.78 %
Intraday high$372.73
Intraday low$365.12
Open$369.00
Volume423,149
Bloomberg kvůli zjištění podrobností o komunikaci Ferrari s klienty hovořil s více než půltuctem investorů a sběratelů od Itálie po Čínu. Jeden z kupujících uvedl, že mu automobilka jasně naznačila, že převzetí Luce je důležité, pokud si chce udržet pozici mezi nejlepšími klienty. Jiný sběratel řekl, že Ferrari podobně signalizuje zejména potenciálním novým zákazníkům, že cesta k budoucímu unikátnímu modelu může vést přes nákup Luce nebo levnějších vstupních modelů.
Lukáš Kovanda: Prodeje Ferrari Luce rostou. Jenže o jeho oblibě to nemusí říkat vůbec nic
Ferrari Luce budí na sítích emoce. Jedni ho označují za přešlap, druzí argumentují tím, že se dobře prodává. Jenže u značek typu Ferrari nemusí vysoký odbyt znamenat skutečnou popularitu. Může jít hlavně o drahou vstupenku do klubu, který otevírá cestu k mnohem žádanějším limitovaným modelům, třeba k Ferrari F80.
Automobilka potvrdila, že při výběru kupců velmi žádaných vozů, například limitovaných edic, upřednostňuje klienty, s nimiž má dlouhodobé a silné vztahy. Zároveň ale odmítla, že by rozhodující bylo pouhé zlepšování pořadí v interním žebříčku. Podle Ferrari se při výběru klade důraz na osobní vztah klienta ke konkrétnímu modelu.
Strategie stojí na principu nedostatkovosti, který Ferrari využívá dlouhodobě. Firma vyrábí méně než 14 tisíc aut ročně a omezená dostupnost je jedním z pilířů její přitažlivosti. Podobný přístup používají i některé luxusní značky mimo automobilový průmysl, například výrobci kabelek s dlouhými čekacími seznamy, kteří zvýhodňují stálé zákazníky.
Citlivý test
Luce však pro Ferrari představuje citlivý test. Zařazení elektromobilu mezi vozy, jejichž nákup může pomoci k budoucím exkluzivním modelům, může naznačovat, že novinka sama o sobě nemá prestiž limitovaných edic. Zároveň prověřuje, zda jsou tradiční zákazníci ochotni podpořit model, který se odklání od charakteristických spalovacích motorů značky.
„Zdá se, že většina lidí to auto nesnáší a říká, že je ošklivé,“ uvedl Paul Welch, zakladatel online platformy MillionPlus zaměřené na luxusní aktiva včetně Ferrari. „Někteří ale zvažují koupi jen proto, aby získali přístup k budoucím autům a posunuli se výš na čekací listině. Tuhle hru hraje hodně lidí.“
Šéf Ferrari Benedetto Vigna po římském představení uvedl, že automobilka už obdržela objednávky od stávajících i nových zákazníků. Značka přitom v minulosti zažila i méně úspěšné modely, například Mondial vyráběný v letech 1980 až 1993. I takové vozy si ale často časem dokážou najít pevné místo mezi sběrateli.
Ferrari zůstává jednou z nejžádanějších luxusních automobilových značek. Podle výzkumu HSBC patří automobily mezi největší luxusní výdajové kategorie mimořádně bohatých lidí, zejména na Blízkém východě. Ferrari těží z exkluzivity, historie i potenciálu růstu hodnoty. Ceny luxusních aut navíc podle zprávy Knight Frank Wealth Report 2026 za poslední dekádu vzrostly o více než 30 procent a překonaly tak umění i barevné diamanty.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Aktualizováno
Elektrické Ferrari narazilo. Trhu vadí design i odklon od tradice, akcie padají
