Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

EasyJet odmítl miliardovou nabídku. Castlelake jde přímo za akcionáři

easyJet
ČTK
 nst
nst

EasyJet odmítl už třetí nabídku na převzetí od americké investiční společnosti Castlelake. Ta podle Bloombergu oceňuje britské aerolinky na 4,74 miliardy liber a po neúspěchu u vedení se obrací přímo na akcionáře.

Britské nízkonákladové aerolinky EasyJet odmítly už třetí nabídku na převzetí od americké investiční společnosti Castlelake. Ta se proto se svým nejnovějším návrhem, který firmu oceňuje zhruba na 4,74 miliardy liber (více než 132 miliard korun), obrací přímo na akcionáře. Uvedla to agentura Bloomberg.

Nejnovější nabídka Castlelake činila 625 pencí za akcii. Byla tak vyšší než předchozí návrh ve výši 560 pencí z 12. června. Akcie EasyJetu po zveřejnění informací v úvodu londýnského obchodování rostly až o 3,7 procenta na 522,8 pence.

easyJet plc · LSE: EZJ

Akcie easyJet

Aktuální kotace se pohybuje kolem 519 pencí za akcii. Za poslední měsíc titul výrazně posílil.

Aktuálně ≈ 519p ≈ £5,19 za akcii
Vývoj za poslední měsíc
zjednodušená křivka podle měsíční změny
1 měsíc +48,6 %
520p 435p 350p před měsícem nyní ≈ 349p ≈ 519p
Cena ≈ 519p kotace v GBX / pencích
Měsíční změna +48,6 % výrazný růst za 1 měsíc
Trh LSE London Stock Exchange

Nákup „pod cenou“

EasyJet tvrdí, že nabídka není v nejlepším zájmu akcionářů. Castlelake zároveň obvinil, že se snaží společnost koupit „pod cenou“. Představenstvo aerolinek uvedlo, že dál věří strategii firmy i její schopnosti vytvářet dlouhodobou hodnotu pro akcionáře.

První zkušební let stroje Airbus A350-1000ULR nad francouzským Toulouse.

Upravený Airbus spojí na nejdelší nonstop trase Evropu s Austrálií. Měl létat loni, poletí snad příští rok

Evropský letecký gigant Airbus uskutečnil premiérový zkušební let svého letadla upraveného pro nejdelší komerční linku světa. Stroj má zajistit první nonstop spojení australského Sydney s Londýnem a později i s New Yorkem. Je to příklad toho, že letecké technologie se stále vyvíjejí, ale zase až tak moc při tom nespěchají – toto letadlo bude mít aspoň dva roky zpoždění.

Přečíst článek

Podle EasyJetu je firma v silné pozici. Opírá se o rozvahu s investičním ratingem, čistou hotovostní pozici, vysokou spokojenost zákazníků i silné zapojení zaměstnanců.

Castlelake už na konci května oznámil, že zvažuje nabídku na převzetí britského dopravce. Jako americká firma ale nemůže plně ovládnout evropské letecké aktivum, a proto by k úspěšnému převzetí potřebovala partnera. V pondělí uvedla, že spojila síly s Markem Breenem a Peterem Bellewem, bývalým manažerem EasyJetu.

Atraktivní letištní sloty

EasyJet je pro investory zajímavý mimo jiné díky atraktivním letištním slotům v Miláně, Ženevě či na londýnském Lutonu. Provozuje také moderní flotilu letadel typu Airbus A320, která patří k nejrozšířenějším dopravním letounům.

Představenstvo EasyJetu nabídku znovu označilo za oportunistickou. Tvrdí, že přichází ve chvíli, kdy cenu akcií firmy zasáhly dopady války v Íránu, která zvýšila ceny paliv pro aerolinky po celém světě.

Castlelake naopak uvedl, že vedení EasyJetu neprojevilo ochotu smysluplně jednat. Proto se firma rozhodla oslovit přímo akcionáře. Nabídnout chce také částečnou akciovou alternativu, díky níž by investoři mohli v aerolinkách zůstat.

Boeing 737 MAX

Polské aerolinky chtěly po Boeingu miliardy za odstavené MAXy. Neuspěly

Boeing ustál jeden z právních sporů kolem letadel 737 MAX. Federální porota v Seattlu odmítla žalobu polských aerolinek LOT, které po nucené odstávce strojů žádaly odškodnění 250 milionů dolarů, tedy asi 5,2 miliardy korun. Pro amerického výrobce jde o důležitý verdikt, LOT si ale zatím nechává otevřenou možnost dalšího postupu.

Přečíst článek

Největším jednotlivým akcionářem EasyJetu je rodina zakladatele Steliose Haji-Ioannoua s podílem 15,3 procenta. Přibližně 70 procent akcií drží investiční společnosti, vyplývá z dat sestavených agenturou Bloomberg.

Zapojení Petera Bellewa dodává nabídce další rozměr. Bellew byl provozním ředitelem EasyJetu, než krátce před pandemií odešel ke konkurenčnímu Ryanairu. Jeho odchod tehdy vyvolal soudní spor mezi oběma společnostmi. Působil také v Malaysian Airlines a naposledy v saúdskoarabském startupu Riyadh Air.

Mark Breen je generálním ředitelem poradenské společnosti Oneiros Aerospace. Dříve vedl několik menších a středně velkých aerolinek včetně saúdskoarabského nízkonákladového dopravce flyadeal a působil také v Oman Air.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Třinecké železárny drží zisk jen díky úsporám. Šéf varuje před neudržitelným stavem

Třinecké železárny
ČTK
 nst
nst

Třinecké železárny zůstaly v zisku, ale jen těsně. Tržby klesly na 44,5 miliardy korun a šéf firmy varuje, že současný výsledek je v krizi evropského ocelářství dlouhodobě neudržitelný.

Třineckým železárnám loni klesly tržby ze 47,4 miliardy na 44,5 miliardy korun. Meziročně tak byly nižší o šest procent. Podnik přesto zůstal v zisku, vydělal 186 milionů korun. Proti předchozímu roku to ale bylo necelých 60 procent.

Podle generálního ředitele Romana Heideho je takový výsledek v současných podmínkách ocelářství nízký a dlouhodobě neudržitelný. Firma podle něj čelí jedné z největších a nejdelších krizí v oboru.

Počet zákazníků nabíjecích stanic PRE výrazně roste

Česko není zaslíbenou zemí pro elektromobily. Za Evropou zaostává

Česko má málo elektromobilů a v dobíjecí infrastruktuře neplní část cílů, upozornil NKÚ. Ministerstvo dopravy tvrdí, že jde jen o přechodný stav a že plánované dobíjecí stanice stát zvládne dokončit včas.

Přečíst článek

Důsledné úspory a efektivní hospodaření

„Odráží však realitu posledních tří let – extrémní tlak na náklady, ceny i regulaci. Jako jedna z mála ocelářských firem ale pokračujeme ve výrobě při zachování mírné ziskovosti,“ uvedl Heide. Zisk se podle něj podařilo udržet hlavně díky důsledným úsporám a efektivnímu hospodaření.

Třinecké železárny loni vyrobily 2,424 milionu tun surové oceli, zhruba stejně jako v roce 2024. Firma ale doplácí na nižší prodejní ceny ocelářských výrobků, slabou poptávku a vysoké náklady, zejména na energie a emisní povolenky.

Na celý evropský ocelářský sektor podle společnosti dopadá také geopolitická nejistota a tlak levných dovozů ze zemí mimo Evropskou unii. Ty podle firmy nepodléhají stejně přísné a nákladné regulaci jako evropští výrobci.

Celá skupina Moravia Steel, která zaměstnává kolem 15 tisíc lidí, vytvořila konsolidovaný čistý zisk 748 milionů korun. Její tržby dosáhly 59 miliard korun, rovněž zhruba o šest procent méně než o rok dříve.

Třinecké železárny zároveň pokračovaly v investicích. Loni do modernizace výroby, snižování provozních nákladů, obnovy zařízení, robotizace a automatizace vložily 1,51 miliardy korun. O rok dříve investice činily 1,57 miliardy.

TŽ jsou posledním integrovaným výrobcem oceli v Česku a na domácí produkci se podílejí přibližně 97 procenty. Zaměstnávají více než 6500 lidí. Vyrábějí hlavně dlouhé válcované výrobky, například válcovaný drát, tvarovou a tyčovou ocel, kolejnice, bezešvé trubky nebo hutní polotovary.

Související

Česko není zaslíbenou zemí pro elektromobily. Za Evropou zaostává

Počet zákazníků nabíjecích stanic PRE výrazně roste
PRE
 nst
nst

Česko má málo elektromobilů a v dobíjecí infrastruktuře neplní část cílů, upozornil NKÚ. Ministerstvo dopravy tvrdí, že jde jen o přechodný stav a že plánované dobíjecí stanice stát zvládne dokončit včas.

Česko v elektromobilitě dál zaostává za většinou evropských zemí. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu má málo elektromobilů a neplní některé vnitrostátní cíle pro výstavbu dobíjecích a plnicích stanic. Chybějí také předpisy pro bezpečné parkování a dobíjení vozidel na alternativní pohon v hromadných garážích.

Vyplývá to z prověrky NKÚ, která se zaměřila na peníze určené na rozvoj takzvané čisté mobility v letech 2019 až 2025. Kontroloři prověřovali prostředky rozdělované ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem dopravy.

Výroba automobilů Škoda v Mladé Boleslavi

Česká výroba aut dál roste. Elektrifikované vozy tvoří už 41 procent produkce

Tuzemské automobilky vyrobily za prvních pět měsíců letošního roku 639 681 osobních aut, meziročně o 4,7 procenta více. Stále větší roli hrají elektrifikované vozy. Hybridy, plug-in hybridy a elektromobily už tvoří 41 procent české produkce.

Přečíst článek

Česko nesplnilo závazné cíle

V počtu elektromobilů a hybridních vozů v přepočtu na obyvatele je Česko v Evropě až na 24. místě. Ke konci září 2025 bylo v zemi registrováno 54 864 osobních elektromobilů a dodávek do 3,5 tuny. To představovalo 1,2 procenta českého vozového parku. Například v Německu, Rakousku a Británii tvořily elektromobily více než šest procent vozového parku, v Norsku dokonce přes 33 procent.

Elektromobilita v Česku

Česko za Evropou zaostává

Podle prověrky NKÚ má Česko nízký podíl elektromobilů, neplní část cílů pro dobíjecí infrastrukturu a stále nemá dokončená pravidla pro bezpečné parkování a dobíjení v hromadných garážích.

Registrováno 54 864 osobních elektromobilů a dodávek do 3,5 t
Podíl ve vozovém parku 1,2 % stav ke konci září 2025
Dobíjecí stanice 3 258 veřejně přístupných stanic v Česku
Podíl elektromobilů ve vozovém parku
Česko
 
1,2 %
Německo, Rakousko, Británie
 
> 6 %
Norsko
 
> 33 %
01 Evropské srovnání Česko je v počtu elektrovozů a hybridů v přepočtu na obyvatele až na 24. místě v Evropě.
02 Podíl elektroaut Ke konci září 2025 tvořily osobní elektromobily a dodávky do 3,5 tuny jen 1,2 % českého vozového parku.
03 Rozdíl proti Evropě V Německu, Rakousku a Británii byl podíl elektromobilů přes 6 %, v Norsku dokonce přes 33 %.
04 Dobíjecí síť V Česku bylo ke konci září 2025 celkem 3 258 veřejně přístupných dobíjecích stanic.
05 Dálniční mezery NKÚ upozornil na chybějící dobíjecí parky s výkonem alespoň 400 kW například na úsecích D5 a D11.
06 Dotace Asi dvě pětiny stanic vznikly s podporou z operačního programu Doprava 2014–2020; z programu 2021–2027 zatím žádná.
07 Cíl do roku 2029 Stát má z programu za 6 miliard korun podpořit vznik 17 000 dobíjecích a plnicích stanic do konce roku 2029.
08 Co se splnilo Česko splnilo cíl mít v roce 2025 nejméně 50 000 osobních bateriových vozidel.
09 Co se nesplnilo Nedaří se plnit cíle u bateriových užitkových vozidel, autobusů a vozidel na vodíkový pohon.
10 Chybějící pravidla Stále nejsou dokončená pravidla pro bezpečné dobíjení a parkování vozidel na alternativní paliva v hromadných garážích.

Podle NKÚ Česko nesplnilo tři závazné cíle stanovené evropským nařízením. Týkají se pokrytí dálniční sítě veřejnými dobíjecími stanicemi pro osobní i nákladní elektrická vozidla. Kontroloři upozornili například na úsek dálnice D5 mezi státní hranicí a Plzní nebo dálnici D11 mezi Prahou a Jaroměří, kde podle nich chybějí veřejně dostupné dobíjecí parky pro osobní auta a dodávky s dostatečným výkonem.

Ke konci loňského září bylo v Česku 3258 veřejně přístupných dobíjecích stanic. Zhruba dvě pětiny z nich vznikly s podporou z evropského operačního programu Doprava 2014–2020. Z navazujícího programu Doprava 2021–2027 podle NKÚ do té doby nevznikla žádná, přestože dotace měly do konce roku 2024 podpořit výstavbu nejméně 500 stanic.

Do konce roku 2029 má být z tohoto programu za šest miliard korun vybudováno 17 tisíc dobíjecích a plnicích stanic. Riziko, že Česko tento cíl nesplní, ale NKÚ označil za malé. Ministerstvo dopravy totiž do ukončení kontroly zaregistrovalo 116 projektů za 5,5 miliardy korun.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že kontrola zachycuje jen přechodný stav. Podle úřadu už současná dobíjecí síť dokáže obsloužit více než trojnásobný počet osobních elektromobilů a plug-in hybridů, než kolik jich je v Česku registrováno. V evropském srovnání veřejné dobíjecí infrastruktury je podle ministerstva Česko přibližně uprostřed žebříčku.

Stella Li

Spalováky v Číně ztrácejí pozice. BYD věří, že elektřina ovládne až 80 procent trhu

Čínská automobilka BYD odmítá řeči o konci zlaté éry elektromobilů. Věří, že podíl elektrických aut v Číně se může rychle přiblížit 80 procentům, a sází na rychlé nabíjení i chytré asistenční systémy.

Přečíst článek

Náročná výstavba dobíjecích parků

Nesplněné cíle se podle ministerstva týkají hlavně veřejného dobíjení těžkých elektrických vozidel. Výstavba takových dobíjecích parků je podle resortu mimořádně náročná. Ministerstvo proto vyhlásilo několik dotačních výzev a očekává, že většinu cílů se podaří splnit. U osobních aut podle něj Česko aktuálně neplní cíl už jen na dálnici D11 a po započítání projektů dokončovaných letos a příští rok by měly být požadavky splněny na celém území.

Česko sice podle NKÚ splnilo domácí cíl mít v roce 2025 alespoň 50 tisíc osobních bateriových vozidel, zaostává ale u elektrických užitkových vozidel, autobusů a vodíkového pohonu. Ke konci září 2025 nebyla v zemi podle kontroly registrována žádná dodávka, nákladní auto ani autobus na vodík, přestože cíle počítaly s desítkami takových vozidel.

Kontroloři upozornili také na chybějící legislativu. Stále nejsou dokončena pravidla pro bezpečné dobíjení a parkování vozidel na alternativní paliva v hromadných garážích. Předpisy pro parkování vozů na plynná paliva měly být hotové už do konce roku 2021, pravidla pro bezpečné dobíjení elektromobilů do konce roku 2025. Podle NKÚ ale mezi odpovědnými ministerstvy zatím nepanuje shoda.

Související