Brusel uznal migrační tlak na Česko. To požádá o osvobození od solidárních příspěvků
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků, uvedl úřad.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Takzvaný mechanismus solidarity je součástí migračního a azylového paktu. Komise připomněla, jednotlivé státy EU čelí v souvislosti s migrační problematikou různým tlakům a situacím.
„Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období,“ konstatovala komise.Tyto čtyři členské státy proto budou mít nárok na přístup k takzvanému Fondu solidarity, tedy nástroji solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Stane se tak, jakmile vstoupí azylový a migrační pakt v platnost v polovině roku 2026.
Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci. „Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok,“ uvedla unijní exekutiva.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 
Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Leaders
Další kategorií států jsou ty, kterým hrozí migrační tlak, a to buď kvůli vysokému počtu příchozích v předchozím roce, pokračujícímu tlaku na jejich přijímací systémy, nebo hrozbě zneužití migrace jako zbraně, což by mohlo v nadcházejícím roce vést k nepřiměřeným povinnostem. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko.
Tyto státy budou mít podle EK „přednostní přístup k souboru nástrojů EU na podporu migrace a jejich situace bude urychleně přehodnocena v závislosti na změnách“. Kromě toho komise s cílem pomoci členským státům, které čelí hybridním hrozbám a rostoucímu počtu útoků dronů, brzy zahájí výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na podporu nákupu dronů a protidronové obrany.
Fond solidarity
Komise rovněž navrhla právě zřízení prvního Fondu solidarity, tento návrh ale zatím není veřejný. Nyní je na rozhodnutí Rady EU, která zastupuje členské státy, aby návrh komise přijala a dohodla se na velikosti fondu i na tom, jakým způsobem by do něj měly přispět jednotlivé země. „Jakmile Rada EU přijme rozhodnutí o Fondu solidarity, budou příspěvky členských států veřejné a právně závazné,“ stojí v prohlášení komise. Země EU si přitom mohou zvolit formu svých příspěvků, tedy budou si moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Výroční zpráva, která posuzuje migrační situaci v celé sedmadvacítce a jednotlivých členských státech, měla být původně zveřejněna již v polovině října, rozhodnutí bylo ale odloženo a dále se o něm i vzhledem k citlivosti celého tématu intenzivně jednalo. „Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,“ uvedla komise.
Stále ale přetrvávají problémy, jako je pokračující tlak ze strany nelegálních příchozích a neoprávněných pohybů v rámci EU, příliv uprchlíků z Ukrajiny, zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem na vnějších hranicích EU či spolupráce v oblasti navraceních nelegálních migrantů.
Podle eurokomisaře pro vnitřní záležitosti a migraci Magnuse Brunnera je EU na cestě k největší reformě migrační a azylové politiky ve své historii. „Budujeme silný systém, který je spravedlivý a pevný,“ uvedl Brunner. „Podporujeme členské státy, které čelí největšímu nepřiměřenému tlaku. Zachování této rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností je klíčem k našemu úspěchu,“ dodal s tím, že EU musí zejména pokračovat v rychlejším provádění azylového řízení a efektivním navracení neúspěšných žadatelů o azyl.
Zpochybní migraci, klima i pomoc Ukrajině, ale do války s Bruselem se nepustí. Německý Der Spiegel popsal Andreje Babiše jako politika, který „vládne byznysem, ne přesvědčením“.
Der Spiegel: Babiš není Orbán. Je to byznysmen, ne nacionalista. Do křížku s Bruselem nepůjde
Leaders
Hodnocení jednotlivých zemí zohledňuje celkový migrační tlak na základě počtu příchozích a žádostí o azyl s přihlédnutím k HDP a počtu obyvatel země, jakož i migrační tlak vyplývající z velkého počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích.
Komise bude posuzovat celkovou migrační situaci v EU každý rok. Tím je zajištěno, že stálý mechanismus solidarity bude vždy reagovat na nové výzvy a vyvažovat odpovědnosti členských států.
Nyní neveřejný návrh komise ohledně Fondu solidarity uvádí spravedlivý podíl příspěvků, které by každý členský stát mohl do fondu poskytnout. Skutečné příspěvky budou odrážet to, co požadují členské státy pod tlakem, co nabízejí přispívající členské státy, a zohlední také jaké budou odpočty nebo osvobození od příspěvků. Shoda na složitých propočtech by přitom měla být nalezena do konce roku, dánské předsednictví by podle zdrojů ČTK chtělo vše schvalovat na jednání unijních ministrů vnitra 8. prosince.
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Schvalování paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.
