Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků, uvedl úřad.
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Nizozemský premiér Dick Schoof oznámil, že rezignuje v reakci na odchod krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.
Nový německý kancléř Friedrich Merz se podle deníku Die Welt rozhodl vyhlásit národní nouzovou situaci v otázkách migrace a azylu.
Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Český ministr vnitra Vít Rakušan na síti X napsal, že opatření nebudou mít na Česko zásadní dopad. Nový německý kancléř Friedrich Merz dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní boj proti nelegální migraci včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nabídne migrantům, kteří ve Spojených státech pobývají nelegálně a rozhodnout se dobrovolně „sami deportovat“ ze země, výplatu ve výši 1000 dolarů (22 tisíc korun) plus cestovní asistenci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odvoláním na americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.
Ve Spojených státech opět výrazně vzrostl počet lidí, kteří nemají trvalé bydliště, a statistika o bezdomovectví vedená od roku 2007 tak letos dosáhla nového rekordu. Vláda to oznámila s tím, že vývoj způsobila souhra různých faktorů včetně nedostupnosti bydlení, ukončení pandemických sociálních opatření a problémů s přijímáním migrantů. Negativní trend pokračuje v době, kdy města napříč USA začala kriminalizovat spaní na ulici.
Evropská unie zůstala v řešení migrace na půli cesty, společně s dalšími zeměmi EU proto Česko navrhuje důslednější opatření. Po ranní schůzce s několika dalšími unijními premiéry to na sociální síti X uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Cílem jednání, které se uskutečnilo ještě před zahájením summitu EU, bylo „sladit postoje“ před rokováním v rámci celé sedmadvacítky.
Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl jako součást strategie na omezení nelegální migrace, řekl premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.
Ceny ropy 🛢 na začátku nového týdne klesají. Investoři si vybírají zisky a čekají na podrobnosti o nových amerických sankcích vůči Íránu, které by mohly dále narušit dodávky z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent ztrácí 2,2 procenta na zhruba 92,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevňuje o 2,6 procenta na asi 84,80 dolaru za barel.
Pražská burza navázala na páteční růst a dál posilovala 💪. Index PX dnes přidal 0,35 procenta na 2794,43 bodu. Dařilo se mimo jiné finančnímu sektoru. Akcie pojišťovny VIG zpevnily o 1,18 procenta na 1720 korun, akcie skupiny Erste zdražily o 0,44 procenta na 2942 korun, Komerční banky o 0,28 procenta na 1058 korun a Monety Money Bank posílily o 0,15 procenta na 199,30 koruny.
