Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Návratová centra mimo EU. Europoslanci schválili zpřísnění návratů lidí bez povolení k pobytu

Podle schváleného nařízení bude rozhodnutí o návratu automaticky spojeno s povinností opustit členský stát EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě
ČTK
 nst
nst

Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají zjednodušit návraty občanů třetích zemí pobývajících v EU bez povolení. Návrh počítá s povinností spolupracovat s úřady, delší detencí v rizikových případech i možností zřizovat návratová centra mimo území unie.

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v Evropské unii nelegálně. Návrh, na němž se začátkem měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států, počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.

Pro návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, hlasovalo 418 europoslanců z 666 přítomných. Proti se vyslovilo 218 poslanců a 30 se zdrželo hlasování.

Rychlejší odchod a větší pravomoci úřadů

Podle schváleného nařízení bude rozhodnutí o návratu automaticky spojeno s povinností opustit členský stát EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě. Úřady mají zároveň získat širší pravomoci při přípravě návratu.

Deset let od brexitu: sliby zmizely, papírování zůstalo

„Prodali nám sen.“ I zastánci brexitu dnes mluví o hořkém vystřízlivění

Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.

Přečíst článek

Lidé, u nichž hrozí útěk, odmítají spolupracovat nebo podle úřadů představují bezpečnostní riziko, by mohli být za určitých podmínek umístěni v detenčních centrech až na 24 měsíců. Počítá se také s možností dalšího prodloužení detence.

Návratová centra mimo EU

Součástí návrhu je také možnost převážet migranty do takzvaných návratových center ve třetích zemích, pokud už úřady vydaly rozhodnutí o návratu. Tato zařízení by se nacházela v zemích, s nimiž by členské státy EU uzavřely příslušné dohody.

Výjimku by tvořili nezletilí bez doprovodu, na které by se možnost přesunu do návratových center mimo území unie nevztahovala.

Komise chce zvýšit počet uskutečněných návratů

Evropská komise předložila návrh nových pravidel letos v březnu jako součást snahy o zpřísnění migrační politiky EU. Cílem je zvýšit počet skutečně uskutečněných návratů lidí, kteří nezískali právo na pobyt v unii.

EU chce zároveň omezit pohyb těchto lidí mezi členskými státy. Schválený text musí ještě formálně potvrdit Rada EU. Platit začne po zveřejnění v úředním věstníku Evropské unie.

Související

Michal Nosek: Kdo má klíče, má pravdu. Česká bytová politika pro vyvolené

Ondřej Prokop
ČTK
Michal Nosek

Česká politika zřejmě objevila nový typ dostupného bydlení. Pro běžné občany zůstává nedostupné, pro vybrané veřejné činitele je ale překvapivě levné, stabilní a občas i zapomenutelné v majetkových přiznáních. Stačí být u správných dveří, mít správné klíče – a když se někdo zeptá, umět se z toho vylhat.

Česká politika objevila bytový surrealismus. Veřejnosti se vysvětluje dostupnost bydlení, zatímco někteří vykladači zjevně zápasí hlavně s dostupností vlastních majetkových přiznání.

Ondřej Prokop, muž, který chce řídit Prahu, prý zapomněl na své tři družstevní byty. To se stane. Jeden zapomene koupit mléko, druhý zapomene výročí svatby, třetí zapomene tři nemovitosti. Paměť je zrádná, zejména když má člověk tolik starostí s tím, jak vysvětlit voličům, že bydlení je drahé a prakticky nedostupné.

Je to až poetické. Předseda magistrátního kontrolního výboru, tedy člověk placený za to, aby dohlížel, kontroloval a ptal se, najednou působí jako někdo, kdo by potřeboval dohled, kontrolu a několik nepříjemných otázek v přímém přenosu. Praha Sobě i Piráti teď chtějí jeho odvolání. Nelze se divit. Když hlídač požárních předpisů dorazí na kontrolu s doutnajícím kanystrem, také se obvykle neřeší, zda měl špatný den.

Stavba rodinného domu

Češi si plánují brát vyšší hypotéky. Stále častěji počítají i s pomocí rodiny

Hypotéky v Česku dál rostou a vlastní bydlení se pro mnoho domácností mění v rodinný projekt. Zájemci počítají s vyššími úvěry, většími splátkami i pomocí rodičů, zatímco ceny bytů a domů dál stoupají.

Přečíst článek

Městský byt jako rodinná rezerva

Do toho přichází případ Tünde Barthy, kde se sociální cit městského nájmu potkal s životem v Průhonicích. Byt za cenu, kterou by běžný Pražan považoval za halucinaci po otevření realitního serveru, podle dostupných informací využívají příbuzné studentky. Formálně se kolem toho dá jistě napsat mnoho odstavců, stanovisek a vysvětlení. Politicky je to ale průzračné jako okno do obecního bytu. 

A to je přesně ten okamžik, kdy veřejnost přestává zajímat, zda jde o podnájem, výpomoc, rodinnou laskavost nebo jen bytovou poezii s úředním razítkem. Zajímá ji prostší věc. Proč má někdo městský byt jako záložní rodinnou infrastrukturu, zatímco jiný člověk čeká roky, aby vůbec zjistil, že se do pořadníku nevejde ani jeho beznaděj.

Bílina: sociální cit s výhledem z náměstí

A pak je tu ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová a její bílinský obecní byt. Ministryně resortu, který má řešit bydlení, žije v levném obecním bytě ve městě, kde lidé běžně řeší chudobu, exekuce a životní boj o každou tisícovku.

Mrázová vysvětluje, že byt neopustí, dokud bude vdaná. To je jistě dojemné. V české bytové politice tak zřejmě vzniká nová kategorie. Nájemní právo citového pouta. Jeden má nárok, protože splňuje podmínky. Druhý má nárok, protože má potřebné příjmy. A někdo má prostě manžela, historii a dostatečně pevné přesvědčení, že obecní byt není problém, ale životní kontinuita.

Je to dokonale symbolické. Ministryně pro místní rozvoj nemusí dostupné bydlení jen slibovat. Ona ho ztělesňuje. Jen bohužel způsobem, který běžnému nájemníkovi připomene, že dostupnost bydlení existuje, ale často až ve chvíli, kdy se člověk dostane dostatečně blízko k politické moci.

Normální člověk a realitní očistec

A teď si představme normálního člověka. Ne politika, ne šéfa úřadu, ne kandidáta na primátora, ne ministryni. Člověka, který si spočítá hypotéku, nájem, energie, kauci, provizi, pojištění, stěhování a pak se jde projít, aby se uklidnil a rozdýchal svou beznaděj.

Tomu zcela jistě pomůže politicky nic neříkající vysvětlení, že problém bydlení je strukturální, komplikovaný a vyžaduje dlouhodobá řešení. Ano, jistě. Ale občas by pomohlo začít tím krátkodobým. Nelhat, nezapomínat byty, nepovažovat městský fond za rodinný bonusový program.

Solidarita pro voliče, příležitost pro zasvěcené

Nejvtipnější na tom všem je, že politici o bydlení mluví jazykem solidarity, ale žijí v něm jazykem příležitosti. Pro voliče je byt otázka existence. Pro některé veřejné činitele položka, poznámka pod čarou, administrativní přehlédnutí, rodinná služba nebo životní tradice.

Tři družstevní byty sem, jeden netržní nájem tam, levný obecní byt onde. Pak se všichni tváří, že krize důvěry spadla z nebe jako špatně zazděná cihla. Nespadla. Byla pečlivě postavena, zkolaudována a předána k užívání přesně těmi, kdo se pak diví, že lidé mají vztek.

Česká bytová politika má jasnou definici. Kdo má jeden byt, bojí se nájmu. Kdo jich má víc, píše program. Kdo na ně zapomene, kandiduje. Kdo bydlí levně v obecním, vysvětluje sociální cit. A kdo nemá klíče, ten může na ulici dál poslouchat, že řešení se připravuje.

Související

Rutte: USA závazky vůči NATO dodrží, Evropa a Kanada ale musejí přidat

Mark Rutte
ČTK
 nst
nst

Spojené státy podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho zůstávají pevně zavázány k obraně aliance. Evropa a Kanada však podle něj musejí převzít větší odpovědnost za konvenční vojenské schopnosti NATO. Rutte to uvedl v Bruselu před jednáním ministrů obrany aliance, kterého se zúčastní také americký ministr obrany Pete Hegseth.

Spojené státy daly jasně najevo, že budou plnit své závazky vůči Severoatlantické alianci. V oblasti konvenčních vojenských schopností by však Evropa a Kanada měly převzít větší díl odpovědnosti, uvedl ve středu generální tajemník NATO Mark Rutte. Řekl to na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany členských zemí aliance, kterého se má zúčastnit také americký ministr obrany Pete Hegseth.

Rutte reagoval na zprávy světových médií, podle nichž Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě. Delší dobu se očekává, že Washington část svých sil z kontinentu stáhne nebo jejich rozmístění upraví. Americký prezident Donald Trump opakovaně požaduje, aby evropští spojenci převzali větší roli při obraně Evropy.

Evropa a Kanada přebírají větší odpovědnost

Již nyní vidíme, že evropští spojenci a Kanada mají větší schopnosti a přebírají větší odpovědnost za naši bezpečnost,“ prohlásil Rutte. Podle něj se to týká například významnějších velitelských rolí ve vojenských strukturách NATO i většího podílu na schopnostech potřebných k odstrašení v době míru a k obraně v případě krize či konfliktu.

Média píší o možném omezení amerických sil v Evropě

Německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na zdroje z amerického ministerstva obrany uvedl, že USA plánují urychlit stahování jednotek z evropských základen. Konkrétní plány měl Pentagon evropským partnerům představit v těchto týdnech. Podle listu se v německých vládních kruzích dosud počítalo spíše s postupným a koordinovaným omezováním americké přítomnosti. Potvrzení konkrétních škrtů by podle deníku Evropě ponechalo jen omezený prostor k reakci.

Lídři G7

G7 přitvrdí vůči Rusku. Ukrajině slibuje více zbraní i nové sankce

Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.

Přečíst článek

O možných změnách informoval také deník The New York Times. Podle něj mají Spojené státy stáhnout z Evropy 50 ze současných 150 stíhaček F-16 a F-15E, snížit počet námořních průzkumných letounů z 26 na 15 a zrušit všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu. Změnit se má také přidělení ponorky schopné odpalovat rakety, letadlové lodě a dalších plavidel i stíhaček, které letadlovou loď při misích doprovázejí. USA podle listu upraví rovněž přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených k obraně Evropy.

Jaderné odstrašení USA podle NATO zůstává pevné

Rutte však odmítl, že by úpravy amerického příspěvku představovaly odklon Washingtonu od spojenců. „Pravděpodobně jste zaznamenali, že Spojené státy upravují své příspěvky do silového modelu NATO. Někdy je to prezentováno jako problém nebo jako odklon od spojenců. To však neodpovídá skutečnosti,“ uvedl generální tajemník.

Podle Rutteho Spojené státy jasně deklarovaly svůj závazek vůči NATO. Zároveň ale očekávají spravedlivější rozdělení odpovědnosti za bezpečnost v Evropě mezi spojence. „Spojené státy zároveň jasně uvedly, že jejich jaderné odstrašení zůstává pevné a důvěryhodné a že je nezbytné, aby Evropa a Kanada převzaly větší díl odpovědnosti v oblasti konvenčních vojenských sil,“ dodal Rutte.

Dalibor Martínek: Dva scénáře pro Ankaru

Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.

Přečíst článek

Související

Mark Rutte

Další vrásky pro Babišovu vládu? Rutte žádá masivní navýšení výdajů na obranu

Přečíst článek