Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Česko-slovenský dokument natočený na telefon vyhrál hlavní cenu na Berlinale

Berlinale
ČTK
 ČTK

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki vyhrál na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokumentární snímek. Na slavnostním večeru to oznámila tříčlenná porota. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Snímek získal už předtím také Caligariho cenu.

Porota ocenila „vynalézavý režisérský hlas“ Pepy Lubojacki a udělila jí cenu za nejlepší dokumentární film, která je spojená s odměnou 40 tisíc eur (970 tisíc korun). Podle pravidel si ji rozdělí režisér a producent vítězného filmu. Vítězství v této kategorii navíc opravňuje k účasti v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film. Letos porota vybírala ze 16 dokumentárních filmů, které se představily v různých festivalových sekcích.

„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala režisérka.

Předchozí ocenění

Film už před slavnostním večerem získal Caligariho cenu, která je jednou z vedlejších cen filmové přehlídky. Udílí ji nezávislá tříčlenná porota od roku 1986. Vybírá přitom z filmů v sekci Forum, v níž samo Berlinale žádné ceny neudílí. Pojmenované je ocenění na počest jedné z německých filmových klasik z roku 1920, Kabinetu doktora Caligariho od režiséra Roberta Wieneho.

Od roku 2024 mají nad cenou záštitu streamovací platforma filmfriend a německý Spolkový svaz komunální filmové práce (BkF), který sdružuje komunální, studentská a nekomerční kina. Cena je dotovaná částkou 4000 eur (97 tisíc korun), polovinu z nich dostane autor vítězného snímku, polovina zamíří na podporu distribuce. Český nebo slovenský film Caligariho cenu ještě nezískal, kinematografie středovýchodní Evropy uspěla naposledy v roce 1994, kdy ocenění získal snímek nedávno zesnulého maďarského režiséra Bély Tarra Satanské tango.

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato se na Berlinale promítal čtyřikrát, premiéru měl v pátek 13. února. Byl jedním ze čtyř snímků s českou stopou, které letos měli návštěvníci Berlinale možnost zhlédnout. V sekci Generation Kplus se představil krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové, který vznikl rovněž v česko-slovenské koprodukci. V koprodukci Česka, Německa, Íránu a Lucemburska vzniklo drama Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové, které se promítalo v kategorii Panorama. Ve světové premiéře Berlinale uvedlo v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.

Metoda Markovič: Straka

RECENZE: Je to snadné. Metoda Markovič je nejlepší český seriál

Videotéka Oneplay uvedla závěrečnou epizodu druhé řady úspěšné série Metoda Markovič. Kauza Jiřího Straky povýšila tuzemskou televizní tvorbu ještě o něco výš než původní Hojer. A blíží se úrovni standardu Netflixu, jehož Mindhunter od Davida Finchera zjevně platí za hlavní inspirační zdroj české novinky.

Přečíst článek

Melania Trumpová

Film Melania schytává ostrou kritiku. Přesto je nejvýdělečnějším dokumentem za 14 let

Dokumentární film Melania o první dámě Spojených států Melanii Trumpové během prvního víkendu v kinech podle odhadů analytiků v USA a v Kanadě utržil sedm milionů dolarů, tedy zhruba 143,4 milionu korun. Jedná se o nejlepší výsledek pro dokumentární film, vyjma koncertních filmů, za posledních 14 let. Snímek o dvaceti dnech předcházejících loňské lednové inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa předčil očekávání navzdory ostrým recenzím filmových kritiků, informují americká média.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Filmová režisérka Zora Cejnková po slavnostním ohlášení nové filmové ceny Česká Leonarda speciálně určené pro filmové tvůrkyně,

Jak najít budoucí držitelky Oscara. Režisérka Zora Cejnková má na to recept

Přečíst článek

Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Nejvyšší soud rozhodl poměrem hlasů 6:3, že prezident překročil své pravomoci, když na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) uvalil nová cla na desítky zemí. V současné chvíli Trump zvýšil globální cla na 15 procent. Verdikt soudu však neurčil, zda mají dovozci nárok na vrácení peněz ani jak by měl být proces refundací nastaven. Tuto otázku ponechal nižším soudům.

Americká obchodní komora i Národní maloobchodní federace (NRF) okamžitě vyzvaly k rychlému zahájení procesu vracení zaplacených cel. NRF, která zastupuje velké maloobchodní řetězce i malé obchodníky, uvedla, že refundace by představovaly ekonomický impuls a umožnily firmám investovat do provozu, zaměstnanců i zákazníků.

Podle Americké obchodní komory by rychlé vrácení peněz bylo zásadní zejména pro více než 200 tisíc malých dovozců. Koalice malých podniků We Pay the Tariffs požaduje „plné, rychlé a automatické refundace“ bez složitých administrativních procesů, píše server Financial Times.

Fabio Panetta

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

Přečíst článek

Zdlouhavý proces

Podle údajů Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) bylo do poloviny prosince vybráno 133,5 miliardy dolarů na clech souvisejících s opatřeními podle IEEPA. Odhady se však liší. Výzkumné centrum The Budget Lab při Yaleově univerzitě uvádí, že jen v roce 2025 bylo vybráno 142 miliard dolarů, zatímco banka JPMorgan odhaduje, že celkový objem může dosahovat až 200 miliard dolarů.

Analytici zároveň upozorňují, že návrat peněz může být zdlouhavý. Refundace podle nich pravděpodobně budou vypláceny postupně, případ od případu, a mohou trvat měsíce či roky. Platby by měly směřovat přímo dovozcům, kteří cla původně zaplatili.

Prezident Trump označil za „šílené“, že se Nejvyšší soud výslovně nevyjádřil k povinnosti administrativy vracet vybraná cla, a varoval, že spor může pokračovat další roky u soudů. Ministr financí Scott Bessent rovněž naznačil, že případné refundace nelze očekávat v krátkém horizontu.

Stovky miliard do indické AI. Technologičtí giganti rozjíždějí investiční ofenzivu

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

Přečíst článek

Mimořádná cla byla zavedena po aktivaci zákona IEEPA na začátku dubna. Většina takzvaných recipročních cel vstoupila v platnost 7. srpna. Administrativa rovněž uvalila cla až ve výši 125 procent na Čínu, která byla následně snížena na 10 procent, a zavedla opatření vůči Kanadě a Mexiku.

Většina velkých amerických společností se k žalobám proti clům nepřipojila, některé firmy si však nárok na případnou refundaci předem právně zajistily. Zástupci průmyslu očekávají, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude podána řada nových žádostí o vrácení peněz.

Podle výzkumu newyorské pobočky Federálního rezervního systému a německého institutu Kiel nesly americké firmy a spotřebitelé nejméně 90 procent nákladů spojených s těmito cly.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Fabio Panetta

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Přečíst článek

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Fabio Panetta
ČTK
 nst
nst

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

„Zahraniční vývozci podle všeho nesli jen část nákladů, odhadovanou zhruba na 10 procent,“ řekl. Zpočátku podle něj dopad absorbovaly ziskové marže amerických firem, následně byl částečně přenesen na spotřebitele, kteří nyní nesou přibližně polovinu nákladů.

Celkově podle odhadů cla zvýšila inflaci o něco více než o půl procentního bodu. Inflace přitom zůstává nad cílem amerického Federálního rezervního systému.

Trumpův celní program utrpěl v pátek zásah ze strany Nejvyššího soudu, který zrušil většinu opatření zavedených loni s odůvodněním, že prezident překročil své pravomoci při využití zákona o mimořádných pravomocích. Prezident následně reagoval zavedením plošného desetiprocentního cla a oznámil sérii vyšetřování, jež by mu mohla umožnit zavést další dovozní daně.

Jakému clu nyní bude nově podléhat vývoz z Česka do USA?

Lukáš Kovanda: Jakému clu nyní bude nově podléhat vývoz z Česka do USA?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Přečíst článek

Přeskupení obchodních toků

Panetta zároveň upozornil, že cla vedla k významnému přeskupení obchodních toků. Dovoz USA z Číny se snížil, zatímco vzrostl dovoz ze zemí jako Mexiko, Vietnam či Tchaj-wan. Čína si podle něj zároveň posílila pozici na alternativních trzích.

„Dnes je svět úzce provázaný — žádná země nemůže dlouhodobě prosperovat tím, že se izoluje,“ uvedl.

Trump hájí cla nejen jako nástroj návratu výroby do Spojených států, ale také jako prostředek zahraniční politiky. Podle Panetty si USA nadále udržují dominantní postavení v oblastech technologií, vojenských kapacit a mezinárodních financí. Pro mnoho zemí podle něj není odpojení od amerického ekonomického prostoru realistickou možností.

Zároveň však Spojené státy potřebují Evropu, která odebírá pětinu amerického vývozu zboží a 40 procent vývozu služeb. Evropa také vytváří třetinu zahraničních zisků amerických nadnárodních firem a drží značný objem amerických státních dluhopisů.

Viktor Orbán

Maďaři zablokují půjčku EU Ukrajině za 2,2 bilionu korun, na které se ovšem ani nepodílejí

Maďaři zablokují půjčku EU Ukrajině v objemu v přepočtu takřka 2,2 bilionu korun. Hodlají ji vetovat tak dlouho, dokud Ukrajina neobnoví přepravu ruské ropy právě Maďarsku (a Slovensku). Pikantní je, že Maďarsko společně se Slovenskem a Českem se na zmíněné půjčce ani nepodílí.

Přečíst článek

Panetta, jenž je rovněž guvernérem Italské centrální banky, se vyjádřil i k situaci v eurozóně. Podle něj má silné instituce, ale trpí nedostatečnou hospodářskou a finanční integrací a potřebuje společné bezpečné aktivum. Evropský státní dluhopis by podle něj umožnil lépe financovat evropské veřejné statky a podpořil by finanční integraci Unie.

K výhledu inflace uvedl, že rizika jsou výrazná oběma směry, a měnová politika proto musí zůstat flexibilní a opírat se o komplexní hodnocení dat.

Pokud jde o Itálii, její ekonomika loni vzrostla o 0,7 procenta díky domácí poptávce a investicím, zejména ve druhé polovině roku, dodal Panetta.

Související

Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem

Znovu dolů. Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o čtvrt bodu

Přečíst článek
Doporučujeme