Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Nejvyšší soud rozhodl poměrem hlasů 6:3, že prezident překročil své pravomoci, když na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) uvalil nová cla na desítky zemí. V současné chvíli Trump zvýšil globální cla na 15 procent. Verdikt soudu však neurčil, zda mají dovozci nárok na vrácení peněz ani jak by měl být proces refundací nastaven. Tuto otázku ponechal nižším soudům.

Americká obchodní komora i Národní maloobchodní federace (NRF) okamžitě vyzvaly k rychlému zahájení procesu vracení zaplacených cel. NRF, která zastupuje velké maloobchodní řetězce i malé obchodníky, uvedla, že refundace by představovaly ekonomický impuls a umožnily firmám investovat do provozu, zaměstnanců i zákazníků.

Podle Americké obchodní komory by rychlé vrácení peněz bylo zásadní zejména pro více než 200 tisíc malých dovozců. Koalice malých podniků We Pay the Tariffs požaduje „plné, rychlé a automatické refundace“ bez složitých administrativních procesů, píše server Financial Times.

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Money

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

nst

Přečíst článek

Zdlouhavý proces

Podle údajů Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) bylo do poloviny prosince vybráno 133,5 miliardy dolarů na clech souvisejících s opatřeními podle IEEPA. Odhady se však liší. Výzkumné centrum The Budget Lab při Yaleově univerzitě uvádí, že jen v roce 2025 bylo vybráno 142 miliard dolarů, zatímco banka JPMorgan odhaduje, že celkový objem může dosahovat až 200 miliard dolarů.

Analytici zároveň upozorňují, že návrat peněz může být zdlouhavý. Refundace podle nich pravděpodobně budou vypláceny postupně, případ od případu, a mohou trvat měsíce či roky. Platby by měly směřovat přímo dovozcům, kteří cla původně zaplatili.

Prezident Trump označil za „šílené“, že se Nejvyšší soud výslovně nevyjádřil k povinnosti administrativy vracet vybraná cla, a varoval, že spor může pokračovat další roky u soudů. Ministr financí Scott Bessent rovněž naznačil, že případné refundace nelze očekávat v krátkém horizontu.

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Money

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

nst

Přečíst článek

Mimořádná cla byla zavedena po aktivaci zákona IEEPA na začátku dubna. Většina takzvaných recipročních cel vstoupila v platnost 7. srpna. Administrativa rovněž uvalila cla až ve výši 125 procent na Čínu, která byla následně snížena na 10 procent, a zavedla opatření vůči Kanadě a Mexiku.

Většina velkých amerických společností se k žalobám proti clům nepřipojila, některé firmy si však nárok na případnou refundaci předem právně zajistily. Zástupci průmyslu očekávají, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude podána řada nových žádostí o vrácení peněz.

Podle výzkumu newyorské pobočky Federálního rezervního systému a německého institutu Kiel nesly americké firmy a spotřebitelé nejméně 90 procent nákladů spojených s těmito cly.

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

„Zahraniční vývozci podle všeho nesli jen část nákladů, odhadovanou zhruba na 10 procent,“ řekl. Zpočátku podle něj dopad absorbovaly ziskové marže amerických firem, následně byl částečně přenesen na spotřebitele, kteří nyní nesou přibližně polovinu nákladů.

Celkově podle odhadů cla zvýšila inflaci o něco více než o půl procentního bodu. Inflace přitom zůstává nad cílem amerického Federálního rezervního systému.

Trumpův celní program utrpěl v pátek zásah ze strany Nejvyššího soudu, který zrušil většinu opatření zavedených loni s odůvodněním, že prezident překročil své pravomoci při využití zákona o mimořádných pravomocích. Prezident následně reagoval zavedením plošného desetiprocentního cla a oznámil sérii vyšetřování, jež by mu mohla umožnit zavést další dovozní daně.

Lukáš Kovanda: Jakému clu nyní bude nově podléhat vývoz z Česka do USA?

Názory

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Přeskupení obchodních toků

Panetta zároveň upozornil, že cla vedla k významnému přeskupení obchodních toků. Dovoz USA z Číny se snížil, zatímco vzrostl dovoz ze zemí jako Mexiko, Vietnam či Tchaj-wan. Čína si podle něj zároveň posílila pozici na alternativních trzích.

„Dnes je svět úzce provázaný — žádná země nemůže dlouhodobě prosperovat tím, že se izoluje,“ uvedl.

Trump hájí cla nejen jako nástroj návratu výroby do Spojených států, ale také jako prostředek zahraniční politiky. Podle Panetty si USA nadále udržují dominantní postavení v oblastech technologií, vojenských kapacit a mezinárodních financí. Pro mnoho zemí podle něj není odpojení od amerického ekonomického prostoru realistickou možností.

Zároveň však Spojené státy potřebují Evropu, která odebírá pětinu amerického vývozu zboží a 40 procent vývozu služeb. Evropa také vytváří třetinu zahraničních zisků amerických nadnárodních firem a drží značný objem amerických státních dluhopisů.

Maďaři zablokují půjčku EU Ukrajině za 2,2 bilionu korun, na které se ovšem ani nepodílejí

Politika

Maďaři zablokují půjčku EU Ukrajině v objemu v přepočtu takřka 2,2 bilionu korun. Hodlají ji vetovat tak dlouho, dokud Ukrajina neobnoví přepravu ruské ropy právě Maďarsku (a Slovensku). Pikantní je, že Maďarsko společně se Slovenskem a Českem se na zmíněné půjčce ani nepodílí.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Panetta, jenž je rovněž guvernérem Italské centrální banky, se vyjádřil i k situaci v eurozóně. Podle něj má silné instituce, ale trpí nedostatečnou hospodářskou a finanční integrací a potřebuje společné bezpečné aktivum. Evropský státní dluhopis by podle něj umožnil lépe financovat evropské veřejné statky a podpořil by finanční integraci Unie.

K výhledu inflace uvedl, že rizika jsou výrazná oběma směry, a měnová politika proto musí zůstat flexibilní a opírat se o komplexní hodnocení dat.

Pokud jde o Itálii, její ekonomika loni vzrostla o 0,7 procenta díky domácí poptávce a investicím, zejména ve druhé polovině roku, dodal Panetta.