Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Po 18. balíku, který se zaměřil zejména na energetický a bankovní sektor, Brusel podle listu Politico řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. V novém balíku se neočekávají nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru, potvrdily ČTK diplomatické zdroje.

Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.

Biometrické pasy

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. Nyní se ale státy jako právě Německo začínají o návrh a jeho detaily mnohem více zajímat, což by mohlo znamenat určitý posun. O tématu se bude diskutovat rovněž i na neformálním jednání unijních ministrů zahraničí, které se koná v sobotu v Dánsku.

Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není

Politika

Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.

ČTK

Přečíst článek

Aktualizováno

Nepřeji si, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl Zelenskyj

Politika

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Napsala to agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.

ČTK

Přečíst článek

Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Vypovídá o tom podle něj cynická a stále bezohlednější válka Ruska proti Ukrajině, nepokrytý zájem Číny na podpoře Ruska v pokračování konfliktu, ochota Íránu a Severní Koreje ruskou agresi cíleně přiživovat i zjevný ohlas ruské propagandy v mnoha oblastech světa.

„Přestože se vnitřně často liší, spojuje je zájem na oslabování mezinárodního řádu, programová averze vůči demokratickým zemím a přesvědčení, že nadešel čas, aby hájily své domnělé, často zcela zástupné, nároky a zájmy bezohledně a často i silou,“ řekl Pavel. Za zásadní považuje, aby si společenství demokratických zemí uchovalo důvěru ve společný postup a respekt k mezinárodním normám.

Nejpalčivější otázkou evropské bezpečnosti podle prezidenta dlouhodobě zůstávají různé formy hrozeb pocházejících z Ruska. „Jeho neochota k ukončení agrese proti Ukrajině stále více potvrzuje, že nešlo jen o chybnou kalkulaci, ale součást hlubší logiky a dlouhodobé strategie,“ poznamenal.

Pavel: Pokud budou na Ukrajině mírové jednotky, měli by tam být i čeští vojáci

Leaders

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.

ČTK

Přečíst článek

Je třeba kolektivní tlak

Klíčové je podle hlavy státu to, aby se podařilo kolektivním tlakem přispět k zastavení zabíjení, Ukrajině poskytnout věrohodné záruky, že se ruský útok nebude opakovat, a podpořit takový mír, který nebude jen odrazem hrubé síly a nebo odměnou agresorovi.

Česko je podle Pavla průkopníkem v přenosu obranných technologií na Ukrajinu. „Úspěšně se podílí na bezprostřední obnově ukrajinského zdravotnictví, energetiky a infrastruktury,“ řekl. Ocenil nasazení humanitárních pracovníků a dárců a uvítal, že Česko obnovilo diplomatickou přítomnost na východě Ukrajiny nedávným otevřením kanceláře velvyslanectví v Dnipru.

Budoucnost Ukrajiny je v EU, Česko je připraveno zemi na této cestě všestranně podporovat, uvedl Pavel. „Hlavní odpovědnost leží v tomto ohledu ale na Ukrajině samotné. Je důležité, aby neopakovala chyby, které by mohly ohrozit její evropskou perspektivu,“ dodal.