Bezplatné cesty politiků za peníze ČEZ ukazují na dlouhodobý systém budování vlivu a neformálních vazeb. Kauza ministryně Zuzany Mrázové odhaluje, proč mohou být podobné vztahy problémem pro fungování státu i veřejných institucí, píše ve svém komentáři analytik a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka.
Agentura Moody’s včera večer středoevropského času zhoršila rating Spojených států. A to z nejlepší známky „Aaa“ na druhou nejlepší „Aa1“. Narůstající veřejný dluh USA a přetrvávající vysoké deficity mohou podle agentury prý poškodit postavení USA jako prvotřídní kapitálové destinace pro investory celého světa a citelně zvýšit náklady obsluhy dluhu USA.
Je to jako přes kopírák. Nějaká profesní skupina, policajti, doktoři, učitelé, poslanci, soudci, soudní zaměstnanci, kuchařky ve školách, prostě kdokoliv placený z peněz daňových poplatníků, který má pocit, že by mu měl stát přidat, začne vyhrožovat stávkou. Nátlaková metoda od lidí, kteří možná dosud nepochopili, že za A jsou placeni z daní pracujících, a za B, že neexistuje nárok na dorovnávání inflace.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Šéf IKEM Michal Stiborek končí. Ministr zdravotnictví Válek jej neodvolal, jen přijal jeho rezignaci. Tím kauza IKEM mohla skončit. Kdyby Válek udržel vlastní ego a nedopustil se jedné zásadní věty. Tvrzením, že aktuální situace je součástí nějakého většího boje v rámci IKEM totiž potvrdil Stiborkova slova, že jde o jeho cílenou likvidaci. A to je velký problém.
Financování developerských projektů v Česku je náročné již delší dobu, ale teprve teď jej čeká ta největší zkouška.
Aktuální dění nejen na sociálních sítích naznačuje, že Česká republika se ocitá v přelomovém okamžiku srovnatelném se 17. listopadem či zrodem samostatného Československa. Ne, není tomu tak. Jde jen o obyčejné volby. Nic víc. A vzejde z nich jenom nový prezident. Tedy úředník s průměrnými pravomocemi a relativně velkou symbolickou mocí.
Dlouho se spekuluje o tom, zda má nějaký kandidát potenciál zvítězit už v prvním kole. V aktuálním společenském klimatu to není možné nejen matematicky, protože se Češi dělí na tři názorové a postojové proudy, a nikoli na dva, jak tomu je například v Americe nebo Velké Británii. Jaké to jsou proudy? A jací kandidáti jim odpovídají?
Poučka ostřílených traderů říká, že dění na trzích předznamenává situaci v reálné ekonomice zhruba o půl roku. Pokud se to letos potvrdí, tak nejhorší situace nastane v druhé polovině prosince, tedy symbolicky na Vánoce. A bohužel to nejspíš není scénář katastrofický, ale spíš realistický.
Komentář Dalibora Martínka k platům učitelů vyvolal bouřlivou diskusi. Přinášíme názory čtenářek, které redakci poslaly reakce.
Odcházející premiér Babiš si stále chválí volební výsledek. Tentokrát proto, že ANO k sobě přetáhlo bývalé voliče ČSSD a KSČM. Podle něj je dobře, že volí jeho hnutí, další levicové partaje přeci nejsou potřeba. Viděno jeho očima, docela jistě není potřeba vůbec žádná další politická strana. Ale na úplný coming-out je zřejmě ještě brzy.
