Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.
Aktuální dění nejen na sociálních sítích naznačuje, že Česká republika se ocitá v přelomovém okamžiku srovnatelném se 17. listopadem či zrodem samostatného Československa. Ne, není tomu tak. Jde jen o obyčejné volby. Nic víc. A vzejde z nich jenom nový prezident. Tedy úředník s průměrnými pravomocemi a relativně velkou symbolickou mocí.
Dlouho se spekuluje o tom, zda má nějaký kandidát potenciál zvítězit už v prvním kole. V aktuálním společenském klimatu to není možné nejen matematicky, protože se Češi dělí na tři názorové a postojové proudy, a nikoli na dva, jak tomu je například v Americe nebo Velké Británii. Jaké to jsou proudy? A jací kandidáti jim odpovídají?
Poučka ostřílených traderů říká, že dění na trzích předznamenává situaci v reálné ekonomice zhruba o půl roku. Pokud se to letos potvrdí, tak nejhorší situace nastane v druhé polovině prosince, tedy symbolicky na Vánoce. A bohužel to nejspíš není scénář katastrofický, ale spíš realistický.
Odcházející premiér Babiš si stále chválí volební výsledek. Tentokrát proto, že ANO k sobě přetáhlo bývalé voliče ČSSD a KSČM. Podle něj je dobře, že volí jeho hnutí, další levicové partaje přeci nejsou potřeba. Viděno jeho očima, docela jistě není potřeba vůbec žádná další politická strana. Ale na úplný coming-out je zřejmě ještě brzy.
Píše se datum 14. října 2021, je krátce po čtvrté hodině odpolední. První dáma Ivana Zemanová v doprovodu dcery předstupuje před kamery a žádá média a veřejnost, aby respektovaly soukromí nemocné hlavy státu. Spekulace o diagnózách a prognózách označuje „přinejmenším za velmi neetické“.
V Česku je největší oteplení za posledních 2100 let. Tedy od doby, kdy tady místo lidí pobíhali vlci a medvědi. Od doby, kdy se ještě nenarodil Ježíš Kristus, až do současnosti. To je sdělení expertů na klima z České Akademie věd. Údaje prý vyčetli z letokruhů stromů. Odborně řečeno, data vyplynula z dendrochronologických záznamů.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.