Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Chaos a nekoncepce. Jak politologové hodnotí prvních 100 dní vlády Babiše

Andrej Babiš
ČTK
 nst
nst

Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

Podle politologa Davida Jágra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vláda nastoupila s výrazným, místy až „trumpovským“ elánem a slibem rychlých legislativních změn. Realita je však podle něj odlišná. „Dosavadní vývoj spíše než systematickou práci připomíná bouři ve sklenici vody,“ uvedl s tím, že kabinet teprve nyní schvaluje plán legislativních prací na letošní rok.

Shromáždění Nenecháme si ukrást budoucnost na Letné ČTK

Na pokračující personalizovaný styl řízení upozorňuje i politolog Aleš Michal. Podle něj se koncentrování rozhodování do rukou premiéra projevuje chaotičtějším fungováním vlády. Tento přístup byl patrný zejména při organizaci repatriačních letů z Blízkého východu. „Komunikace vlády byla chaotická,“ uvedl Michal a přirovnal postup kabinetu k řešení covidové pandemie.

Podle březnového volebního průzkumu STEM by se teď do sněmovny a tedy ani do vlády Motoristé nedostali, byť těsně.

Vítězem voleb by se teď podle průzkumu STEM stalo ANO. Vládní Motoristé by ostrouhali

Hnutí ANO by i nyní zvítězilo v případných volbách do Poslanecké sněmovny. Druhou nejsilnější stranou by se stalo STAN, které by předčilo ODS. A naopak by se do sněmovny a tedy ani do vlády nedostali Motoristé, byť těsně. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima News.

Přečíst článek

Razantní škrty

V prvních měsících vlády se podle Jágra projevily také spory s prezidentem, například kolem nejmenování Filipa Turka ministrem. Upozornil rovněž na vymezování se vůči neziskovému sektoru a ekologickým iniciativám či na vládní škrty, které mohou mít podle něj v delším horizontu negativní dopady. Situaci podle něj doprovázejí personální změny ve veřejné správě i časté názorové obraty.

Podle Michala si část agendy, zejména na ministerstvu životního prostředí, fakticky řídí představitelé Motoristů v čele s Petrem Macinkou a Filipem Turkem. Premiér se naopak soustředí na řízení škrtů ve státní správě, které podle politologa probíhají velmi razantně.

Bývalý premiér Petr Fiala (vpravo; ODS) přivítal nového premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Strakově akademii, kde se sešla nová vláda k prvnímu zasedání, 15. prosince 2025, Praha

Fiala dal, Babiš vzal. Anebo obráceně. Kdo je vítězem a poraženým souboje o letošní rozpočet?

Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala.

Přečíst článek

Menší koaliční partneři ANO – SPD a Motoristé – zatím podle Jágra nepřicházejí s výrazným vlastním programem a v klíčových momentech jsou přehlasováni hnutím ANO. Michal upozorňuje, že ústupky ze strany premiéra se objevují spíše v oblastech, které pro ANO nepředstavují zásadní náklady. Příkladem je debata o zákoně o evidenci neziskových organizací, kde tlak veřejnosti podle něj vede k úpravám návrhu.

Na evropské scéně vláda podle Michala balancuje mezi domácími sliby a snahou vystupovat konstruktivně. Zatím podle něj nelze jednoznačně říct, že by se Babiš přiklonil k politice Viktora Orbána či Roberta Fica. Vývoj může ovlivnit i výsledek maďarských voleb a budoucnost projektu Patrioti pro Evropu.

Související

Prezident Petr Pavel (vpravo) jmenoval Igora Červeného (vlevo) ministrem životního prostředí

Babišův kabinet je kompletní. Pavel jmenoval Červeného ministrem životního prostředí

Přečíst článek

Trump se nyní soustředí na válku v Íránu, postěžoval si Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 ČTK

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si posteskl, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP. Zelenskyj také naznačil, že by mohly pokračovat výměny válečných zajatců mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Celkově je podle Zelenského jasné, že Rusko nechce ukončit válku, pokračující pátým rokem.

„Je zřejmé, že pozornost americké strany se v této době soustředí především na situaci kolem Íránu a v tomto regionu, ale i válka Ruska proti Ukrajině musí skončit,“ uvedl Zelenskyj v pravidelném projevu na sociálních sítích.

„Je důležité zajistit, aby agresor nebyl za tuto válku odměněn. A je důležité, aby nikdo z nás nebyl nucen se za pár měsíců nebo let znovu bojovat ve válce, a to znamená, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a pro celou Evropu musí být dostatečné, aby zajistily spolehlivý mír,“ zdůraznil ukrajinský prezident s tím, že podrobnosti očekává po návratu ukrajinských vyjednávačů.

„Jsou signály, že by mohly být možné další výměny (zajatců), a to by skutečně byla velmi dobrá zpráva a potvrzení, že diplomacie funguje. Doufáme, že k tomu dojde,“ poznamenal. Současně je ale podle Zelenského naprosto jasné, že ruský vůdce Vladimir Putin nechce válku ukončit. „Klíčové ale je, co chce svět. Musíme všichni společně udělat vše, co je v našich silách, abychom válku ukončili,“ dodal.

Trump pohrozil zničením íránských elektráren včetně té největší. „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, v Búšehru.

Lukáš Kovanda: Trumpova nejnovější hrozba se jeví být projevem zoufalství

Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.

Přečíst článek

„Konstruktivní“ jednání

Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff na sociální síti X napsal, že jednání na Floridě, vedená v sobotu a neděli, byla „konstruktivní“.

Dřívější verze jeho příspěvku krátce zmínila i „průlom“ v jednáních „o klíčové humanitární otázce“, než byla tato část zprávy odstraněna, napsala AFP.

O pokroku v jednáních se zmínil i ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle kterého se rozhovory zaměřily na otázku spolehlivých bezpečnostních záruk a na humanitární rozměr, zejména výměnu zajatců a návrat ukrajinských občanů do vlasti.

Jsou signály, že by mohla být možná další jednání. Doufáme, že k tomu dojde, dodal Zelenskyj.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Evropská unie chce dát Ukrajině půjčku 90 miliard eur i přes odpor Maďarska

Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.

Přečíst článek

Americká diplomatická iniciativa zaměřená na ukončení nejkrvavější konfliktu v Evropě od druhé světové války ustrnula, jakmile USA a Izrael koncem února zahájily společné údery proti Íránu, válce a válka zachvátila celý Blízký východ. Vzhledem k rostoucím cenám ropy Washington nedávno zmírnil některá omezení na vývoz a prodej ruské ropy ve snaze stabilizovat trh, poznamenala AFP.

Ruská strana se jednání na Floridě nezúčastnila.

Naposledy se ukrajinští, ruští a američtí vyjednávači sešli 17. a 18. února v Ženevě. Předtím se dvě kola odehrála v Abú Zabí. Klíčovým sporným bodem zůstává požadavek Ruska na vydání celého ukrajinského Donbasu, včetně té části, kterou ruská armáda od začátku invaze přes vysoké ztráty nedokázala dobýt. Ukrajina se vzdát svého území odmítá a příměří navrhuje na základě stávající linie fronty. Tři kola rozhovorů dosud k žádnému průlomu nevedla.

Související

Bitva o nízkou orbitu: Musk, Nvidia i státy sázejí miliardy na nový klíčový prostor nad Zemí

Nová evropská raketa Ariane 6 startuje z Kourou ve Francouzské Guyaně v úterý 9. července 2024.
profimedia/Evropská kosmická agentura
Dušan Kütner
duk

Satelity, data i obrana — technologické firmy i státy rozjíždějí ve velkém miliardové závody o dosud nepříliš využívaný prostor nad Zemí, který možná rozhodne o budoucnosti internetu, AI i geopolitiky.

Do výšky zhruba dvou tisíc kilometrů nad Zemí se odehrává tichá revoluce. Nízká oběžná dráha, dlouho přehlížená ve stínu vzdálenějších částí vesmíru, se mění v kritickou infrastrukturu moderního světa. Právě zde dnes vzniká páteř globální konektivity – od satelitního internetu přes navigační systémy až po vojenské technologie.

Zájem o tento prostor prudce roste. Technologičtí giganti jako Elon Musk se svými satelitními sítěmi, výrobci čipů v čele s Nvidií i jednotlivé státy jako Francie do něj posílají miliardy dolarů či eur. Důvod je jednoduchý: kdo ovládne nízkou orbitu, získá kontrolu nad daty, komunikací i částí digitální ekonomiky budoucnosti.

EU chce konkurovat Starlinku

Elon Musk přesune tisíce satelitů Starlink na nižší oběžnou dráhu

Americká společnost SpaceX letos přesune zhruba 10 tisíc satelitů své sítě Starlink na nižší oběžnou dráhu Země. Změna má zvýšit bezpečnost provozu v čím dál zaplněnějším kosmickém prostoru a snížit riziko srážek s jinými objekty. Oznámil to viceprezident firmy Michael Nicolls.

Přečíst článek

Nízká oběžná dráha Země (označovaná zkratkou LEO pocházející z anglického low Earth orbit) loni přitáhla investice za 45 miliard dolarů, téměř dvakrát více než předloni, uvedl server CNBC na základě zprávy společnosti Space IQ sledující aktivitu startupů a investiční trendy v kosmické ekonomice.

Nízká orbita se tak rychle mění z úzce technicky zaměřené oblasti do jednoho ze strategicky nejdůležitějších prostředí v 21. století. Satelity díky své relativní blízkosti k Zemi poskytují rychlejší reakce, mají nižší náklady na vypuštění ze Země a rychleji komunikují. Na rozdíl od satelitů na vyšších drahách nezůstávají nad pevným místem nad Zemí a často pracují v uskupeních umožňujících maximalizovat globální pokrytí.

Důležitá jako energetické sítě na Zemi

Dlouhodobě jsou doménou satelitní infrastruktury vzdálenější oběžné dráhy. Jenže také podléhají přísnějším provozním omezením. „Orbitální přístup se stává strategickým aktivem podobně jako přístavy, kabelové nebo energetické sítě na Zemi,“ řekl CNBC Carlos Moreira, generální ředitel švýcarské firmy Wisekey zabývající se kybernetickou bezpečností a polovodiči.

Nejviditelnějším příkladem tohoto trendu je rychle se rozšiřující satelitní síť budovaná Elonem Muskem. Jeho společnost SpaceX již provozuje síť Starlink, která má v současnosti v provozu více než 9500 satelitů. Společnost plánuje tuto síť rozšířit o tisíce dalších satelitů. SpaceX také chystá ještě větší projekt, orbitální solární datové centrum které by mohlo zahrnovat až milion satelitů.

Elon Musk

Musk klamal investory při koupi Twitteru, rozhodl soud. Hrozí mu miliardové odškodné

Americký soud dospěl k závěru, že Elon Musk záměrně ovlivňoval hodnotu akcií Twitteru před jeho převzetím v roce 2022. Svými výroky o falešných účtech měl investory uvést v omyl a snížit cenu společnosti. Výši škody soud zatím neurčil, může však jít až o miliardy dolarů.

Přečíst článek

Ale SpaceX není sama. V uplynulém týdnu technologický oblíbenec Nvidia představil novou platformu zaměřenou na využití umělé inteligence (AI) pro orbitální datová centra na oběžné dráze. A Amazon LEO – dříve známý jako Projekt Kuiper – plánuje vypustit více než tři tisíce satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země.

Začátkem tohoto roku schválila Federální komunikační komise (FCC) dalších 4500 satelitů pro budoucí nasazení. Mezitím se očekává, že společnost Blue Origin založená Jeffem Bezosem, vypustí do konce roku 2027 více než pět tisíc satelitů.

Francie buduje konkurenci Muskovi

V Evropě zahrnuje síť OneWeb LEO od francouzsko-belgického Eutelsatu více než šest stovek satelitů. Ačkoliv společnost v současnosti působí ve srovnání s výše uvedenými projekty v mnohem menším měřítku, Francie doufá, že Eutelsat nakonec bude konkurovat Muskovu Starlinku. Francouzský stát proto loni do Eutelsatu investoval 1,35 miliardy eur, čímž se stal největším akcionářem společnosti s přibližně 30procentním podílem.

A pozadu nezůstává ani Čína, která pracuje na plánu víc než 200 tisíc satelitů ve 14 projektech. Rozsah těchto plánů představuje zásadní změnu v tom, jak bude tento orbitální prostor využíván, řízen a komerčně využit, podotkl server CNBC.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Raketa Ariane 5 nesoucí kosmickou sondu Jupiter Icy Moons Explorer, zkráceně Juice, odstartovala z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 14. dubna 2023. Cesta sondy k Jupiteru potrvá osm let.
video

VIDEO ON-LINE: Raketa Ariane 5 s obří družicí Juice odstartovala. Cílem sondy je Jupiter, poletí osm let

Přečíst článek
Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Přečíst článek
Doporučujeme