Proč dosluhující vláda nechce poslat nové Sněmovně návrh rozpočtu? Za vším hledej dluhy
Proč stávající vláda (ale je to stále vláda; a kdo ví, jak dlouho ještě bude) odmítá poslat návrh rozpočtu do nové Poslanecké sněmovny?
Protože dobře tuší, že pokud by v něm měla najít peníze na všechny připravené dopravní stavby, musela by porušit zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. I proto, že v příštím roce budou chybět mimořádné příjmy z povodní a z daně z neočekávaných zisků, tedy zhruba 40 miliard korun dodatečných prostředků volně uplatnitelných, vyjdeme-li z loňské skutečnosti, jak ji dokumentuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Pokud by nové sněmovně návrh rozpočtu předložila, musela by buď přiznat vlastní rozpočtovou neodpovědnost, nebo národu nalhávat, že na dopravní stavby je v rozpočtu peněz dost, i když už minulý týden přiznala, že tomu tak není.
Elegantním řešením, jak z toho vybruslit, je hodit problém na vládu novou. Tím stávající kabinet může zabít dvě mouchy jednou ranou.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky musí „bolet“, jejich zastropování nedává Bruselu smysl
Názory
Zaprvé, nebude zatížen cejchem rozpočtově neodpovědného. Zadruhé, cejch rozpočtové neodpovědné získá hned při svém nástupu k moci nová vláda, což bude nové opozici hned zpočátku vítanou municí. Novou vládu navíc nová opozice obviní z toho, že je rozpočtově neodpovědná kvůli vlastním přehnaným předvolebním slibům.
Ty ale přece v současné rozpočtové matematice, kdy manko už vzniklo, jak přiznává sama stávající vláda, nemohou hrát jakoukoli roli, když nová vláda ještě ani není sestavená, natož aby mohla začít uskutečňovat výdaje na své sliby.
Rozpočtová neodpovědnost je ovšem tématem nejen tuzemským, leč mezinárodním. A v rostoucí míře.
Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.
Lukáš Kovanda: Trumpova celní odveta srazila bitcoin a spol. Akciové trhy vyhlížejí „sešup“
Názory
Mezinárodní finanční „reset“
Investoři z celého světa se totiž stále sžíravěji obávají, že rozpočtově neukázněné vlády nezvládnou vlastní bobtnající dluhy. Zlato, stříbro i bitcoin proto lámou historické cenové rekordy. Z nezvladatelných dluhů totiž moc cest nevede. Buď pádivá inflace, ba hyperinflace, nebo nějaká obdoba měnové reformy typu té, kterou Československo prožilo roku 1953, i když tato by nutně musela mít mezinárodní rozměr. Šlo by o jakýsi mezinárodní finanční „reset“.
Oboje znamená prudký propad kupní síly běžných peněz typu dolarů a příslušných úspor a pád ceny příslušných aktiv, jako jsou dluhopisy vlády USA. Veteráni finančních trhů, jako je Stephen Miller (ex BlackRock), jsou v údivu z tempa, s jakým se nyní mezinárodní investoři odvrací od tradičních měn a vládních dluhopisů, aby dané prostředky raději vložili do alternativ typu zlata, stříbra nebo bitcoinu. „Za 40 let své kariéry jsem nic podobného nezažil,“ uvedl Miller.
Dokonce i četní centrální bankéři si všímají. Takže podíl dolaru na devizových rezervách celosvětově povážlivě klesá, zatímco podíl zlata stoupá (viz graf Bloombergu níže). Pokud by zlato v rezervách dohnalo dolar, mohla by se cena troyské unce žlutého kovu pohybovat v přepočtu kolem 180 tisíc korun, namísto nynějších zhruba 87 tisíc korun, spočítali stratégové společnost Eurizon SLJ Capital.
