V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.
Aktuální vydávací kolo se týká dvou výrazných postav české politiky: Andreje Babiše a Tomia Okamury. O jejich případném vydání rozhoduje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která se tak opět mění v poněkud zvláštní instituci. Něco mezi zákonodárným sborem a předkolem soudní síně.
Oba politici tvrdí, že jsou nevinní. To je samozřejmě jejich právo. Presumpce neviny je základ právního státu. Jenže právě proto může veřejnosti připadat poněkud zvláštní, když ti samí lidé zároveň žádají, aby se k soudu vlastně vůbec nedostali. Je to trochu jako říkat: „Nebojím se plavat, ale prosím, hlavně mě neházejte do vody.“
Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?
Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.
Zvláštní moment přišel, když premiér Babiš zdůraznil, že se spravedlnosti nikdy nebál. V politice je to odvážná věta, obzvlášť když následuje prosba, aby ho sněmovna soudu nevydala. Takové tvrzení pak zní méně jako demonstrace odvahy a spíš jako zvláštní forma politického parkouru. Tedy rychlý přeskok mezi principem a procedurou.
Do celé situace se navíc promítají i politické vztahy. Premiér je ochoten spolupracovat s dříve ostře odmítanou SPD, což kritici vykládají jako pragmatickou matematiku hlasů. Zastánci naopak tvrdí, že jde prostě o politiku, kde se počítají hlasy, nikoli sympatie.
A tak česká veřejnost opět sleduje staré známé představení. Politici ujišťují, že se ničeho nebojí, zatímco sněmovna rozhoduje, zda se budou bát až později, nebo vůbec.
Možná by celou situaci vyřešilo jednoduché pravidlo. Kdo říká, že se soudu nebojí, měl by mít možnost to bez zbytečných procedur dokázat. V takovém případě by totiž z parlamentní debaty zmizelo mnoho dramat a česká politika by přišla o jeden ze svých nejoblíbenějších sportů. Konečně by tak získala klid na onu stále odkládanou práci pro naše lidi.
Související
Michal Nosek: Když soudům nevěříme, zakážeme jim soudit
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
V nejhorším scénáři by podle modelu Bloombergu cena ropy mohla vzrůst až o 80 procent proti předválečné úrovni a dostat se přibližně na 108 dolarů za barel.
Hormuzský průliv je klíčovou tepnou světového energetického trhu. Prochází jím asi pětina globálních dodávek ropy. Podle ekonomických modelů přitom už jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje cenu zhruba o čtyři procenta. Pokud by útoky zasáhly energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, ceny by se podle analýzy mohly držet kolem 108 dolarů za barel až do konce roku.
Takový šok by výrazně zasáhl inflaci. Ve Spojených státech by podle propočtů zvýšil do konce roku inflaci asi o 0,8 procentního bodu, čímž by se dostala nad tři procenta. Centrální banky přitom většinou cílí na inflaci kolem dvou procent.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Negativní dopady by pocítila i Evropa. V eurozóně by podle modelu mohl růst HDP klesnout o 0,6 procenta, v Británii o 0,5 procenta. Inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.
Evropské ekonomiky jsou navíc citlivější na ceny plynu. Ty už začaly růst po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle Bloombergu by trvale vysoké ceny energií mohly Evropu přiblížit k recesi. Evropská centrální banka i britská centrální banka by proto mohly odložit plánované snižování úrokových sazeb, případně je znovu zvýšit.
Ve Spojených státech je situace složitější. Vyšší ceny ropy sice zdražují pohonné hmoty a zatěžují spotřebitele, zároveň ale pomáhají domácím producentům díky rozsáhlé těžbě z břidlic. Podle autorů analýzy je proto čistý dopad na hospodářský růst „v zásadě neutrální“.
Na inflaci by ale drahá ropa dopadla i v USA. Pokud by se cena držela kolem 108 dolarů za barel, americká centrální banka by podle Bloombergu pravděpodobně pozastavila plánované snižování úrokových sazeb. V případě růstu inflačních očekávání by mohla sazby dokonce zvýšit.
Mírnější scénář počítá s pokračováním bojů bez většího poškození energetické infrastruktury. V takovém případě by se cena ropy držela kolem 80 dolarů za barel. Inflace by pak v USA vzrostla asi o 0,3 procentního bodu a v Evropě přibližně o půl procentního bodu, zatímco dopad na ekonomický růst by byl omezený.
Pokud by došlo k příměří, ceny ropy by se podle analýzy mohly vrátit zhruba k 65 dolarům za barel a inflační tlaky by opět polevily.
Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Analytici zároveň připomínají, že geopolitické otřesy na Blízkém východě už v minulosti vedly k prudkým inflačním vlnám. Například ropný šok v 70. letech vyhnal inflaci v USA do dvouciferných hodnot a vyústil v tvrdé zpřísnění měnové politiky i hospodářskou recesi.
Napětí v regionu se zvýšilo poté, co izraelské a americké síly zahájily útoky na Írán. Ten následně podniká odvetné údery drony a raketami na Izrael i na arabské státy, které hostí americké vojenské základny.
Podle íránské agentury Tasním je Hormuzský průliv od soboty fakticky uzavřen a Íránské revoluční gardy varovaly lodě před plavbou v oblasti. Podle BBC se lodní doprava v úžině snížila asi o 90 procent. Americké velení CENTCOM však tvrdí, že průliv navzdory íránským prohlášením uzavřen nebyl.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Kryštof Míšek: Povede zdražení námořní dopravy k nové inflační vlně?
Rozvoj umělé inteligence bude stát obrovské peníze. Devět velkých technologických firem může podle OECD do roku 2030 investovat více než čtyři biliony dolarů. Část těchto peněz si pravděpodobně půjčí na dluhopisových trzích. Investorům kvůli tomu hrozí nový problém.
Devět největších technologických firem zaměřených na umělou inteligenci bude muset do roku 2030 investovat přibližně 4,1 bilionu dolarů (asi 86 bilionů korun). Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve zprávě o zadlužování firem.
Mezi společnosti patří například Amazon, Google ze skupiny Alphabet, Meta či Microsoft. Peníze mají směřovat především do výstavby datových center a výkonnějších procesorů, které jsou pro rozvoj AI klíčové.
Umělá inteligence mění hru. A investoři vidí černě
Akcie velkých softwarových firem padají o desítky procent. Strach z dopadu AI na jejich marže je silný. Fundamenty firem však zůstávají stabilní, zatím. Přeceňuje trh trh budoucí rizika? „Trh dnes u řady softwarových, někdy i velkých a zavedených firem, oceňuje velmi černé scénáře. Právě v těchto okamžicích lze na trhu nalézt vyšší množství investičních příležitostí,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Pokud by firmy polovinu těchto investic financovaly prostřednictvím dluhopisů, představovaly by podle OECD až 15 procent všech nových emisí korporátních dluhopisů na světě.
„Prudký nárůst půjček technologických firem může způsobit, že trhy s podnikovými dluhopisy budou více připomínat akciové trhy,“ upozornila OECD.
Akciové trhy jsou přitom považovány za rizikovější, protože jejich ceny výrazně kolísají.
AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta
Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.
Zmíněných devět společností dnes tvoří zhruba 12 procent globální tržní kapitalizace akcií. Jen v roce 2025 získaly na dluhopisových trzích 122 miliard dolarů, což představovalo téměř polovinu emisí technologických firem po celém světě.
Podle šéfa finanční sekce OECD Carmineho Di Noiy může sbližování dluhopisových a akciových trhů ztížit investorům diverzifikaci portfolia a řízení rizik.
Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.
Další infrastruktura potřebná pro rozvoj umělé inteligence – například energetika, IT hardware nebo datová centra – může podle odhadů vyžadovat dalších pět bilionů dolarů investic. To by výrazně zvýšilo zadlužení v několika odvětvích ekonomiky.
OECD zároveň varuje, že globální trh s nefinančními korporátními dluhopisy v hodnotě 17,2 bilionu dolarů nemusí být schopen tak velký objem nových emisí absorbovat.
Lukáš Kovanda: Ekonomy z MIT zaskočilo, jak na umělou inteligenci reagují dluhopisy
Jak na nezadržitelné posuny v umělé inteligenci reagují dluhopisové trhy? Ekonomy z Massachusettského technologického institutu (MIT) jejich reakce „velmi, velmi překvapila“, jak přiznávají.
Podle odhadů společnosti Gartner by výdaje na investice do AI letos mohly dosáhnout 2,5 bilionu dolarů, což by znamenalo meziroční růst o 44 procent. V posledních měsících se ale stále častěji objevují varování před možnou investiční bublinou kolem umělé inteligence. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová upozornila, že prudká korekce cen technologických akcií by mohla zpomalit globální ekonomiku a zasáhnout zejména rozvojové země.
Podle Bank of England se některé ukazatele ocenění amerických technologických akcií už nyní podobají situaci těsně před prasknutím dotcomové bubliny na přelomu tisíciletí.
video
AI mi napsala skvělý proslov za 30 vteřin. A to mě děsí, říká hrabě Francesco Kinský dal Borgo
Šlechta v 21. století už nemá politickou moc ani někdejší bohatství. Zůstala jí ale odpovědnost, tradice a péče o zděděné hodnoty. Hrabě Francesco Kinský dal Borgo v rozhovoru s Evou Čerešňákovou v pořadu VIP Eva Talks mluví o tom, proč ho moderní technologie zároveň fascinují i děsí, proč dává přednost životu v lese před bydlením na zámku a co považuje za klíčovou hodnotu svého rodu.
