Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Způsobí útoky Spojených států a Izraele na Írán další ekonomickou globální krizi, jaká nastala před pár lety, kdy řádil covid? Nebo ještě musíme s hodnocením počkat na další vývoj?

Jestli mi nabízíte dvě možnosti vývoje, tak ještě musíme počkat. Jestli tam už jsme, nebo ještě ne, tak musím odpovědět, že ještě ne.

Současný konflikt už nabírá parametry globální ekonomické krize, roste cena ropy a plynu. Ceny energií v Evropě porostou, což může způsobit ekonomickou stagnaci…

Plyn je důležitější. Cena plynu poskočila v Evropě téměř o sto procent. Ale od začátku roku cena plynu zase tak moc nenarostla. Cena narostla z nejnižších hodnot za minulý rok, které ještě platily v předvečer útoku na Írán. Nárůst o sto procent vypadá jako zcela zásadní. Ale na druhé straně je to úplné nic oproti cenám, které jsme měli v době covidu. Nyní jsme v cenách plynu, zvýšených kvůli útoku na Írán, na úrovni, kde jsme byli před rokem touto dobou. Mezitím jeho cena klesla, a nyní jsme zpátky na cenové úrovni z loňského února. A jelikož česká koruna od té doby lehce posílila, dá se říct, že jsme pod cenou z loňského února. Nicméně skok ceny plynu je celkem zásadní.

Cena ropy skočila o nějakých patnáct procent. To je relativně malý skok. Většina tohoto očekávaného nárůstu už byla předtím zakomponována do cen ropy. A jde opět o nárůst ceny z téměř historických minim na začátku roku.

Válka zdražila přepravu LNG na historický rekord. Sazby vyskočily o 163 procent

Money

Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.

ČTK

Přečíst článek

Jaký to může mít vliv na českou ekonomiku?

V případě ropy se bavíme v dolarech. Oslabení dolaru je mnohem výraznější než oslabování eura. To znamená, že když připočteme k patnáctiprocentnímu zdražení ropy oslabující dolar, tak jsme pro Česko reálně pod deseti procenty zdražení ropy. Srovnávat tento výkyv s dobou covidu je příliš předčasné. Pokud bude konflikt trvat půl roku, a na tu dobu se zastaví možnosti vývozu, podívejme se na to potom zpátky. Takový scénář zatím nikdo nepředpokládá.

Pokud půjde o výkyv na několik týdnů, a potom se situace vrátí zpátky, tak týden nebo dva vyšších cen ropy nebo plynu nemají šanci se na české ekonomice projevit. Ve světě je tlak na snižování těžby ropy, protože se zvyšují její zásoby. Těží se rychleji, než se spotřebovává. Což vede k tlaku na snižování ceny. Když se podíváme na efekt posledního týdne na ceny plynu a ropy, u plynu je mnohem větší. Cena plynu se ze sedmdesáti až osmdesáti procent propíše do cen pro spotřebitele. Plyn nepotřebuje žádné obrábění, aby se dostal ke spotřebitelům. Většina ceny plynu je surový plyn.

Ropu u nás téměř nikdo nespotřebovává, spotřebovávají se výrobky z ropy, benzín a nafta. Na jejich ceně se podílí ropa „jenom“ asi patnácti procenty. Potom je tam daň a náklady na výrobu. Pokud se zvýšila cena ropy o patnáct procent, když vynecháme kurz dolaru, a cena ropy dělá asi patnáct procent z ceny benzínu nebo nafty, tak je to patnáct procent z patnácti procent. Jsme na koruně nebo dvou za litr benzínu. Pokud něco ovlivní českou ekonomiku, bude to spíš cena plynu.

Dalším aspektem útoku na Írán je zásah do mezinárodní dopravy. Jaký dopad bude mít konflikt na leteckou dopravu a vše s tím spojené?

Můžeme čekat, že to bude mít vliv na pojištění. Pojišťovny budou žádat od zajišťoven větší plnění. To se rozprostře na náklady za zajištění všech produktů. Droboulince můžeme čekat větší ceny za povinné ručení a podobně. Každá taková situace se v rámci pojištění rozprostře mezi ostatní produkty. Ale pohybujeme se v rozsahu jednotek korun.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Jak mohou světovou, potažmo českou ekonomiku, ovlivnit případné změny v trasách kontejnerových lodí?

Hormuzským průlivem se kromě ropy a plynu nic zásadního netransportuje. Suezský průplav je nadále funkční, hlavní mezinárodní doprava je zatím nedotčena. Pokud by došlo k uzavření Suezského průplavu, bylo by to na pováženou. Pořád by to nebylo na úrovni covidu, ale mohly by z toho vzniknout větší problémy, které by se dotkly i české ekonomiky. Zatím jde jenom o ropu a o plyn. U ropy existuje spojka přes arabský poloostrov, ropa se do světa dá dostat. U plynu je to větší problém. Česko má největší dodávky plynu ze Spojených států, ty jsou nedotčené. Ale významně do Evropy připlouvají lodě s LNG z Kataru, a ten je teď uzavřen.

Mluvíme o zdražování, o inflačních tlacích. Jaký může mít vliv konflikt v Íránu na výši úrokových sazeb ČNB, potažmo na cenu hypoték?

Dění v Íránu může ovlivnit inflaci. Ceny energií jsou významným faktorem pro výpočet inflace. Ale zatím jde v případě Íránu o krátkodobý efekt. Hlavní vliv bude přes ceny benzínu a nafty, které mají relativně velkou váhu ve spotřebním koši. Ale pokud zdraží benzín o korunu padesát, je váha tohoto zdražení nízká. Bavíme se o desetinkách procenta. A nemůžeme předjímat, že půjde o celý rok. Pokud bude tento faktor na měsíc vyšší o desetinku nebo o dvě, národní banka na to nebude reagovat. Ta potřebuje vidět delší trend. A kdyby tento vliv dělal víc než jednu nebo dvě desetiny ze všech inflačních vlivů, tak na to ČNB nebude reagovat, protože ona sleduje jádrovou inflaci. Z ní jsou vyloučeny okolnosti, které jsou mimo schopnost národní banky je ovlivnit.

Takže chcete říct, že se vývoje české ekonomiky dění kolem Íránu nijak nedotkne?

Pokud půjde o akci trvající jednotky týdnů, a ceny se potom vrátí na původní hodnoty, tak české ekonomice nevzniknou žádné zásadní škody. To je efekt délky trvání. Druhým efektem je velikost. Zatím se to týká benzínu a nafty, ještě více cen plynu. Ale, nemusí se to nutně projevit v cenách pro zákazníky. Domácností se změna ceny plynu nemusí dotknout. Změna nákupní ceny je sice významná, ale plyn nakupují obchodníci, kteří ho prodávají domácnostem s fixací na celý rok. Zatím, přes stoprocentní, ale krátkodobé zdražení plynu, není důvod, aby někdo zvyšoval cenu plynu. Na českou ekonomiku konflikt působí zatím málo a krátce.

Konec ruského plynu v EU? Konflikt na Blízkém východě může plány zkomplikovat

Zprávy z firem

Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.

ČTK

Přečíst článek

Prezident Petr Pavel přišel poprvé promluvit před novou Poslaneckou sněmovnu. Přišel se s ní prý seznámit, uváděl dopředu svou návštěvu. Samozřejmě dobře ví, s kým má tu čest. Pavel se ve svém desetiminutovém proslovu snažil působit jako pověstný svorník. Promluvil, ale všichni účastníci si dobře uvědomovali své pozice.

Ústředním poselstvím prezidenta Sněmovně byly výdaje na bezpečnost a obranu země. Není jediný ospravedlnitelný důvod, aby výdaje na bezpečnost stagnovaly, je mnoho důvodů, aby rostly. Posilování obrany není příprava na válku, ale cesta k míru, pravil. Na faktu, že Babišova vláda nehodlá výdaje na armádu zvyšovat, se však nic nemění.

Druhým tématem krátkého Pavlova proslovu byl apel na snahu o hledání společných stanovisek opozice a koalice, aspoň na hlavních společenských tématech. Těmi podle Pavla jsou bezpečnost, školství nebo inovace, oblasti, které přesahují jedno volební období.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Názory

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

I Macinka se postavil

Milý, neškodný proslov. Zajímavé bylo sledovat záběry oficiálních kamer z Poslanecké sněmovny. V jednom záběru je řečnický pultík. Z pohledu pozorovatele vlevo pravá Babišova ruka Karel Havlíček, vpravo Petr Macinka. Uprostřed Pavel, za ním v zákrytu není vidět Andrej Babiš. Jiná kamera zabírá šéfa sněmovny Tomia Okamuru.

Při příchodu prezidenta zní prezidentská fanfára. I Macinka, který s prezidentem stále trucovitě nemluví, dostal jen Červeného a ne Turka, se postavil a zapnul si sako. Každá rebelie má své meze.

Když Pavel krátce hovořil, a nebyly to objevné myšlenky ani výrazný nebo překvapivý apel, prostě jen žádal hledání shody napříč spektrem a víc peněz na armádu, Havlíček si dělal poznámky, Macinka se neklidně vrtěl. Babiš nebyl vidět, předseda sněmovny Tomio Okamura si hrál na sochu.

Pavel také podpořil výdaje na neziskový sektor, který vláda ostentativně osekává. A uvedl, že nám chybí legislativa pro krizové situace. Nebylo to žádné burácivé naléhání, prostě četl projev. Jak to s výsledky bude je každému jasné. Žádné nebudou. Vláda má sto osm, prezident s tím nic nezmůže.

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Názory

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Michal Nosek

Přečíst článek

Jeho jedinou silou je, mít dobré vztahy s Andrejem Babišem. Oba to vědí, ani jeden nechce tomu druhému lézt do zelí. Občas nějaký ten proslov, ale hlavně klid na práci. V takovémto módu patrně nebude vládní koalici, hlavně Andreji Babišovi, patrně vůbec vadit, pokud by Pavel obhájil za dva roky svůj prezidentský post. A opozice zase nechce proti Pavlovi nasazovat svého kandidáta.

Hradu i vládě způsob vzájemné koexistence evidentně vyhovuje. Už není žádný střet Hrad versus vláda. Občas se možná vyskytnou nějaké třenice, ale obě strany budou vždy pro konsenzus. A to přesto, že se Pavel s Babišem nebo Macinkou nemusí. Když Pavel ukončil svůj krátký proslov, potlesk poslanců byl vlažný. Macinka si jen tak otřel ruce o sebe, Babiš třikrát vlažně tlesknul. Nejdéle předstíral potlesk slušně vychovaný Karel Havlíček.