Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Nejeden evropský stát nemůže najít společnou řeč s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po řadě celních epizod už málokoho překvapí, že ostré spory provázejí i americké a izraelské útoky na Írán, od kterých si vlády evropských zemí většinou drží odstup, což Trump nese nelibě.
Asi málokdo se strachuje o budoucnost íránského režimu. Ani to, jak tvrdí kritici Trumpovy politiky spolu s experty na mezinárodní právo, však Spojené státy a Izrael nezprošťuje povinnosti dodržovat mezinárodní standardy. Akce nemají oporu na půdě OSN, Spojené státy svůj postup s ostatními zeměmi nekoordinovaly, ale přesto by si Trump představoval, aby mu byly plně k dispozici.
Španělsko a Británie odmítají spolupracovat se Spojenými státy při úderech na Írán, jejich přístup je velmi špatný, prohlásil americký prezident Donald Trump. Před jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy proto přeruší se Španělskem veškerý obchod.
Trump kritizuje Španělsko za „špatný přístup k Íránu“. Země přeruší obchod
Politika
První se na paškál dostali Britové, kteří tradičně měli k USA blízko, jejich spolupráci a vojenské i politické spřízněnosti se tradičně říkalo „speciální vztah“ (v přítomném čase se zdráhám psát). Labouristický premiér Keir Starmer odmítl pro první útoky poskytnout britské základny. „Je velmi smutné vidět, že vztah už zjevně není tím, čím býval,“ reagoval Trump. K tomu ještě přidal osobní kritiku premiéra, prý není „žádný Winston Churchill“.
Přitom to byl právě Keir Starmer, který z evropských lídrů s Trumpem ještě nedávno vycházel asi nejharmoničtěji. Dokonce se mu podařilo získat celní ústupky. Je ale vidět, že stačí málo a Trump své dosavadní „přátele“ začne veřejně ponižovat. Starmer přitom oprávněně váží každý krok, protože by jistě nerad dopadl jako jeho předchůdce Tony Blair, který následoval George Bushe do Iráku.
Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.
Trump se rozhovoru navezl do Britů. Starmer mě velmi zklamal, uvedl
Politika
„Problémové“ Španělsko
Britská vláda nakonec své základny k dispozici dala - s tím, že po odvetě Íránu musí bránit své zájmy. Roztržka ale vlastně není ničím ve srovnání s reakcí Španělska. Vláda socialisty Pedra Sáncheze je nyní Trumpovým evropským nepřítelem číslo jedna.
Sánchez (na úvodním snímku) je jedním z nejdůslednějších oponentů Trumpovy zahraniční politiky, které se dlouhodobě nehodlá přizpůsobovat. Do konfliktu se s americkou administrativou dostal například tím, že odmítl zvyšovat výdaje na obranu na požadovaných pět procent, čemuž Sánchez nechce obětovat domácí cíle.
Nesouhlas z Madridu zní i v těchto dnech. Pedro Sánchez útok označil za „neoprávněnou, nebezpečnou vojenskou intervenci“, a rezolutně odmítl zapojení španělských základen. Trump na to odpověděl ekonomickými hrozbami. „Zítra – nebo ještě lépe dnes – bych mohl zastavit vše, co souvisí se Španělskem, všechny obchodní záležitosti související se Španělskem,“ uvedl.
Ironické na tom je, že Španělsko nepatří k zemím, které USA v Trumpově terminologii „ožebračují“, ale mají s ním pozitivní obchodní bilanci. Zastavení obchodu by vedlo ke škodám na obou stranách.
Trumpovo pojetí spojenectví je přinejmenším podivné. V jeho podání znamená spíše podřízenost než partnerství. Pokud si USA budou vynucovat poslušnost ekonomickým či jiným nátlakem, ukazuje se, že Sánchez není úplně mimo, když sebevědomě sleduje vlastní zájmy. O důvod víc, aby se Evropané zamysleli, jestli nejde zahraniční politika dělat jinak.
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Leaders