Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?
Profimedia
Michal Nosek

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Etický kodex není zákon. Je to závazek. Dobrovolné přihlášení se k vyššímu standardu chování, než jaký vynucuje legislativa. Právě proto je jeho přijetí vždy testem důvěryhodnosti těch, kteří jej schvalují.

Vláda Andreje Babiše slavnostně přijímá pravidla, která sama v minulosti pomáhala relativizovat. Mluvit o nulové toleranci ke střetu zájmů v situaci, kdy česká politická scéna má za sebou roky debat o propojení vysoké politiky a rozsáhlého podnikatelského impéria premiéra, působí přinejmenším paradoxně. Nejde přitom o právní výklad. Etika není o tom, co ještě projde zákonem. Je o tom, co si politik z vlastní odpovědnosti nedovolí.

Andrej Babiš

Politico: Babišův byznys od klinik plodnosti po květiny. Brusel nemá úplný přehled

Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.

Přečíst článek

Kodex například říká, že člen vlády má odejít z jednání i tehdy, pokud hrozí jen zdání střetu zájmů. To je správný princip. Otázkou zůstává, zda se z něj stane praxe. Česká zkušenost ukazuje, že mezi deklarací a skutečným krokem bývá značná vzdálenost. Opatrnost často ustupuje politickému instinktu a mocenské realitě.

Má-li být dokument víc než jen součást komunikační strategie, musí platit především pro ty nejvýše postavené. Etické standardy se neměří podle toho, jak přísně dopadnou na řadové úředníky, ale podle toho, zda omezí i samotné politické vedení.

S otázkou důvěry úzce souvisí i další rovina politických slibů. Kdy vláda vrátí lidem to, co jim podle její rétoriky předchozí kabinet „sebral“? Taková věta na předvolebních pódiích silně rezonovala. V rozpočtu už méně.

Prezident Petr Pavel

Pavel veto nechystá. Rozpočet se schodkem 310 miliard míří dál

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.

Přečíst článek

Vrátit lidem lze jen to, na co existuje finanční krytí. Pokud má vláda současně snižovat daně, zvyšovat sociální výdaje, kompenzovat ceny a zároveň udržet schodek veřejných financí pod kontrolou, musí jasně říct, kde na to vezme prostředky. Bez konkrétního plánu zůstává i tento slib jen politickou zkratkou. Srozumitelnou, ale účetně neudržitelnou.

Etický kodex se schvaluje během jednoho jednání. Důvěra veřejnosti vzniká roky, ale ztrácí se během okamžiku. Dokument může být prvním krokem. Rozhodující však bude, zda se jeho principy promítnou do každodenního rozhodování vlády.

Související

Andrej Babiš a Petr Macinka

Politický diář Dalibora Martínka: Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka
Profimedia
Dalibor Martínek

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Okamura si za své plakáty před senátními a krajskými volbami v roce 2024 vysloužil trestní stíhání za podněcování k nenávisti. Na nechutný obří plakát dal muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.

Politika strachu

Před stíháním se schoval za poslaneckou imunitu, jak se dalo čekat. Sněmovna ho s největší pravděpodobností trestnímu stíhání nevydá. Stejně jako Andreje Babiše, obviněného ze zneužití dotací v kauze Čapí hnízdo. Obě vládní strany se navzájem podrží.

Okamura tak může dál využívat protimigrační nálady ve společnosti, jednu ze svých hlavních volebních zbraní. Posilováním pocitu ohrožení z domnělého nebezpečí si v minulých volbách vybojoval téměř osm procent hlasů voličů.

Faktem je, že v Česku žije asi čtyři sta tisíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou. Česko jim poskytlo azyl, většina z nich pracuje, platí daně, nájmy, děti chodí do českých škol. Žádné ohrožení se nekoná. Naopak, například české stavebnictví na Ukrajincích stojí.

Okamurovo tažení proti Ukrajincům

Okamura však vytváří dojem, že Ukrajinci jsou jacísi parazité žijící na vrub daňových poplatníků. Na svém facebooku například vyvěsil sdělení ve znění: Zahájili jsme kontrolu zneužívání dávek Ukrajinci a trestáme je. Prosazuji ukončení vyplácení dávek Ukrajincům. Zároveň připravujeme zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců. Dalším polínkem do protimigranského ohně, který neustále rozdmýchává, je jeho současné vyjádření na vrub útoku na Írán.

Není přitom jasné, zda útok samotný podporuje, nebo je proti němu. Prohlásil, podobně dvojznačně jako šéfové obou jeho koaličních partnerů, že je tak trochu pro a taky proti. Takové typicky české. Babiš podporuje spojence, ale přeje si mír. Macinka označuje Írán za teroristický stát, ale také chce mír. Okamura? „Odmítám činy íránského režimu, ale to přece neznamená, že se nebude dodržovat Charta OSN, proč pak teda OSN existuje?“.

Podle Okamury hrozí, že jakási masa uprchlíků s Arábie vtrhne do Česka, bude vysávat sociální systém a běhat po ulicích s dlouhými noži. To je absurdní. Za prvé, konflikt se odehrává pět tisíc kilometrů, Ukrajina je daleko pár set kilometrů. Ukrajinci mluví spřízněným jazykem, byli jsme pro ně blízko. A většina z nich se chce po válce vrátit domů.

Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Katar – tam všude je větší HDP na hlavu než v Česku. Obyvatelé těchto zemí nejsou žádní otrhanci. Mluví vzdáleným jazykem, Česko je vzdálené, nevýznamné, neatraktivní. Nebo snad myslel prchající Íránce? U nich je situace podobná. Nelze nalézt jediný rozumný důvod, proč by Česko měla čekat nějaká vlna migrace kvůli konfliktu v Arábii. Ostatně, ani při migrační vlně z roku 2015 kvůli Sýrii jsme nebyli konečnou destinací uprchlíků. Nemáme jim co nabídnout. Snad jen toho Okamuru.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Petr Macinka

Dalibor Martínek: Diplomatické embryo Macinka se nemělo stát ministrem zahraničí

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Okamura novým šéfem Sněmovny. „Je emocionálně labilní,“ řekl jeho bratr Hayato

Přečíst článek

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Težba ropy
iStock
Lukáš Kovanda

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě dnes ráno vyskočila až o 25 procent (viz graf Bloombergu níže). Obchodníci se totiž obávají zejména blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud ty by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA. Evropa, která je na dovozu plynu z USA více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o americký plyn, což by jeho cenu šponovalo.

Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Velkoobchodní cena nafty v Evropě dnes poskočila o více než 20 procent, což je nejvyšší nárůst od března 2022 (viz graf Bloombergu níže), tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Důvodem je íránský dronový útok na saúdskoarabskou rafinérii Ras Tanura. Ta patří k největším v Saúdské Arábii, denně zpracuje přes půl milionů barelů, a po útoku musela přerušit provoz.

Jako bezpečné útočiště dnes funguje zlato, které atakuje, ale zatím nepřekonalo historicky rekordní korunovou cenu z konce letošního ledna, bezmála 114 tisíc korun za troyskou unci. Vedle zlata je dnes bezpečným útočištěm také americký dolar, méně však už americké dluhopisy – což je překvapivé, neb ty patří tradičně k vyhledávaným bezpečným útočištím.

Investoři se ale obávají rostoucího zadlužení USA a nevypočitatelnosti administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Dolar samotný ale zpevňuje vůči prakticky všem významnějším měnám světa. Výjimku překvapivě představuje izraelský šekel (viz tabulka Bloombergu níže). Ten zpevňuje ještě více než dolar, takže vůči němu dolar slábne. Investoři totiž víkendové dění berou tak, že polevuje dlouhodobá, potenciálně fatální hrozba pro Židovský stát ze strany Íránu. Jak říkají izraelští investoři, podařilo se „setnout hlavu hadovi“.

Evropské země s výjimkou Norska patří k poraženým současné situace kolem Íránu. Vítezem je Rusko, alespoň tedy z hlediska dopadu do cen ropy. Rusko totiž představuje jejího světově největšího čistého vývozce, společně se Saúdskou Arábií. Naopak nejjednoznačněji poraženými jsou Čína a Indie, tedy největší světoví čistí dovozci ropy ((viz graf Bloombergu níže).

Po otevření evropských burz nejvýrazněji rostou akcie zbrojařů a energetických společností (viz tabulka Bloombergu níže); hitem jsou norské energetické firmy či skandinávské a německé zbrojovky. Chybí však mezi nimi jak Czechoslovak Group, tak ČEZ, které obchodování naopak zahájily poklesem. Mezinárodní investoři zřejmě ve zjitřené dnešní burzovní atmosféře strhávají penále za „východoevropský původ“.

Nedaří se ale hlavně akciím cestovních kanceláří a leteckých dopravců. Zdražení energií typu ropy, nafty či zemního plynu by sice zvýšilo zisky energetikám, ale zdražilo turistický ruch. Takže by došlo k ochromení poptávky po cestování. Ochromení by samozřejmě nastalo nejen kvůli drahým palivům, ale i zvýšnému riziku v světě, včetně například hojně tusristicky vyhledávané Dubaje, jež o víkendu přišla o reputaci bezpečné destinace.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Pohonné hmoty výrazně a nečekaně zdražují

Čechům zlevnil benzin. Za méně se dá natankovat už jen na Maltě a v Bulharsku

Přečíst článek
Doporučujeme