Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Okamura si za své plakáty před senátními a krajskými volbami v roce 2024 vysloužil trestní stíhání za podněcování k nenávisti. Na nechutný obří plakát dal muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.

Politika strachu

Před stíháním se schoval za poslaneckou imunitu, jak se dalo čekat. Sněmovna ho s největší pravděpodobností trestnímu stíhání nevydá. Stejně jako Andreje Babiše, obviněného ze zneužití dotací v kauze Čapí hnízdo. Obě vládní strany se navzájem podrží.

Okamura tak může dál využívat protimigrační nálady ve společnosti, jednu ze svých hlavních volebních zbraní. Posilováním pocitu ohrožení z domnělého nebezpečí si v minulých volbách vybojoval téměř osm procent hlasů voličů.

Faktem je, že v Česku žije asi čtyři sta tisíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou. Česko jim poskytlo azyl, většina z nich pracuje, platí daně, nájmy, děti chodí do českých škol. Žádné ohrožení se nekoná. Naopak, například české stavebnictví na Ukrajincích stojí.

Okamurovo tažení proti Ukrajincům

Okamura však vytváří dojem, že Ukrajinci jsou jacísi parazité žijící na vrub daňových poplatníků. Na svém facebooku například vyvěsil sdělení ve znění: Zahájili jsme kontrolu zneužívání dávek Ukrajinci a trestáme je. Prosazuji ukončení vyplácení dávek Ukrajincům. Zároveň připravujeme zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců. Dalším polínkem do protimigranského ohně, který neustále rozdmýchává, je jeho současné vyjádření na vrub útoku na Írán.

Není přitom jasné, zda útok samotný podporuje, nebo je proti němu. Prohlásil, podobně dvojznačně jako šéfové obou jeho koaličních partnerů, že je tak trochu pro a taky proti. Takové typicky české. Babiš podporuje spojence, ale přeje si mír. Macinka označuje Írán za teroristický stát, ale také chce mír. Okamura? „Odmítám činy íránského režimu, ale to přece neznamená, že se nebude dodržovat Charta OSN, proč pak teda OSN existuje?“.

Podle Okamury hrozí, že jakási masa uprchlíků s Arábie vtrhne do Česka, bude vysávat sociální systém a běhat po ulicích s dlouhými noži. To je absurdní. Za prvé, konflikt se odehrává pět tisíc kilometrů, Ukrajina je daleko pár set kilometrů. Ukrajinci mluví spřízněným jazykem, byli jsme pro ně blízko. A většina z nich se chce po válce vrátit domů.

Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Katar – tam všude je větší HDP na hlavu než v Česku. Obyvatelé těchto zemí nejsou žádní otrhanci. Mluví vzdáleným jazykem, Česko je vzdálené, nevýznamné, neatraktivní. Nebo snad myslel prchající Íránce? U nich je situace podobná. Nelze nalézt jediný rozumný důvod, proč by Česko měla čekat nějaká vlna migrace kvůli konfliktu v Arábii. Ostatně, ani při migrační vlně z roku 2015 kvůli Sýrii jsme nebyli konečnou destinací uprchlíků. Nemáme jim co nabídnout. Snad jen toho Okamuru.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě dnes ráno vyskočila až o 25 procent (viz graf Bloombergu níže). Obchodníci se totiž obávají zejména blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud ty by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA. Evropa, která je na dovozu plynu z USA více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o americký plyn, což by jeho cenu šponovalo.

Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Velkoobchodní cena nafty v Evropě dnes poskočila o více než 20 procent, což je nejvyšší nárůst od března 2022 (viz graf Bloombergu níže), tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Důvodem je íránský dronový útok na saúdskoarabskou rafinérii Ras Tanura. Ta patří k největším v Saúdské Arábii, denně zpracuje přes půl milionů barelů, a po útoku musela přerušit provoz.

Jako bezpečné útočiště dnes funguje zlato, které atakuje, ale zatím nepřekonalo historicky rekordní korunovou cenu z konce letošního ledna, bezmála 114 tisíc korun za troyskou unci. Vedle zlata je dnes bezpečným útočištěm také americký dolar, méně však už americké dluhopisy – což je překvapivé, neb ty patří tradičně k vyhledávaným bezpečným útočištím.

Investoři se ale obávají rostoucího zadlužení USA a nevypočitatelnosti administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Dolar samotný ale zpevňuje vůči prakticky všem významnějším měnám světa. Výjimku překvapivě představuje izraelský šekel (viz tabulka Bloombergu níže). Ten zpevňuje ještě více než dolar, takže vůči němu dolar slábne. Investoři totiž víkendové dění berou tak, že polevuje dlouhodobá, potenciálně fatální hrozba pro Židovský stát ze strany Íránu. Jak říkají izraelští investoři, podařilo se „setnout hlavu hadovi“.

Evropské země s výjimkou Norska patří k poraženým současné situace kolem Íránu. Vítezem je Rusko, alespoň tedy z hlediska dopadu do cen ropy. Rusko totiž představuje jejího světově největšího čistého vývozce, společně se Saúdskou Arábií. Naopak nejjednoznačněji poraženými jsou Čína a Indie, tedy největší světoví čistí dovozci ropy ((viz graf Bloombergu níže).

Po otevření evropských burz nejvýrazněji rostou akcie zbrojařů a energetických společností (viz tabulka Bloombergu níže); hitem jsou norské energetické firmy či skandinávské a německé zbrojovky. Chybí však mezi nimi jak Czechoslovak Group, tak ČEZ, které obchodování naopak zahájily poklesem. Mezinárodní investoři zřejmě ve zjitřené dnešní burzovní atmosféře strhávají penále za „východoevropský původ“.

Nedaří se ale hlavně akciím cestovních kanceláří a leteckých dopravců. Zdražení energií typu ropy, nafty či zemního plynu by sice zvýšilo zisky energetikám, ale zdražilo turistický ruch. Takže by došlo k ochromení poptávky po cestování. Ochromení by samozřejmě nastalo nejen kvůli drahým palivům, ale i zvýšnému riziku v světě, včetně například hojně tusristicky vyhledávané Dubaje, jež o víkendu přišla o reputaci bezpečné destinace.