Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.

Nový ministr životního prostředí bude. Stane se jím Igor Červený, teď už o tom není pochyb, protože během tří dní, které změnily českou vládu, došlo k celé řadě kompromisů.

Nejprve se sehnuli Motoristé, kteří přestali lpět na ministerský post pro Filipa Turka, následně jejich nového kandidáta odsouhlasil premiér Andrej Babiš a následující den uvedl prezident Petr Pavel, že se ve čtvrtek sejde s kandidátem na ministra a následně jej velmi pravděpodobně jmenuje. Spor o Turka tímto končí, stejně tak končí jedna z ústavních minikrizí, kterých nejspíš bude v napjatém světě spíš přibývat.

Michal Nosek: Češi ukázali, že vedle hokeje rozumí i geopolitice a diplomacii

Názory

Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

Michal Nosek

Přečíst článek

Automat na podpisy?

Přesto krize končí s trochou pachuti. Vyhrocená situace zejména před koncem roku totiž slibovala, že bychom se dočkali ústavní žaloby. Konečně totiž mohlo dojít k nějakému zásadnějšímu nálezu soudu ohledně oné záhadné věty v Ústavě, která říká, že ministry jmenuje a odvolává prezident na návrh premiéra.

Prezident Pavel potvrdil, že se na žalobu v podstatě těší, naopak se ukázalo, že Andrej Babiš na podobnou reálpolitiku není stavěný. Problémy tohoto typu nejsou jeho parketou, cíleně se jim vyhýbá, což je pro část voličů také nějaká informace.

A samozřejmě je všem jasné, že v tom je i trocha kalkulu, protože potenciální prezidentská kandidatura je jedna z variant pro pozdní část jeho politické kariéry. A je lepší být prezidentem s možností kreativně nakládat s Ústavou, jak tomu bylo v případě dosavadních prezidentů, než si být jist, že je pouhým automatem na podpisy.

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Názory

Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Bez poučení

A tak krize končí bez katarze, jede se dál. Je to dobře? Vlastně ano, protože ve světě, do něhož jsme byli uvrženi, je mnohdy lepší zůstávat na aktuálních pozicích. A platí to i pro takto nejednoznačné situace.

Ale může to být i špatně. Duální systém, který jsme si natropili přímou volbou prezidenta, totiž bude přinášet stále další třecí plochy mezi dva nejvyšší ústavní činitele. A může přijít doba, kdy přijde prezident sekáč, který nebude po vzoru dosavadních prezidentů ústavní možnosti své funkce natahovat, ale rovnou je úplně rozmetá. Můžeme se porozhlédnout po světě, jak by to mohlo vypadat. Příklady už tu nějaké jsou a spíš se budou množit.

Rozpočet 2026: jiná vláda, stejná hra s čísly

Money

Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.

Pavel Peterka

Přečíst článek

Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec

Trhy

Jedna z největších akvizic, které kdy Hollywood prožil, má další dějství. A nadále není úplně jasné, kdo nakonec studio Warner Bros. skutečně koupí. Netflix nakonec může z bitvy odejít s pouhými miliardami dolarů v kapse v podobě smluvní pokuty. Nyní nastává týden, který může vše rozhodnout.

sta

Přečíst článek

Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

O zahraničních prezidentech se v Česku mluví hlavně tehdy, když je problém. Válka, summit, sankce. Jakmile se svět uklidní, zmizí i oni. Zůstanou jen jména, která si většina lidí sotva spojí s konkrétní politikou, ale přesto dokáže říct, komu věří.

Typicky třeba Emmanuel Macron. Podle průzkumů mu důvěřuje 52 procent Čechů. Což zní, jako bychom sledovali francouzskou politiku detailněji než tu vlastní. Ve skutečnosti většina lidí ví jen to, že je prezident, Francouz a že doma řeší protesty.

Na opačném konci stojí Vladimir Putin s 87 procenty nedůvěry. Ani tady se neodehrála národní debata nad strukturou ruského rozpočtu. Spíš rychlá orientace na hodnotové mapě: kam patří on, a kam patřím já.

Kdo je Si?

A pak je tu třetina respondentů, kteří u jména Si Ťin-pchinga váhají nebo přiznají, že netuší. Což je mimochodem nejrealističtější výsledek celého průzkumu. V zemi, kde má každý názor na všechno, je „nevím“ skoro podezřele poctivé.

Tyhle žebříčky totiž nejsou dalekohledem do světa. Jsou zrcadlem do nás. Když říkáme, zda věříme Trumpovi, Zelenskému nebo komukoli jinému, nehodnotíme jejich politiku. Hodnotíme vlastní identitu. Zahraniční lídři fungují jako projekční plátno, na které promítáme domácí spory, frustrace i sympatie. Neříkáme: On dělá dobrou politiku. Říkáme: On patří k těm mým, nebo k těm druhým.

Přesto mají tyhle průzkumy cenu. Neprozradí nic zásadního o kvalitě státníků, ale hodně o kvalitě našich příkopů. Ukazují, které světové konflikty jsme si přetáhli do domácí politiky a jak pevně jsme rozděleni i ve věcech, které se odehrávají tisíce kilometrů od nás. Je to teploměr nálady, ne kompas pravdy.

Macron tepe do Trumpa: Z USA přišla vůči EU jasná agrese

Politika

Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

ČTK

Přečíst článek

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Názory

Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek