Lukáš Kovanda: Válka v Íránu už zdražuje Čechům hypotéky
Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.
Banky v Česku začaly kvůli Íránu „skokově a neplánovaně“ zdražovat hypotéky. Mohou zdražit ještě více, mezinárodní investoři totiž kvůli hrozbě vleklé války v Perském zálivu prchají k hotovosti, k dolaru či k hliníku, nikoli k dluhopisům.
Letos v únoru ještě průměrná sazba hypoték v Česku mírně klesla, s tím je však nyní podle všeho konec. Válka v Íránu totiž i českým bankám výrazně zdražuje jejich zdroje ke krytí hypoték, takže některé z nich už tento týden přikročily ke zdražení hypotečních sazeb.
„V úterý ráno jsme v podstatě museli skokově a neplánovaně zvednout úrokové sazby u hypoték o 0,5 procentního bodu,“ uvádí Petr Borkovec, šéf Partners Banky.
Borkovec krok banky vysvětluje prudkým růstem sazeb takzvaných úrokových swapů, který nastal v důsledku války v Íránu. Jak říká, tyto swapy „určují do velké míry cenu peněz pro banky a jejich úvěry“.
Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talk miliardář Petr Borkovec.
Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec
Newstream TV
Dává za příklad tříleté korunové úrokové swapy, které těsně před úderem na Írán vykazovaly sazbu 3,4 procenta. Během jednoho týdne se však podle něj dostaly na úroveň 4,14 procenta. Včera podle dat agentury Bloomberg uzavřely už dokonce na sazbě 4,22 procenta. Během dnešního obchodování přitom překračují úroveň 4,3 procenta (viz graf Bloombergu – modrá křivka).
Včerejší uzavírací hodnota tříletého korunového swapu byla nejvyšší od první poloviny června 2024.
Co to znamená pro hypotéky
V červnu před dvěma lety přitom průměrná realizovaná úroková sazba nových hypoték bez refinancování činila dle Hypomonitoru České bankovní asociace 5,05 procenta, načež v červenci stoupla na 5,07 procenta. Tato sazba podle dnes zveřejněných nejnovějších údajů Hypomonitoru činila letos v únoru 4,46 procenta, když klesla z lednových 4,48 procenta.
Válka v Íránu, která začala poslední únorový den, tedy tuzemské banky uvedla do situace, kdy jim cena peněz pro úvěry stoupla na takovou úroveň, jež podle jejich vlastní praxe z minulých let odpovídá zhruba o 0,6 procentního bodu vyšší průměrné sazbě nových hypoték. Některé z nich, jako například zmíněná Partners Banka, se těmto novým okolnostem již přizpůsobují.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v březnu klesla na 4,89 procenta. Jde o drobný sezónní pokles typický pro začátek jara. Další vývoj však bude záviset na inflaci a vývoji cen energií, které mohou sazby hypoték znovu ovlivnit směrem nahoru.
Jarní tání hypoték může překazit zdražující ropa
Money
Dluhopisové trhy reagují neobvykle
Pohyb sazeb úrokových swapů v koruně je poměrně těsně svázán s pohybem výnosů vládních dluhopisů ČR. Od propuknutí války v Íránu jej dokonce prakticky úplně kopíruje, jak zachycuje opět graf Bloombergu (viz. bílá křivka).
Růst výnosů vládních dluhopisů nastává v souvislosti s válkou v Perském zálivu obecněji, netýká se tedy rozhodně jen dluhopisů české vlády. Růst výnosů dluhopisů zemí tradičně považovaných za „bezpečné přístavy“, jako jsou USA či Německo, představuje poměrně nečekanou reakci trhů.
Zpravidla totiž dochází k tomu, že dluhopisy vyspělých zemí fungují v čase krize právě jako „bezpečný přístav“ – jejich výnosy klesají a jejich cena naopak roste. Nyní však dochází k růstu výnosů, neboť se mezinárodní investoři obávají stagflačního scénáře. Stagflace představuje nepříjemnou kombinaci ekonomického útlumu doprovázeného inflací.
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Problém nové hospodářské strategie je, že řeší vše. Potřebujeme priority, říká ekonom
Money
Hrozba stagflace mění chování investorů
Hrozba stagflace je klíčovým důvodem, proč dluhopisy nyní nefungují jako „bezpečný přístav“. Vyhlídka celosvětově vyšší inflace – způsobené například mohutným zdražením ropy či zemního plynu v případě uzavření Hormuzského průlivu – nutí investory a věřitele požadovat vyšší úrok, tedy vyšší výnos, i u dluhopisů či swapů, aby se tak proti inflačnímu riziku dostatečně zajistili.
Výnos dluhopisu je podílem jeho fixního kuponu (tedy pevně stanovené úrokové platby, kterou hradí dlužník věřiteli, držiteli dluhopisu) a jeho tržní ceny. Pokud má výnos dluhopisu pokrýt budoucí vyšší inflaci, musí narůst – a při fixním kuponu to znamená pokles tržní ceny dluhopisu.
Proč selhává tradiční portfolio 60/40
Pokles ceny vládních dluhopisů je v současnosti bolestí hlavy investorů, kteří sázejí na tradiční rozložení portfolia 60/40, v němž čtyřicetiprocentní zastoupení dluhopisů představuje pojistku pro časy krize. Portfolio 60/40 vychází z přesvědčení, že když v těžkých časech klesají akcie, dluhopisy naopak rostou na ceně, což tlumí nepříznivý dopad krize na celé portfolio.
Jenže v době úderu na Írán jdou kvůli hrozbě stagflace – stagnace spjaté s inflací – dolů jak akcie (kvůli hrozbě ekonomického útlumu), tak dluhopisy (kvůli obavám z vyšší inflace). Mezinárodní investoři proto hledají útočiště nikoli v akciích ani v dluhopisech, ale v hotovosti, americkém dolaru či v některých surovinách, například v hliníku, na jehož světové produkci se Blízký východ podílí zhruba desetinou.
Proč hypotéky zdražují
Vyhlídku vyšší inflace následně promítají do sazeb swapů také swapové trhy, nejen ty dluhopisové. Od sazeb swapů banky odvozují své hypoteční sazby, které tak nyní některé z nich již zvyšují, aby čelily zvýšenému riziku stagflace.
Hypotéka představuje zadlužení a pro dlužníky je inflace, jak známo, výhodná – snižuje reálnou výši jejich dluhu. Pro banky coby věřitele je však inflace nevýhodná, jelikož snižuje reálnou hodnotu splátek, které od dlužníků dostanou.
Aby tuto nevýhodu zmírnily, přistupují některé banky již nyní ke zdražení hypoték. Pokud by se válka v Íránu a případná uzavírka Hormuzského průlivu protáhly, mohlo by zdražování hypoték ještě zesílit, protože riziko a dopady stagflačního scénáře by se dále umocnily.
