Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.

Začátkem dubna se konají přijímací zkoušky na střední školy. Rodiče nyní horečně řeší, jak dítě posunout vzdělávací soustavou. Čtrnáctileté děti si často neuvědomují, že jeden den rozhodne o jejich osudu. Vzdělávací systém přitom nepodporuje nadané, ale děti, jejichž rodiče mohou platit tisíce za přípravu na zkoušky.

Jak je možné, že učitelé ve veřejných základních školách připravují žáky na budoucnost, ale aby se děti dostaly na střední školu, musejí jim rodiče platit přípravu na přijímací zkoušky? Copak nestačí pro úspěšné složení dobře se učit? Evidentně nestačí.

V jakémsi státním Cermatu vymýšlejí testy. Křížek nesmí přesáhnout rámeček, nesmíte psát perem a tak dále. Všechno výmysly, aby šly výsledky počítačově zpracovat. To má být účel zkoušek?

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Názory

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Přijímačky jako byznys

Podle zjištění společnosti Provident, která si na téma přijímaček udělala průzkum, platí 34 procent rodičů nějakou formu přípravy. Ceny kurzů jsou kolem deseti tisíc korun. Je to obrovský byznys poradenských firem. Jak tedy bezplatné školství?

Nízkopříjmové rodiny si placené doučování nemohou dovolit. Šance dítěte na přijetí na dobrou školu rapidně klesají.

Nedostatek míst na gymnáziích

Zároveň je na gymnáziích obří propast mezi volnými místy a počty uchazečů. V Praze nebo v Brně připadá na jedno místo třeba i dvacet uchazečů. To nevíme, kolik máme dětí, že nejsme schopni vytvořit dostatek kapacit?

Ženeme děti, letos jich chce na střední přes sto padesát tisíc, do smrtícího mlýnku na maso. Stát fatálně selhává, hází dětem ve vzdělávání klacky pod nohy, místo aby je ve studiu podporoval.

David Ondráčka: Přijímačková zeď se může opakovat, nic zatím vyřešeno není

Názory

Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.

David Ondráčka

Přečíst článek

Paradox českého vzdělávání

Paradoxní je, že jedna vláda za druhou opakuje, jak je potřeba zvýšit v Česku vzdělání. Česko se dlouhodobě pohybuje mezi zeměmi Evropské unie s nejmenším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných lidí. V Česku je to 27 procent, průměr unie je o deset procentních bodů vyšší.

Jak mají lidé dosáhnout na vysokoškolský titul, když je systém nechává vylámat si zuby dřív, než vůbec dostanou rozum? Co vlastně školy dětem dávají?

Řeší se platy nepedagogických pracovníků, školníků a kuchařek, řeší se, jestli mají děti jíst ve školních jídelnách víc čočky, řeší se platy učitelů. Věčně nespokojení učitelé, ani obědy zdarma jim nestačí, neustále tlačí na zvyšování svých platů. Co za to doručují žákům? Popravdě bídu. Nejsou ani schopni připravit děti na přijímací zkoušky.

Vzdělání podle peněženky

Rodiče, kteří už tak platí desetitisíce korun ročně za základní docházku, učebnice, obědy, školy v přírodě, kroužky či družinu, musí před přijímačkami znovu sáhnout do peněženky, aby jejich dítě vůbec mělo šanci na další vzdělávání. Děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.

Stát kriticky selhává, potom vymýšlí všelijaké sociální programy. Jako by vlastně chtěl mít velkou část veřejnosti méně vzdělanou, s nižšími příjmy, často závislou na státu.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Dražší pohonné hmoty mohou výrazně zvýšit příjmy českého státu. Pokud by ceny benzínu a nafty vzrostly zhruba o sedm korun na litr, tedy do úrovně 40 korun za litr, do rozpočtu by měsíčně přitekla téměř miliarda navíc. Vyplývá to z propočtů ekonoma Lukáše Kovandy.

Na dražší ropě může český stát vydělat miliardy. Díky zdražení paliv kvůli Íránu může zvýšit daňové příjmy letos o bezmála deset miliard korun, měsíčně o bezmála miliardu.

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.

Ekonom Pavel Kohout: Benzínky zdražují hned. Bez ohledu na zásoby

Leaders

Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Kolik stát získá z každého litru benzínu

Při ceně benzínu 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvede 12,84 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru benzínu tak státu odvede 18,56 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude 12,84 Kč na spotřební dani a 6,94 Kč na DPH, tedy 19,78 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 2,383 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Při předpokládaném loňském navýšení jeho spotřeby o pět procent (v roce 2024 činil meziroční nárůst spotřeby 7,2 procenta) činí loňská spotřeba 2,5 miliardy litrů.

Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny benzínu o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,05 miliardy korun, což odpovídá zhruba 254 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 2,5 miliardy korun.

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Leaders

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Podobný efekt u nafty

K tomu je ovšem třeba připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvede 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvede 15,67 Kč.

Při ceně 40 Kč/l to ale už bude opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale už 6,94 Kč na DPH, tedy 16,89 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá rovněž – stejně jako u benzínu – o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 6,372 miliardy litrů motorové nafty. Při předpokládaném loňském navýšení její spotřeby taktéž o pět procent (v roce 2024 činil meziroční nárůst spotřeby nafty 3,4 procenta) činí loňská spotřeba 6,69 miliardy litrů.

Agentura IEA kvůli válce navrhuje rekordní uvolnění ropných rezerv

Politika

Svět čelí jedné z největších ropných krizí posledních let. Mezinárodní agentura pro energii proto navrhla rekordní uvolnění strategických rezerv, píše list Wall Street Journal.

ČTK

Přečíst článek

Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by, stejně jako v případě benzínu, kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny nafty o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 8,16 miliardy korun, což odpovídá zhruba 680 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 6,8 miliardy korun.

Celkový dopad na státní rozpočet

Celkově si tak stát letos od března do prosince, za deset zbývajících měsíců roku, může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu z prodeje benzínu i nafty dohromady o 9,3 miliardy korun, měsíčně o zhruba 930 milionů korun.

Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 11,2 miliardy korun.

Další analýzy a komentáře ekonoma Lukáše Kovandy