Globální letecká doprava je v neděli stále silně narušena kvůli pokračujícím úderům USA, Izraele a Íránu, které zapříčinily uzavření hlavních letišť na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů.

Většina klíčových letišť v oblasti byla uzavřena nebo funguje ve velice omezeném režimu, protože velká část vzdušného prostoru nad Blízkým východem je uzavřena. Provoz ochromilo zejména poškození nejrušnějšího mezinárodního letiště v Dubaji, které se stalo terčem íránského útoku stejně jako letiště v Abú Zabí a Kuvajtu.

Podle Reuters mělo uzavření letišť dopad i mimo region. Dubaj a nedaleká Dauhá, kde byly v neděli ráno hlášeny exploze, leží na klíčovém dopravním uzlu mezi východem a západem. Uzavření těchto letišť proto narušilo letové řády leteckých společností po celém světě.

Aktualizováno

Vojenské lodě vystřídaly ty civilní. Doprava v Hormuzu stojí a světový obchod trne

Trhy

Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu. Rudému moři se bude vyhýbat i spediční firma Hapag-Llyod. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.

ČTK

Přečíst článek

Letecké společnosti v Evropě, Asii a na Blízkém východě zrušily nebo přesměrovaly lety, aby se vyhnuly uzavřenému nebo omezenému vzdušnému prostoru, což vedlo k prodloužení letových časů a nárůstu nákladů na palivo. Narušení provozu navíc umocnila nemožnost využívat íránské a irácké trasy. Ty získaly na významu v momentě, kdy válka na Ukrajině donutila letecké společnosti vyhýbat se ruskému vzdušnému prostoru.

Uzavření nebe na Blízkém východě nutí letecké společnosti využívat stále užší výběr leteckých tras, přičemž další riziko představují střety mezi Pákistánem a Afghánistánem, uvedl ředitel komunikace serveru Flightradar24 Ian Petchenik. "Případná eskalace konfliktu mezi Pákistánem a Afghánistánem a následné uzavření vzdušného prostoru by měly pro spojení mezi Evropou a Asií drastické důsledky," dodal Petchenik.

V lednu v ČR soudy vyhlásily 1048 osobních bankrotů, meziročně o 17 procent méně. Zároveň bylo podáno 1074 návrhů na osobní bankrot, což je meziroční pokles o devět procent. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

"Lednový počet osobních bankrotů byl o více než 200 nižší než měsíční průměr za rok 2025. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského února do konce ledna, vyhlásily soudy 15 238 osobních bankrotů. Proti předchozímu období jich bylo o desetinu více. Počet osobních bankrotů se zvyšuje již třetím rokem po sobě. Soudy přijaly 15 957 návrhů na osobní bankrot, o sedm procent více než v předchozím období," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V lednu soudy vyhlásily nejvíce osobních bankrotů v Moravskoslezském kraji, a to 155. V Ústeckém kraji jich bylo 148 a v Jihomoravském kraji 117. Za posledních 12 měsíců bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno rovněž v Moravskoslezském kraji.

Vlna bankrotů v Česku: firmy padají nejrychleji od roku 2017

Zprávy z firem

Soudy v ČR v roce 2025 vyhlásily bankrot 751 společností. Meziročně jde o nárůst o devět procent. Zároveň bylo loni podáno 1164 návrhů na bankrot, meziročně o osm procent více. Počet bankrotů i návrhů byl nejvyšší od roku 2017. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

ČTK

Přečíst článek

Proti předchozímu období se nejvíce počet osobních bankrotů zvýšil v Jihomoravském kraji, a to o čtvrtinu. O 22 procent se jejich počet zvýšil na Vysočině a o pětinu v Praze. Proti předchozímu období se počet osobních bankrotů zvýšil ve všech krajích. Pouze mírné zvýšení zaznamenal Zlínský a Olomoucký kraj, shodně o tři procenta. V Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji se počet osobních bankrotů zvedl o čtyři procenta.

Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo 17 z každých 10 tisíc obyvatel starších 15 let. Regionem, kde jsou lidé nejvíce ohroženi osobním bankrotem, zůstává Ústecký kraj. V něm za posledních 12 měsíců na 10 tisíc obyvatel starších 15 let připadlo 49 bankrotů. Ve Středočeském kraji to bylo 24 bankrotů a v Moravskoslezském kraji 23. Naopak nejméně byli v tomto období bankrotem ohroženi obyvatelé Plzeňského kraje, kde na 10 tisíc obyvatel připadlo pouze sedm osobních bankrotů. V Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji to bylo 11 bankrotů na 10 tisíc obyvatel.