Andrej Babiš se setkal s německým kancléřem Merzem. Pokud jsou mezi zeměmi nějaké třecí plochy, nebyly zmíněny. Všem je totiž jasné, že Česko udělá všechno, co Němcům na očích uvidí.
Babiš rozhodně nechce jít východní cestou Orbána a Fica, to jsou jen spekulace některých novinářů a opozice. Žádná východní cesta nebude. Babiš chce mít naopak větší vliv v západní Evropě. A Německo vnímá jako klíčovou páku. Na domácí půdě může pro své voliče kritizovat třeba německý útěk od jádra, ale taková prohlášení mají u západního souseda sílu bzučení ováda. Při návštěvách Německa musí Babiš sklapnout podpatky. A to nyní také udělal.
Ostatně, sám Babiš má v Německu velké byznysové zájmy. Jeho Agrofert, o kterém nyní Babiš prohlašuje, že není jeho, tam například vlastní významnou chemičku, která vyrábí dusíkatá hnojiva. Je to jedna z páteřních firem jeho byznysu. Od Němců také koupil Mafru, kterou sice před nedávnem prodal, ale pořád v ní má velký vliv.
Visegrádská čtyřka nyní podle Andreje Babiše nefunguje kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem. Skupina ale má stále smysl, řekl český premiér po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Ne, s Němci si to Babiš nikdy nerozhází. Naopak, Německo potřebuje k torpédování systému emisních povolenek, což je ní jeho ústřední téma na úrovni Evropské unie. Německo se sice svým příklonem k zelené energetice liší od uhelného a jaderného Česka. Faktem však zůstává, že Německo je pro Česko nejdůležitějším exportním trhem, míří tam třetina české výroby.
Česko je pořád německou výrobní základnou, téměř sto procent sektoru automotive tady vlastní Němci. Bez Německa bychom nedali ani ránu. Německo se pod kancléřem Merzem připojilo ke snaze o úpravu systému emisních povolenek. O takto silného spojence nemůže Babiš přijít. Na druhé straně, bude za to také muset něco zaplatit.
Je jasné, v čem se bude platit. Bude to posilování ekonomické závislosti. A také otázka zbrojení jistě bude na stole. Babiš si nemůže dovolit nezbrojit, tlak Spojených států, ale i Německa, bude příliš silný.
„Zasloužil by si spíš pochvalu než odvolání.“ Ředitelé parků reagují na konec šéfa KRNAP
Ředitelé českých národních parků se postavili za odvolaného ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Podle nich by si za svou práci zasloužil spíše pochvalu než odvolání. Böhnisch zároveň zůstává předsedou Asociace národních parků ČR.
Takže když německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s Babišem například řekne, že Německo nemá zájem na nekonečné válce v Íránu, Babiš okamžitě zavrtí ocáskem a sdělí, že německý pohled na válku na Blízkém východě sdílí. Babiš musí vyvažovat rétoriku na válku v Íránu mezi Spojenými státy, bezmezným spojencem, a trochu skeptičtějším Německem, které je však pro Česko víc košilí než kabátem.
Babiš to jistě zvládne. V rámci Evropské unie si udrží pozici rebelanta, jako populistovi mu nic jiného před domácím publikem nezbývá. Větší západní spojenci chápou motivaci Babišovy emancipace, ale všichni zúčastnění dobře znají váhu jednotlivých hráčů. Babiš dobře ví, kdy má štěkat a kdy ne.
Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.
Nedávná pandemie covidu a následná rusko-ukrajinská válka posunuly ceny v Česku nahoru o několik pater. Mohl by něco podobného vyvolat vojenský konflikt kolem Perského zálivu?
Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před několika lety, nám nyní nehrozí. Události kolem Perského zálivu na nás přímý dopad mít nebudou a jejich vliv bude spíše nepřímý. Hlavně jsme ekonomicky ve zcela jiné situaci, než jsme byli po covidu a před vypuknutím rusko-ukrajinské války. Na dodávkách ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu závislí nejsme. Navíc nám končí topná sezóna, takže máme čas, nejen my, ale i celá Evropa, se na příští zimu připravit, aby se vyšší ceny energií nestaly dlouhodobějším problémem. Vývoj není příjemný ani příznivý, ale na rozdíl od doby před covidem a válkou na Ukrajině do něj vstupujeme v relativně dobré kondici. Ekonomika roste, a to zdravě, růst je totiž rozložen do více sektorů. Inflace se více než dva roky drží na dosah dvou procent, na začátku letošního roku míra inflace byla nejnižší za posledních 10 let, konkrétně 1,4 procenta v únoru. Poslední měsíce klesaly ceny energií jako je plyn a elektřina a také zpomalily svůj růst ceny potravin. To je úplně jiná situace než na přelomu let 2021 a 2022.
A co současný prudký vzestup cen ropy? Je vyvolaný snížením dodávek, anebo panikou?
Působí snížení dodávek i panika, obojí dohromady, a nedá se to odlišit. Vlastně to ale pro nás není důležité. Reálný dopad má to, že země z oblasti Perského zálivu postupně zastavují či utlumují svoji produkční kapacitu. Problémem přitom není jen samotná těžba ropy, ale i její zpracování a výroba různých ropných produktů. Málo se to ví, ale tento region je z hlediska globální poptávky klíčovým dodavatelem komponentů pro výrobu umělých hnojiv. Takže válečný konflikt nedopadne jen na ropu a plyn, ale může i na výrobu hnojiv a v následujícím období také na zemědělskou produkci.
Situace je vážná i proto, že Hormuzský průliv, úzké dopravní hrdlo, byl dosud nezablokovaný. Teď se to změnilo. Druhou věcí je, že je kolem všeho spousta nejistot a nevíme, jak dlouho bude tahle situace trvat. Zda to bude týden, dva či to bude záležitost na delší dobu. A tomu odpovídá ta reakce trhů.
Válka proti Íránu se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa blíží ke konci. Uvedl to na tiskové konferenci ve svém golfovém klubu v Doralu na Floridě. Konkrétní termín zastavení útoků, které Spojené státy podnikají společně s Izraelem, ale nezmínil. Na otázku novinářů pouze řekl, že konec bojů nepřijde během týdne.
Vraťme se ještě k poučení z nedávné krizové situace globálního dosahu, tedy pandemie koronaviru a následné rusko-ukrajinské války. Svět také pamatuje několik ropných krizí, rovněž kvůli vojenským konfliktům. Co lze z těchto krizí vyvodit pro dnešní situaci?
Pokud pro srovnání vezmu válku na Ukrajině, tak teď jsme v kompletně jiné situaci. Na všech úrovních. Když se podíváme na energetiku, na takový zásah do dodávek nebyl nikdo v Evropě připravený. Evropské ekonomiky se dostávaly z postcovidového šoku a inflační tlaky byly u nás i ve zbytku Evropy na prudkém vzestupu. A to trvalo nějakou dobu. Nárůst cen energetických komodit začal už v létě 2021, především u zemního plynu a následně elektřiny. A pak do toho přišel ten velký šok z ruské invaze na Ukrajinu. Inflace v Evropě byla vysoká už předtím, u nás kolem deseti procent, a tou válkou se to ještě zhoršilo. Kromě energetických surovin, kde nešlo jen o ceny, ale také o fyzické dodávky, to zasáhlo i potraviny, protože Ukrajina je jejich velký vývozce.
Nyní je situace výrazně jiná. Inflace v ekonomikách, včetně té české, z různých důvodů zpomaluje anebo zůstává nízká. Lednová a únorová inflace byla nejnižší skoro za posledních deset let. A problém, který se rozhořel kolem americko-íránské války, byť je lidsky strašný, se nás zatím nedotýká z hlediska fyzických dodávek. Nejsme závislí na dodávkách ropy a zemního plynu z Perského zálivu, to je spíš případ asijských trhů. U nás je to – zatím – jen o cenách ropy a jejich dopadu do cen zemního plynu a elektřiny. Dopad do cen energií mimo ropu je zatím relativně umírněný a nepředstavuje ten hlavní problém, který jsme zažili v době energetické krize roku 2022. Spíše ten dnešek připomíná situace, které tady byly kvůli nárůstu cen ropy třeba v roce 1992 během války v Iráku či v roce 2008, kdy ropa vystřelila na 150 dolarů.
Zmínil jste, že Česko není na dodávkách ropy a plynu z Perského zálivu závislé. A co Hormuzský průliv, jsme na něm závislí?
Naše přímé dovozy z Perského zálivu a blízkého regionu jsou relativně malé, řádově kolem jednoho procenta celkového objemu dovozu či vývozu. Energie bereme z regionu kousek severněji, z Ázerbajdžánu, kde sice jsou nějaké známky napětí, ale není to tak vyhrocené jako v Hormuzském průlivu. Většina dopadů, které se nás týkají, bude nepřímá. Jako to, že se globálně zvedne cena ropy, protože asijští zákazníci, závislí na dodávkách z postižené oblasti, budou muset poptávat ropu jinde. Vliv na nás bude mít také zastavení či omezení produkce oněch komponentů pro umělá hnojiva. K nám se odtamtud sice nedováží, i v tomto případě jich většina směřuje na asijský trh. Ale opět se na cenách u nás projeví to, že je asijští obchodníci budou poptávat jinde.
Putinův ropný jackpot. Konflikt na Blízkém východě plní ruskou válečnou pokladnu
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
Ovlivňuje či ovlivní konflikt v Íránu kurz koruny?
Situace kolem Perského zálivu vnesla velkou nervozitu na trhy obecně. Cena ropy vzrostla z nějakých 60 dolarů, kde byla na začátku roku, na skoro 110. Tedy málem na dvojnásobek. To se projevilo také negativním tlakem na kurz koruny. Zatím ale velmi mírně. V minulých dnech koruna oslabila vůči euru o zhruba deset haléřů a dnes jsme na kurzu 24,40 k euru. Takže dopad na korunu tady je, ale je ze všech dopadů nejmenší. A zatím nevidíme žádné větší proinflační faktory. Inflační tlaky přicházejí primárně tou cestou, že ropa zdražuje. Nikoliv kvůli tomu, že by oslabovala koruna vůči dolaru.
Skoro až paniku ovšem vidíme v Česku kolem růstu cen pohonných hmot u čerpadel. Co s tím? Měly by vláda či centrální banka něco dělat?
Určitě ne. Maximálně by měly uklidňovat, že situace není tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ropy a ropných produktů je v Evropě dostatek. Pokud jde o růst cen u čerpadel, to je normální tržní chování, reakce na šok a velkou nejistotu.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Ropný šok vyděsil investory. Evropské akcie spadly na dvouměsíční minimum
Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.
Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou vznikl nový rezidenční projekt, který propojuje industriální historii s moderním bydlením. Areál bývalého Žitného mlýna prošel rozsáhlou konverzí, díky níž se někdejší výrobní komplex proměnil v obytný soubor s veřejným prostorem, kavárnou a parkem u řeky. Autorem architektonického návrhu je studio mar.s architects architekta Martina Šenbergera, investorem rodinná stavební firma Auböck.
Projekt kombinuje rekonstrukci historických objektů s novostavbami. Celkem vzniklo 83 bytů o velikostech od 45 do 150 metrů čtverečních, od menších bytů 1+kk až po velké rodinné byty. Součástí projektu je také unikátní mezonetový byt ve věžové části původního mlýna.
„Když jsme do areálu poprvé vstoupili, fascinoval nás především silný příběh tohoto místa. Téměř dvě století se zde mísila energie Vltavy s vůní obilí a rytmem průmyslových strojů,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia mar.s architects.
Nové náměstí jako srdce areálu
Klíčovým urbanistickým prvkem projektu je nové náměstí, které vzniklo doplněním původního areálu o nový bytový dům. Ten uzavírá otevřenou stranu původní kompozice ve tvaru písmene U a vytváří centrální veřejný prostor se stromořadím a širokým schodištěm směřujícím k historickému zámečku.
Dominantním prvkem náměstí je původní Francisova turbína, která byla při rekonstrukci vyzvednuta ze zasypaného náhonu a instalována jako připomínka průmyslové minulosti areálu. „Nechtěli jsme vytvořit jen obytný dvůr. Cílem bylo navrátit místu paměť a zároveň vytvořit prostor pro komunitní život,“ vysvětluje Šenberger.
Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu
V přízemí hlavní historické budovy vznikla kavárna, která propojuje nový rezidenční komplex s okolní obcí.
Respekt k industriální architektuře
Architekti se při rekonstrukci snažili zachovat maximum původních konstrukcí a materiálů. Dominantou areálu je pětipodlažní cihlové silo z konce 19. století, které bylo očištěno na režné zdivo. Nepůvodní přístavby byly odstraněny a na objekt přibyla nová nástavba ze světlé cihly, která je od historické části jasně oddělena.
Okna byla navržena jako repliky původních industriálních ocelových výplní a směrem k řece byly doplněny o černé ocelové balkony.
Výraznou proměnou prošla také centrální věž mlýna, kde vznikl loftový byt s panoramatickými výhledy do krajiny. Nová železobetonová střešní konstrukce vytvořila prostor s terasami a zároveň umožnila realizaci zelené střechy.
Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá
Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.
Druhá historická budova, bývalá správní budova, dostala nový cihelný sokl a světlou omítku. Oba historické objekty dnes propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého kovu.
„Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků a doplnit je o jasně čitelné současné zásahy,“ říká Šenberger.
Dvě novostavby doplňují historické objekty
Součástí projektu jsou také dvě nové bytové budovy. První z nich uzavírá nové náměstí a má tři nadzemní podlaží. Architekti ji navrhli ze světlé cihly s bílými kovovými prvky a plochou střechou. Oproti historickým budovám se záměrně výrazově odlišuje.
Druhá novostavba stojí blíže k řece a mlýnskému náhonu. Jednoduchý pětipodlažní objem s fasádou z červené režné cihly doplňují velká francouzská okna a kombinace lodžií a balkonů.
Součástí úprav bylo také obnovení mlýnského náhonu a vznik nového mostu, který propojuje areál s parkem podél Vltavy.
Základním principem projektu byla konverze brownfieldu a maximální využití stávajících stavebních struktur. Architekti tento přístup označují za jeden z nejvíce ekologických způsobů nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a systém hospodaření s dešťovou vodou, která je využívána například pro napájení obnoveného náhonu.
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Staticky šlo o poměrně náročnou rekonstrukci. V nejstarší části mlýna bylo nutné nahradit původní dřevěné konstrukce železobetonovými stropy a v novějších částech odstranit systém betonových silo komor. Některé jejich fragmenty ale architekti ponechali jako součást interiérů. „Industriální architektura má obrovskou sílu. Naším cílem bylo zachovat její autenticitu a zároveň vytvořit kvalitní bydlení pro současnost,“ dodává Šenberger.
Historie mlýna sahá až do 16. století
Areál Žitného mlýna má dlouhou historii. První zmínky o mlýně pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Na konci 19. století zde budějovičtí pekaři vybudovali nový válcový mlýn napojený na náhon z Vltavy.
Po roce 1906 mlýn převzalo místní družstvo, které areál modernizovalo a rozšířilo o sklady mouky i železobetonové silo. Po znárodnění v roce 1948 byl mlýn začleněn do státního podniku Mlýny a těstárny Pardubice a prošel dalšími přestavbami.
V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Zchátralý obilný sklad proměnili na sídlo rodinné firmy. Je z něj výhled na Karpaty a je plné umění
