Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.

Ze stále zřetelnějších nároků, jež se na Grónsko Trumpova administrativa činí, těží například akcionáři amerického těžaře kovů vzácných zemin Critical Metals, který vlastní naleziště Tanbreez v jižním Grónsku a jehož akcie od začátku měsíce zhodnotily již o 116 procent. Tanbreez patří k největším ložiskům kovů vzácných zemin na světě, s význačným zastoupením těžkých kovů vzácných zemin.

Trump: Pokud to neuděláme my, vezme si Grónsko Rusko nebo Čína

Leaders

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy podniknou kroky k získání Grónska „ať se jim to líbí, nebo ne“. Výrokem výrazně vyostřil dosavadní rétoriku administrativy, která dlouhodobě usiluje o převzetí kontroly nad dánským autonomním územím.

nst

Přečíst článek

Výrazný letošní nárůst akcií Critical Metals souvisí jak právě se stále zřejmějším plánem Trumpovy administrativy získat Grónsko, tak s omezením vývozů kovů vzácných zemin z Číny do Japonska poté, co Japonsko nevyloučilo možný vojenský zásah na obranu Tchaj-wanu. Peking rovněž dává zřetelně najevo nelibost s zásahem USA ve Venezuele z minulého víkendu. Investorům je to další připomínkou toho, že Čína může celkem svévolně, jako výraz své nelibosti s tím či oním, přiškrcovat vlastní vývoz kovů vzácných zemin, jejichž produkci celosvětově dominuje.

S každým čínským „znepokojením“, „šokem“ z tohoto či tamtoho, ba přímo s pohrůžkou stoupají na ceně naleziště mimo Čínu, jako je právě grónské Tanbreez, a stoupá rovněž motivace Trumpovy administrativy jej získat a plně vytěžovat.

David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu

Názory

Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.

David Ondráčka

Přečíst článek

Z dění kolem Grónska by ovšem mohly profitovat také zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím narůstají o 15 procent) nebo švédský Saab (letos jeho akcie narůstají o 27 procent). Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst na ceně obecně, zejména kvůli zostřené Trumpově rétorice (a brzy možná i činům) vůči Evropě.

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 %, i přes výrazný růst uplynulých let. Evropským zbrojovkám totiž může být vodou na mlýn také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z tohoto týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábí příliš pomalu, protože málo investují, jelikož až příliš svých volných peněz dávají investorům v podobě dividend nebo jimi planě šponují ceny svých akcií.

Armáda snů jen ve snu

Pokud by byly, jak míní, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a roku 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent na v přepočtu 31 200 miliard korun, tedy zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR (když přitom už nyní dávají USA na zbrojení více než dalších devět zemí daného pořadí dohromady). Samozřejmě, takový plán, naplní-li se, jen dále podpoří akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských.

Trumpovo omezení zpětných odkupů a dividend ale na druhou stranu může v očích mezinárodních investorů učinit z amerických zbrojařských akcií méně žádané zboží v porovnání s akciemi evropských, ale také asijských zbrojovek. Pokud česká Czechoslovak Group v nadcházejícím týdnu vskutku vstoupí na amsterodamskou burzu, těžko si mohla přát příhodnější čas pro takový zásadní krok.

Zbrojař Strnad zvažuje, že otevře CSG investorům. Ve hře je burza v Amsterdamu

Zprávy z firem

Miliardář Michal Strnad zvažuje, že pošle svůj zbrojní gigant CSG na burzu. Prodejem menšinového podílu chce financovat další expanzi. Zalistování by mělo proběhnout na burze v Amsterdamu.

ČTK

Přečíst článek

Primární úpis akcií by mohl tuzemský zbrojař zahájit už příští týden, upřesnění lze čekat v úterý, informovala v týdnu agentura Bloomberg. Upsání akcií na amsterdamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, ČEZ. ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 732 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun.

Ostatně, toho, že je Trump připojí k USA třeba i vojenskou cestou, se v rostoucí míře obávají také Kanaďané.

Pro investory z toho plyne ještě něco. Tradiční rozdělení investičního portfolia na akcie a dluhopisy v poměru 60/40 je podle Morgan Stanley nyní již překonané. Americká banka očekává další citelné znehodnocování kupní síly papírových peněz, pročež jako základní doporučuje dělení 60/20/20; na akcie, dluhopisy a nově i reálná aktiva typu zlata.

Čína se stane největším světovým těžařem lithia

Zprávy z firem

Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.

ČTK

Přečíst článek

Aktiva typu zlata mají v nadcházející době těžit z geopolitického napětí, bobtnajícího zadlužení států – nejen kvůli zbrojení – a z narušení nezávislosti centrálních bank v čele s tou americkou. Přičemž specificky v případě právě zlata se přidá i faktor jeho pokračujících rozsáhlých nákupů centrálními bankami typu čínské, které se v rámci stupňujícího geopolitické napětí snaží snižovat své držení dolarových aktiv a nahrazovat je třeba právě zlatem.

Znehodnocování kupní síly papírových peněz bude v příštích letech pokračovat ve zrychleném tempu, proto – a kvůli geopolitickému napětí – dále poroste cena zlata a dalších drahých kovů. Alespoň podle vyjádření největší investiční společnosti světa, BlackRocku, z tohoto týdne. Ještě výrazněji než drahé kovy samotné by měly stoupat akcie jejich těžařů, které jsou podle BlackRocku v současnosti vzhledem k ziskovosti nejlevnější za hodně dlouhou dobu.