Asi 10 tisíc lidí se zúčastnilo pochodu k velvyslanectví USA v Kodani, který uspořádalo sdružení dánských válečných veteránů, píše agentura AFP. Pochod byl tichým protestem proti nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zlehčoval roli vojáků ze spojeneckých zemí NATO v Afghánistánu. Trump tvrdil, že se drželi mimo frontu.
„Demonstraci jsme nazvali #NoWords (Žádná slova), protože to přesně popisuje, jak se cítíme. Nemáme slov,“ uvedl viceprezident sdružení veteránů Soren Knudsen. Protestující podle něj zároveň chtějí Američanům sdělit, že Trumpova slova byla urážkou dánských veteránů a hodnot, které společně bránili.
V Afghánistánu zahynulo 44 dánských vojáků a v Iráku osm. Protestující dnes na jejich památku umístili do květináčů před americkým velvyslanectvím 44 dánských vlajek. Velvyslanectví je nejprve odstranilo, ale později je s omluvou vrátilo, píše AFP.
Aliančních misí v Afghánistánu se účastnilo i Česko, které tam přišlo o 14 vojáků.
Teherán ukazuje prstem na Západ: protesty podnítili Trump, Izrael a EU
Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.
Podle organizátorů se dnešního pochodu v Kodani za mrazivého počasí zúčastnilo osm až deset tisíc lidí. Podle odhadů policie jich bylo nejméně 10 tisíc. Někteří byli oblečeni ve vojenských uniformách, někteří měli na hrudi připnutá vojenská vyznamenání. Lidé drželi dánské i grónské vlajky.
Dánsko je členským státem NATO a spojencem USA. V dánské společnosti ovšem v poslední době vyvolala napětí opakovaná Trumpova prohlášení. že Spojené státy chtějí z bezpečnostních důvodů získat Grónsko, které je autonomní součástí Dánska.
Související
Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO
Norský státní investiční fond, který spravuje majetek v hodnotě 21,26 bilionu norských korun (zhruba 45,2 bilionu korun), ve druhé polovině roku 2025 snížil podíly v největších amerických technologických firmách. Vyplývá to z oznámení společnosti Norges Bank Investment Management (NBIM), která fond spravuje. Mezi společnostmi, u nichž fond své podíly omezil, je i výrobce čipů Nvidia, v němž drží svou nejhodnotnější akciovou investici.
Hodnota Nvidie v poslední době výrazně vzrostla v souvislosti s rychlým rozvojem umělé inteligence. Její čipy využívají datová centra, do jejichž výstavby se masivně investuje. Od konce června do konce roku fond snížil svůj podíl v této společnosti z 1,32 procenta na 1,26 procenta.
Redukce v technologických podílech
Do konce roku NBIM zredukovala všechny čtyři největší technologické podíly ve svém portfoliu. Vedle Nvidie šlo také o společnosti Apple, Microsoft a Alphabet. V případě Microsoftu podíl klesl z 1,35 procenta na 1,26 procenta, u Applu z 1,25 na 1,23 procenta a u Alphabetu z 1,22 procenta na 1,15 procenta.
Plán za 100 miliard se zadrhl. Nvidia couvá od investice do OpenAI
Plán amerického výrobce čipů Nvidia investovat až 100 miliard dolarů do společnosti OpenAI stojící za modely ChatGPT se zřejmě zastavil. Uvedl to deník The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Někteří zaměstnanci Nvidie o dohodě vyjadřovali pochybnosti.
Navzdory snížení zůstávají Nvidia, Apple, Microsoft a Alphabet nadále nejhodnotnějšími podíly fondu. Norský státní investiční fond vlastní přibližně 1,5 procenta všech společností obchodovaných na světových burzách, připomněla agentura Bloomberg.
Fond je největším státním investičním fondem na světě a investuje příjmy norského státu z těžby ropy a plynu do širokého spektra aktiv, včetně akcií, dluhopisů, nemovitostí a dalších investic.
Zmrzlina, trdelník a byt. V Dubaji se prodávají nemovitosti stejně spontánně jako dezerty
Západ slunce, pláž, hudba, zmrzlina – a nabídka apartmánu s garantovaným výnosem. Dubaj dokáže proměnit i nákup nemovitosti v zážitek. A někdy tím o svém trhu řekne víc, než by sama chtěla.
V posledních měsících se zároveň objevují varování před možnou investiční bublinou související s nadhodnocením akcií navázaných na umělou inteligenci. Podle analýzy listu Der Standard jsou mnohé sliby představitelů AI start-upů přehnané a skutečný vývoj za nimi výrazně zaostává.
Britská centrální banka upozornila, že ocenění akcií na amerických trzích se v některých ukazatelích podobá situaci z období těsně před splasknutím takzvané dotcomové bubliny v roce 2000. Mezi lety 1995 a jejím vrcholem v březnu 2000 vzrostl index Nasdaq Composite, který zahrnuje řadu technologických firem, přibližně o 600 procent. Do října 2002 pak klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Plán za 100 miliard se zadrhl. Nvidia couvá od investice do OpenAI
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) a zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se setkali v Lánech s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Macinka poté sdělil, že pro nastupující politickou generaci je důležité mluvit s politiky, kteří mají desítky let zkušeností. Podle Zemana se debata točila kolem priorit vlády ANO, SPD a Motoristů i návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Macinka napsal, že šlo o přátelskou návštěvu. „Domnívám se, že s bývalými prezidenty, kteří mají desítky let vrcholových politických zkušeností, je pro nás - pro nastupující politickou generaci - důležité mluvit. Bylo to pro mne velice obohacující setkání,“ uvedl.
Tereza Zavadilová: Macinka stáhnul prezidenta do bahna. Schválně
Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.
Zeman na svém facebookovém profilu informoval, že s Macinkou a Turkem probíral priority vlády a návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. „Podporuji změny, které by měly ozdravit českou zahraniční službu. Jsem rád, že mezi hlavní cíle ministerstva zahraničí opět patří dobré vztahy se sousedními zeměmi a sebevědomá obhajoba českých národních zájmů,“ napsal.
Zástupcům Motoristů Zeman popřál, aby se jim povedlo přesunout důraz ze zelených politik a klimatických ideologií na skutečnou ochranu přírody. Macinka je aktuálně pověřený také vedením ministerstva životního prostředí. Tam Motoristé nominovali Turka, kterého však odmítá jmenovat prezident Petr Pavel.
David Ondráčka: Popletení Motoristé Babišovi vyhovují
Popletení Motoristé jsou ideální hluková clona k odvedení pozornosti a Babiš má klid na svou mocenskou práci. Macinka je ideální terč, lidé se hádají o SMSky a gesta, sdílí se výzvy, pohoršení, morální panika, chystají se demonstrace. Na tohle blbnutí je upřená veškerá mediální i opoziční pozornost. ANO si mezitím v klidu a bez odporu řeší to podstatné – mocenské ovládnutí státu.
Kvůli SMS zprávám z tohoto týdne, ve kterých Macinka hrozil odvetnými kroky, pokud bude hlava státu Turka nadále odmítat, bude příští týden hlasovat Sněmovna o vyslovení nedůvěry vládě. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl Macinku odvolat, jak žádá opozice. Pavel zprávy označil za pokus o vydírání.
Zeman ve čtvrtek v rozhovoru pro Blesk s odkazem na právníky uvedl, že o trestný čin vydírání nešlo. „Byla to další amatérská chyba. Někdy je dobré přečíst si trestní zákoník,“ uvedl. Macinka podle Zemana zase chyboval, když si dopisoval s ´úhlavním nepřítelem´. „Je to tak trochu školácká chyba a přílišná důvěra v pana Petra Koláře,“ odkázal na poradce, jemuž Macinka zprávy pro prezidenta adresoval.
