Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska vyvolaly na největším ostrově světa strach i rozhořčení. Místní obyvatelé odmítají řeči o vojenské síle, zpochybňují tvrzení o ruských a čínských lodích a zdůrazňují, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat jen oni sami.
Trumpovy opakované výroky o tom, že by Spojené státy mohly Grónsko získat – dokonce i silou – proměnily poloautonomní území Dánska v geopolitické ohnisko. Grónští politici mluví o zásadní neshodě s USA a upozorňují, že napětí doléhá i na běžný život obyvatel.
Mnohé Gróňany pobouřily Trumpovy poznámky o slabé obraně ostrova, kterou údajně tvoří „dvě psí spřežení“. Podle místních jde o zlehčování jejich identity i historie – právě psí spřežení podle nich v arktických podmínkách často fungují lépe než moderní technika.
Aktualizováno
Tusk: Trumpův zásah v Grónsku by znamenal konec světa, jak ho známe
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Obyvatelé zároveň odmítají Trumpova tvrzení o zvýšené přítomnosti ruských a čínských lodí v grónských vodách. Část z nich se domnívá, že skutečným důvodem amerického zájmu jsou nerostné suroviny, nikoli bezpečnost.
Napříč politickým spektrem v Grónsku zaznívá výzva k diplomacii. I zastánci nezávislosti zdůrazňují, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat grónský lid. „Grónsko patří Gróňanům,“ shodují se místní.
Průzkum: Vize zmocnění se Grónska znepokojuje i Trumpovy voliče
Zatímco Trump mluví o strategickém zisku, Američané jsou skeptičtí. Pouze 17 procent z nich podporuje Trumpovu snahu získat Grónsko. Většina se obává oslabení vztahů s Evropou a ohrožení Severoatlantické aliance.
Kuřáci v Česku utratí za nikotinové výrobky téměř 90 miliard korun ročně. Přestože část z nich v posledních letech přešla ke zdánlivě levnějším alternativám, daňové změny od roku 2026 tuto výhodu rychle mažou. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že cigarety patří v Česku k nejhůře dostupným v regionu – ať už podle cen potravin, nebo podle mezd.
V České republice tvoří kuřáci zhruba dvacet dva procent populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Pod tlakem rostoucích cen proto stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.
Alternativy rostly hlavně díky ceně
Zatímco klasické cigarety nadále dominují a generují přibližně sedmdesát dvě procenta tržeb celého trhu, jejich pozice postupně oslabuje. Alternativy, zejména zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky, si už ukously zhruba pětinu trhu. Pro část spotřebitelů přitom nešlo ani tak o změnu životního stylu, jako spíše o finanční kalkulaci. Přechod z klasických cigaret na alternativy mohl znamenat úsporu v řádu tisíců korun ročně.
Daňový šroub se utahuje napříč celým trhem
Tato cenová výhoda však v roce 2026 rychle mizí. Stát, který už v roce 2024 inkasoval na spotřební dani z tabákových výrobků přes 53 miliard korun, od 1. ledna 2026 výrazně zpřísňuje daňový režim napříč celým nikotinovým trhem. U klasických cigaret se spotřební daň zvýší o pět procent a stejným tempem poroste i v roce 2027. U zahřívaného tabáku je tempo přísnější – sazby se v letech 2026 i 2027 zvýší o patnáct procent ročně. Nejprudší zásah pak dopadne na nově zdaněné substituty, jako jsou náplně do elektronických cigaret či nikotinové sáčky. V roce 2026 zde sazba vyskočí o padesát procent a s dalším nárůstem je nutné počítat i v následujícím roce. Cenová arbitráž, na níž alternativy část své popularity postavily, se tak výrazně ztenčuje.
Krabička versus vejce: Česko patří k dražším
Zajímavý kontext k otázce, jak drahé cigarety ve skutečnosti jsou, nabízí mezinárodní srovnání založené na tzv. Marlboro indexech Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (wiiw). Ty převádějí cenu krabičky cigaret do každodenních měřítek. Podle posledních dostupných dat za roky 2023–2024 odpovídá v Česku jedna krabička Marlboro zhruba 2,3 balení vajec. Na Slovensku, v Polsku či Rakousku kuřák „obětuje“ přibližně jedno a půl balení, zatímco v Německu je poměr podobný jako u nás, kolem 2,4 balení. Přestože se konkrétní cenové relace v čase mění, základní obrázek zůstává stabilní. Česko tak patří v regionu k zemím, kde jsou cigarety vzhledem k cenám běžných potravin hůře dostupné.
Na krabičku téměř hodina práce
Ještě názornější je pohled skrze mzdy. V Česku je na jednu krabičku cigaret potřeba zhruba 51 minut práce. V Německu necelých 29 minut a v Rakousku dokonce jen kolem 20 minut. Na Slovensku musí lidé pracovat více než 53 minut a v Polsku přibližně 45 minut.
Od dnešního dne začínají platit přísnější pravidla pro prodej elektronických cigaret. Vyhláškou se mění se povinná označení, platí některá nová omezení pro jejich obaly nebo složení. Obchody mají sedm měsíců na jejich doprodej. E-cigarety loni podle průzkumu Státního zdravotního ústavu užívalo téměř 14 procent populace, za pět let se podíl téměř ztrojnásobil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci. Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny Alphabet. Smlouvy umožňují technologickým firmám využívat obsah encyklopedie k trénování systémů AI a představují krok k lepšímu zpeněžení jejího obsahu, uvedla agentura AP.
Wikipedia je považována za jeden z posledních symbolů původní éry otevřeného internetu. Její zakladatelská vize volně dostupných informací je však v posledních letech pod tlakem dominance velkých technologických platforem a rychlého rozvoje generativní AI, která často čerpá data z veřejně dostupného obsahu na webu.
Internetová encyklopedie má 65 milionů článků ve více než 300 jazycích a je devátou nejnavštěvovanější stránkou na internetu. Populární se stala částečně i proto, že je pro každého zdarma. Její obsah je důležitý pro trénování modelů AI.
Firmy, které pro trénování svých modelů využívají velké objemy volně dostupných znalostí z Wikipedie, ale zvýšily poptávku po serverech a následně i náklady neziskové organizace, jejímž primárním zdrojem příjmů jsou malé dary od veřejnosti. Spoléhá také na globální komunitu dobrovolných editorů. Její obsah vytváří a spravuje přibližně 250 tisíc dobrovolných editorů z celého světa, kteří informace píší, upravují a ověřují.
Vědci z Brna odhalili geny, které řídí sluch i hlas
Jak vzniká hlas a sluch? Odpověď hledali biologové i technici z Česka a Francie. Brněnští vědci přinesli klíčovou technologii, která umožnila vytvořit detailní 3D modely myších embryí a odhalit roli zásadních genů.
Nové dohody mají pomoci jednomu z nejnavštěvovanějších webů na světě lépe zpeněžit intenzivní využívání jeho obsahu firmami vyvíjejícími AI. Ty podle Wikimedie tak nyní platí za přístup k obsahu Wikipedie „v rozsahu a rychlosti přizpůsobené jejich specifickým potřebám“. Organizace k tomu neuvedla finanční ani další podrobnosti.
Zatímco výcvik AI vyvolal jinde právní spory kvůli autorským právům a dalším otázkám, spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales uvedl, že využívání encyklopedie pro výcvik vítá. Dodal, že chce se společnostmi zaměřenými na AI spolupracovat, ne je blokovat. Tyto firmy by se ale podle něj měly spravedlivě podílet na nákladech, které tím provozovateli encyklopedie způsobují.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Musk spustil Grokopedii. Alternativa k Wikipedii však první hodiny nefungovala
