Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Uvedl to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při zahájení mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv varoval, že Rusko by mohlo anektovat gruzínské separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii. Rusko po válce z roku 2008 udržuje na těchto územích svá vojska, což Gruzie označuje za okupaci.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Nepříjatelné a mimo hranice demokracie. Tak hodnotí dnešní formální anexi čássti ukrajinského území Ruskem česká politická scéna. Někteří se chtějí zasadit za vytvoření zvláštního meziárodního tribunálu pro ruské válečné zločiny.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
