Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Trump i jeho ministr zahraničí Marco Rubio dávají najevo, že od zbývajících představitelů vlády v Caracasu čekají zásadní změny a splnění požadavků Spojených států. Rubio uvedl, že je budou posuzovat podle toho, jak tyto požadavky dokáží splnit.

Velká akce

Americkému útoku na Venezuelu, při kterém příslušníci speciálních sil v sobotu zajali a odvezli do USA prezidenta Nicoláse Madura, předcházela několikaměsíční práce amerických zpravodajců, kteří zjišťovali rutinu autoritářského vůdce. Pomáhal jim v tom také zdroj blízký Madurovi. Napsal to deník The New York Times (NYT), podle něhož to byla nejriskantnější americká vojenská operace tohoto druhu od roku 2011, kdy členové SEAL Team Six v Pákistánu zabili Usámu bin Ládina.

Deník zároveň upozornil, že operace nazvaná "Absolutní odhodlání" vyvolala otázky ohledně legality a odvodnění amerického počínání ve Venezuele. Prezident Donald Trump ji ospravedlnil jako úder proti obchodu s drogami. Venezuela nicméně v obchodu s narkotiky nehraje tak významnou roli jako jiné země, připomněl list. Zároveň popsal určité detaily toho, jak se Američané venezuelského vůdce zmocnili.

NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA

Politika

Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.

ČTK

Přečíst článek

V srpnu podle něj pronikl do Venezuely tým Ústřední zpravodajské služby (CIA) s cílem shromáždit informace o Madurovi a po měsíce tam působil nezpozorován, byť USA nemají ve Venezuele velvyslanectví a zpravodajci tak nemohli fungovat pod rouškou diplomatického krytí. V získávání informací o Madurově denní rutině pomáhal Američanům blíže nespecifikovaný zdroj blízký prezidentovi a flotila špionážních dronů, píše NYT.

Pro nácvik zajetí prezidenta Američané podle deníku postavili ve státě Kentucky model Madurova komplexu v plné velikosti, kde elitní americká komanda Delta Force nacvičovala akci. Maduro zároveň v době zvýšeného napětí mezi USA a Venezuelou střídal šest až osm lokalit a Američané se o tom, kde má v úmyslu zůstat, kolikrát dozvídali až pozdě večer.

Spojené státy podle něj mezitím podnikaly další kroky, které měly zesílit tlak na venezuelského lídra a připravit útok s cílem ho zajmout. Zhruba před týdnem provedla CIA dronový útok na přístavní zařízení ve Venezuele a po celé měsíce americká armáda uskutečňovala právně sporné zásahy v Karibiku a východním Pacifiku, při kterých zničila desítky lodí a zabila nejméně 115 lidí, dodal deník. Američané od loňského září podnikají v regionu údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.

Vánoční nabídka selhala

Maduro se nedávno pokusil zabránit útoku na Venezuelu a nabídl Spojeným státům přístup k venezuelské ropě, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump. Nejmenovaný americký činitel podle NYT uvedl, že USA 23. prosince nabídly Madurovi možnost opustit zemi a odejít do Turecka, on to však rozzlobeně odmítl. Krach tohoto jednání připravil půdu pro americký úder na Venezuelu, píše deník.

Američané podle něj v posledních dnech čekali na vhodné podmínky, včetně dobrého počasí. Do regionu nasadili vyšší počet stíhaček, letadel pro speciální operace, letouny pro elektronický boj, ozbrojené drony i záchranné helikoptéry. Zaútočit chtěli v období vánočních svátků, protože řada venezuelských činitelů i členů armády byla na dovolené, řekl americký činitel. Špatné počasí ale posunulo vojenskou operaci o několik dní.

První zaútočili ajťáci

Trump nakonec útok na Venezuelu schválil v pátek pozdě večer. Jedním z prvních kroků byla podle NYT kybernetická operace, která odpojila velké části Caracasu od dodávek elektřiny a uvrhla hlavní město do tmy, aby se mohla přiblížit americká letadla, drony a vrtulníky. Těch bylo podle činitelů přes 150 a startovaly z 20 vojenských základen a námořních lodí.

V sobotu brzy ráno Caracasem zahřměly silné exploze, když americké letouny zaútočily na radary a baterie protivzdušné obrany. Jednotky Delta Force v helikoptérách zamířily na silně opevněnou venezuelskou vojenskou základnu, aby tam zajaly Madura. Ke vstupu do budovy použily výbušninu a poté se podle amerického činitele během tří minut dostali k venezuelskému prezidentovi.

Nestihli utéct do krytu

Trump v sobotu řekl, že Maduro se společně s manželkou pokusili schovat do bezpečnostní místnosti, ale američtí vojáci jim v tom zabránilii. Asi pět minut po vstupu do budovy členové Delta Force oznámili, že prezidenta zadrželi, píše NYT. Poté pár podle deníku naložili do vrtulníků a převezli na americkou válečnou loď Iwo Jima, z níž Američané pár přepravili na americkou základnu v zátoce Guantánamo a odtamtud Madura letadlo odvezlo do New Yorku, kde nyní čelí obviněním z obchodování s drogami.

Při americkém útoku na Venezuelu podle tamního zdroje NYT zemřelo nejméně 40 lidí včetně vojáků a civilistů. Na americké straně bylo zraněno asi půl tuctu vojáků a zasažen jeden z vrtulníků, který však misi dokončil, napsal deník. Trump úder sledoval v reálném čase s týmem ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. "Sledoval jsem to doslova, jako bych sledoval televizní show," řekl americký prezident.

Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za loňský rok představí v úterý.

Poslední zveřejněné plnění státního rozpočtu, ke konci listopadu 2025, vykázalo schodek 232,4 miliardy korun. Situace tedy byla napjatá už tehdy, spíše však, co se splnění limitu 241 miliard týče. Ke dni 19. prosince 2025 se schodek podle Schillerové vyšplhal už na 275 miliard korun, tedy o 34 miliard nad nejvyšší možnou schválenou úroveň schodku. Nyní tedy Schillerová uvádí, že schodek bude za loňský rok ještě významně výše.

V letošním roce se deficit státního rozpočtu může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Schillerová již před Vánocemi totiž uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro rok 2026 udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu.

Česká ekonomika zrychluje: Nejvyšší růst HDP od roku 2022 táhla spotřeba domácností

Zprávy z firem

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku výrazně posílila. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,8 procenta, nejrychleji od poloviny roku 2022, a překonal očekávání analytiků. Růst podpořila především vyšší spotřeba domácností, rostoucí reálné mzdy i příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco firmy zůstávají v investicích opatrnější.

ČTK

Přečíst článek

Hrubý domácí produkt by měl letos dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, loňské listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu loňského reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku letošního o 2,2 procenta.

Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro rok 2026 se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se letos měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun.

Michl: Letos by sazby mohly mírně klesnout, nebo zůstat stabilní

Leaders

Česká národní banka (ČNB) se bude snažit držet úrokové sazby nad inflací. Ta by se podle očekávání měla pohybovat kolem dvou procent, nad touto úrovní by měly být sazby. Letos by mohly mírně klesnout, nebo zůstat stabilní. Nedá se očekávat, že hypotéky budou tak levné jako dřív. V pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

ČTK

Přečíst článek

Schodek veřejných financí čítající 1,9 procenta předpokládaného HDP letošního roku odpovídá v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 170 miliard korun. V ní je však zahrnut nejen přepokládaný schodek státního rozpočtu letošního roku, zmíněných 286 miliard korun, ale také očekávaný přebytek hospodaření krajů a obcí, který by měl letos dle listopadového fiskálního výhledu ministerstva financí činit 0,7 procenta HDP, tedy necelých 63 miliard korun. Je v ní dále zahrnut například i očekávaný schodek hospodaření fondů sociálního zabezpečení, jenž by měl činit 0,2 procenta HDP, tedy přibližně 18 miliard korun. Navíc, státní rozpočet a státní fondy se rozpočtují v hotovostním vyjádření, takže je třeba přepočtu výsledku jejich hospodaření do akruální metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010.

Tříprocentní deficit veřejných financí by za jinak stejných okolností letos odpovídal v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 268 miliard korun. Byl by tak po zahrnutí výsledků hospodaření nejen státního rozpočtu a státních fondů, ale i hospodaření krajů, obcí či fondů sociálního zabezpečení a uvedeného přepočtu z hotovostní metodiky o 98 miliard korun vyšší než schodek, s nímž počítala ještě Fialova vláda, tedy uvedených 170 miliard korun. Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun.

Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán

Názory

Poslední rozpočet Aleny Schillerové coby ministryně financí skončil za rok 2021 schodkem 420 miliard korun. Byly tam hlavně výmluvy na covid, kdy lidé nesměli kvůli opatřením vlády Andreje Babiše do práce a stát je za koukání na televizi platil. Potom to vzal Zbyněk Stanjura a následující rok stáhnul schodek na 360 miliard korun. Také děsivé číslo, ale aspoň pokles.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Růst české ekonomiky by ale podle mediánového konsensu analytiků tuzemských i mezinárodních institucí, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, měl za rok 2025 činit 2,5 procenta a v letošním roce pak 2,3 procenta. V obou letech by tedy měl být o jednu desetinu procentního bodu vyšší, než s čím počítá zmíněná nejnovější prognóza ministerstva financí.

Pokud by se naplnila prognóza dle konsensu Bloombergu, bude nominální hrubý domácí produkt ČR v letošním roce za jinak stejných okolností činit 8959 miliard korun. Deficit státního rozpočtu by pak mohl dosahovat až zhruba 385 miliard korun, aby za jinak stejných okolností stále nebyla prolomena hranice tří procent HDP schodku veřejných financí. Schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun.