Ruský prezident Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Podle agentur Reuters a AFP to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
„Pokud bude společná politická vůle, pak to může být vnímáno jen pozitivně,“ citovala Peskova ruská agentura RIA Novosti. Velká většina evropských lídrů se od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 jakýmkoli jednáním s Putinem vyhýbá.
Užitečný dialog
Macron však v pátek po nočním jednání o využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině uvedl, že by dialog s ruským vůdcem mohl být užitečný. Jsou tu totiž lidé, kteří s ním mluví, řekl Macron v narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednávací tým. Pokud k tomu Evropa nebude ochotna, bude mít vše pouze zprostředkovaně, což není optimální, uvedl Macron.
„Takže si myslím, že my Evropané a Ukrajinci, máme zájem najít rámec pro odpovídající formu obnovení této diskuse,“ citovala Macronova páteční slova AFP.
SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě
Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).
Putin se v létě sešel přímo s Trumpem, opakovaně hovořil i s jeho zmocněncem Stevem Witkoffem. Z evropských politiků s ním v poslední době jednali pouze maďarský premiér Viktor Orbán či jeho slovenský kolega Robert Fico, kteří k němu mají z celé EU nejvstřícnější postoje.
Trump se snaží dosáhnout do konce roku dohodu o ukončení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou a Kyjev i evropské země se obávají, že může tlačit na podmínky vyhovující Moskvě. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev dnes pokračuje v rozhovorech se zástupci USA na Floridě.
Související
Aktualizováno
Jsem hluboce přesvědčen, že Putin mír nechce, uvedl Macron
Americký podnikatel Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, jehož majetek pokořil hranici 700 miliard dolarů, tedy zhruba 14,5 bilionu korun. Informoval o tom časopis Forbes.
Musk je mimo jiné spoluzakladatelem a šéfem automobilky Tesla. Jeho majetek překonal novou hranici poté, co nejvyšší soud amerického státu Delaware zrušil rozhodnutí soudu nižší instance zamítající odměny pro šéfa Tesly ve formě akciových opcí, jejichž hodnota v současnosti činí 139 miliard dolarů.
Forbes nyní hodnotu Muskova jmění odhaduje na 749 miliard dolarů. Po loňském zamítnutí odměn časopis do Muskova jmění započítával pouze polovinu hodnoty příslušných opcí. Po pátečním verdiktu nejvyššího soudu však do výpočtu zahrnul plnou hodnotu opcí, což zvýšilo odhad Muskova jmění o 69,5 miliardy dolarů, píše časopis.
Musk je také například zakladatelem vesmírné společnosti SpaceX a majitelem internetové sociální sítě X. Společnost SpaceX byla v rámci prosincové nabídky akcií investorům oceněna na 800 miliard dolarů, zatímco předchozí srpnový prodej akcií podnik ocenil na 400 miliard dolarů. Díky tomuto nárůstu hodnota Muskova jmění před několika dny poprvé pokořila hranici 600 miliard dolarů.
Soudní obrat: Elon Musk může získat akcie Tesly za stovky miliard
Nejvyšší soud amerického státu Delaware zrušil loňské rozhodnutí soudu nižší instance zamítající plán odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska z roku 2018. Dohodnuté odměny v podobě akcií Tesly mají v současnosti hodnotu kolem 140 miliard dolarů (zhruba tři biliony korun). Minulý měsíc akcionáři Tesly schválili nový plán akciových odměn, díky kterému by Musk během příštích deseti let mohl získat až 878 miliard dolarů, píše agentura Reuters.
V březnu 2020 činila hodnota Muskova majetku pouhých 24,6 miliardy dolarů, ale díky raketovému růstu akcií Tesly se podnikatel už v srpnu 2020 stal pátým člověkem v historii se jměním 100 miliard dolarů. V lednu 2021 se stal nejbohatším člověkem světa s čistým jměním téměř 190 miliard dolarů. V září 2021 se pak stal třetím člověkem, jehož majetek překonal 200 miliard dolarů. V listopadu 2021 jeho majetek dosáhl 300 miliard dolarů a loni v prosinci 400 miliard dolarů. Hranici 500 miliard dolarů pokořil letos v říjnu.
V poslední době se Musk výrazně angažoval také v politice. Podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volební kampani a po Trumpově vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.
Tento měsíc Musk vyzval ke zrušení Evropské unie. Reagoval tak na pokutu 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun), kterou jeho síti X kvůli nedostatečné transparentnosti uložila Evropská komise. „EU by měla být zrušena a suverenita vrácena jednotlivým zemím, aby vlády mohly lépe zastupovat své občany,“ napsal Musk.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Hovořme tedy vskutku o grantu Ukrajině. Za účelem jeho poskytnutí si nejprve musí země EU samy půjčit od mezinárodních investorů typu bank či třeba penzijních fondů, aby jej následně mohly Kyjevu převést. Zde už je na místě hovořit opravdu o půjčce se vším všudy. Nikoli však o půjčce v podání celé EU. Půjčí si pouze 24 z 27 zemí EU, a to bez Česka, Slovenska a Maďarska. Daný trojlístek zemí nebude za půjčku ani ručit, a nebude ji ani splácet.
Triu těchto zemí umožňuje vyvázání se z ručení a splácení půjčky na grant Ukrajině unijní institut posílené spolupráce. Tento institut, jejž fakticky ještě pod názvem „bližší spolupráce“ zavádí už Amsterodamská smlouva z roku 1999, umožňuje uplatnit prvky „dvojrychlostní EU“. O deset let mladší Lisabonská smlouva už hovoří o „posílené spolupráci“, přičemž zvyšuje z osmi na devět minimální počet unijních zemí, které v té či oné oblasti chtějí a legálně mohou postupovat „integrovaněji“ než jiné v EU, čímž tedy zařadit „vyšší rychlost“ integrace nebo spolupráce.
SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě
Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).
Existují precedenty. Například v roce 2017 byl Evropskou unií zřízen Úřad evropského veřejného žalobce. Přesněji, byl zřízen 24 zeměmi EU, protože Dánsko, Irsko a Maďarsko se z příslušné spolupráce z různých důvodů vyvázaly. Úřad, jenž sídlí v Lucemburku, tedy ani nefinancují, přestože je jeho chod hrazen ze společného rozpočtu EU. Dánští, irští i maďarští daňoví poplatníci tedy těží z existence úřadu, který například stíhá podvody s penězi EU, tedy chrání i peníze, které do společného rozpočtu odvedli daňoví poplatníci daných tří zemí, aniž by tedy tito dánští, irští a maďarští poplatníci za úřad platili. Platí jej daňoví poplatníci zbylých 24 zemí EU, a to právě proto, že se těchto 24 zemí rozhodlo uplatnit institut posílené spolupráce. Ten tedy, jak vidno, umožňuje Evropské unii postupovat dále, integrovat se rychleji, aniž by byla nutná jednomyslnost.
Z finančního hlediska je věc v rámci rozpočtu EU ošetřena korekčním mechanismem, takže Dánsko, Irsko a Maďarsko získávají refundaci, případně se krátí jejich příspěvek do společného unijního rozpočtu, v rozsahu odpovídajícím nákladnosti jejich příspěvku na chod Úřadu evropského veřejného žalobce, kdyby se na něm podílely.
Podobných precedentů existuje více. Pokud se tedy včera na bruselském summitu 24 zemí EU dohodlo na posílené spolupráci stran půjčky na grant Ukrajině, nejde o nic úplně nového. Byť institut posílené spolupráce dosud ještě nebyl uplatněn v této konkrétní oblasti poskytnutí finančních prostředků třetí straně a související půjčky.
Grant Ukrajině tedy poskytne nikoli 27, ale jen 24 zemí EU. Tak jako Dánsko, Irsko a Maďarsko nefinancují Úřad evropského veřejného žalobce, nebudou Česko, Slovensko a opět Maďarsko financovat grant Ukrajině. A nebudou se za něj ani zaručovat.
Přestože za půjčku na grant Kyjevu ručí země EU prostředky z unijního rozpočtu, netýká se to prostředků odpovídajících příslušným příspěvkům Česka, Slovenska a Maďarska do rozpočtu EU. Ty budou z participace na ručení a splácení vyvázány podobně, tedy korekčním mechanismem, jako se z financování Úřadu evropského veřejného žalobce vyvazuje Dánsko, Irsko a Maďarsko.
Sázka na MAGA se AfD vyplácí. Německá krajní pravice získává vliv v USA
Snaha krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) navázat systematické vztahy s politickým hnutím MAGA bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná přinášet konkrétní výsledky. Uvádí to analýza agentury Bloomberg, která popisuje postupné sbližování AfD s částí americké administrativy a republikánského establishmentu po Trumpově návratu do Bílého domu.
Konkrétně bude Evropská komise za půjčku na grant Ukrajině ručit rezervou v rámci rozpočtu EU, ale díky uplatnění korekčního mechanismu opět jen tou částí, která odpovídá příspěvkům 24, nikoli 27 členských zemí. Fakticky si od mezinárodních investorů půjčí na grant Kyjevu pouze 24 zemí EU, které budou ručit svojí částí rezervy v rozpočtu EU, nikoli rezervou celou. (Rezerva v rozpočtu EU vzniká coby rozdíl mezi objemem prostředků, jimiž unijní země maximálně mohou právoplatně financovat chod EU a objemem prostředků, které jsou skutečně využity.)
Pochopitelně, v případě využití institutu posílené spolupráce je situace obtížnější než v případě využití téhož institutu při zajištění chodu Úřadu evropského veřejného žalobce, protože si lze představit stav, kdy by se za půjčku na grant Ukrajině odmítly zaručit a splácet ji největší ekonomiky EU a s nejlepším ratingem své úvěruschopnosti, jako je v prvé řadě Německo. Bez účasti Německa a dalších zemí s nejlepším ratingem, jako je Nizozemsko, by společné půjčování na grant Ukrajině bylo ohroženo, neboť by příslušné dluhopisy nemusely disponovat tak vysokým ratingem, který by zajišťoval jejich finanční výhodnost, tj. dostatečně nízké úročení. Takový problém pochopitelně nevyvstává v případě uplatnění institutu posílené spolupráce při zřízení a zajištění chodu Úřadu evropského veřejného žalobce. Ten žádný rating nepotřebuje.
Protože však země, které se na půjčce na grant Ukrajině podílet nebudou, tedy Česko, Slovensko a Maďarsko, neřadí ani k největším ekonomikám EU, ani k těm s nejlepším ratingem, zbývajících 24 zemí EU si může výhodně půjčit i bez nich.
Sečteno, podtrženo, Česko nebude za půjčku peněz pro Ukrajinu, jde o zhruba 45 miliard korun, ani ručit, ani ji nebude splácet. Právní pořádek EU na takovou možnost rámcově myslí a již ji také v praxi uplatňuje.
Související
EU poskytne Ukrajincům půjčku v objemu až 35 miliard eur
