Genetická úprava umožňuje bakterii vyrábět léky ještě efektivněji než dosud
Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět není černobílý. Co je pro někoho špatné, může být pro jiného moc užitečné. Zvláště když pomůže věda – jako v tomto případě. E. coli, „plným jménem“ Escherichia coli, je bakterie, která žije ve střevech teplokrevných živočichů, včetně člověka. Co čert nechtěl, některé její kmeny jsou nebezpečné, a když se dostanou do jídla, mohou způsobit v mírném případě průjmy, v horším záněty střev a poškození i dalších vnitřních orgánů.
Do potravin se E. coli dostává zpravidla na jatkách, při dojení, ale také v důsledku hnojení polí pravým hnojem. Špatná pověst E. coli je dost rozšířená mezi Američany. Při provozování jejich národního zvyku grilovat hamburgery kouřem z dřevěného uhlí (barbecue) se jim poměrně často stává, že hamburger infikovaný touto bakterií se neprohřeje dobře. Už to způsobilo hodně neštěstí. Zkušenější grilovači tedy hamburger radši propečou do černa, čímž sice nebezpečného mikroba zničí, ale spolu s ním i chuť jídla.
O dalších aplikacích vědy v byznysu čtěte zde
V Evropě není mezi běžnými lidmi E. coli tak známá. Ale i tady vypukla před deseti lety v Hamburku dost ošklivá nákaza způsobená populárními luštěninovými klíčky. Pocházely z rostliny pískavice vypěstované z infikovaných semen dovezených z Egypta. Lékaři tehdy napočítali čtyři tisíce nakažených lidí, z nichž 53 zemřelo.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím
Money
Zabiják usilovně pracuje
Zato mikrobiologové mají E. coli moc rádi, protože jim slouží jako modelový organizmus pro pokusy. Miluje ji biotechnologický a farmaceutický průmysl. A měli by si jí vážit i mnozí pacienti. Například diabetici, kteří potřebují injekce inzulinu. Ten se dříve získával ze slinivek břišních odebraných na jatkách poraženým prasatům či kravám. Od začátku osmdesátých let jej ve velkých nádržích vyrábějí právě bakterie E. coli, do kterých vědci vnesli lidský gen pro produkci inzulinu. Díky tomu bakterie vytvářejí tento hormon v čisté lidské kvalitě. Dnes se ke stejnému účelu používají také geneticky upravené pekařské kvasinky a další mikroorganizmy.
Děti, kterým se netvoří dostatek lidského růstového hormonu, dostávaly v minulosti tuto látku odebranou z podvěsku mozkového zemřelých lidí. V současné době ji pro lékaře vytváří geneticky upravená E. coli. Stejně tak se díky této bakterii vyrábějí léčivé látky interferony, interleukin a mnoho dalších. Ukázalo se, že geneticky upravené E. coli mohou vytvářet i syntetický propan pro energetiku, i když postup se do praxe ještě nedostal. Tyto bakterie i některé další mikroorganizmy prostě mohou být po genetické úpravě dobrými pracanty.
Obrana „výrobní linky“ před viry
Když však do nádrží, kde bakterie snaživě produkují požadované látky, pronikne nevhodný virus (z kategorie takzvaných bakteriofágů), je to špatně – viry začnou bakterie zabíjet a za pár hodin může být biotechnologická „výrobní linka“ úplně zničená. Výzkumný tým vědců vedený Jasonem Chinem z Univerzity v Cambridgi loni publikoval postup, jak dalšími genetickými úpravami udělat bakterie E. coli odolnější vůči bakteriofágům. Britští vědci dali „svou“ E. coli k dispozici dalším výzkumníkům. A americký tým vedený Akosem Nyergesem z Harvardovy univerzity pokusy prokázal, že přinejmenším dvanáct druhů virů dokáže „obranu“ prolomit.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí
Enjoy
Akos Nyerges však nezůstal u poznání, co nefunguje. Postup britských kolegů vylepšil tak, že by se teď měl tento geneticky upravený kmen E. coli ubránit před všemi předpokládanými nebezpečnými viry. V tuto chvíli tedy mají výzkumníci pro biotechnologický průmysl mikrobiálního pracanta, který by měl vyrábět léky ještě spolehlivěji než dosud.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
