Čuníci se změněnými geny čekají na povolení, aby se jejich maso smělo jíst. V Evropě to asi nebude
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
V Británii sídlící firma Genus zabývající se šlechtěním a genetikou hospodářských zvířat, oznámila, že chce do dvou let získat povolení amerického Úřadu pro potraviny a léky k tomu, aby se maso z jejich genově upravených prasat smělo prodávat jako jídlo pro lidi.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
Enjoy
Odolají ošklivé nemoci
Genově upravená prasata firmy Genus odolají nemoci označované jako reprodukční a respirační syndrom prasat (používá se pro něj anglická zkratka PRRS). Původně se objevila v roce 1987 v USA a vzápětí se rozšířila do celého světa včetně České republiky. Způsobuje postižení a úmrtí narozených mláďat i dospělých jedinců, ročně navrší globální škody ve výši 2,7 miliardy dolarů, uvádí časopis New Scientist.
Nejdříve to byli vědci z Missourijské univerzity a Kansaské státní univerzity v USA ve spolupráci se zmíněnou společností Genus, kteří zjistili, že změna jednoho genu v genomu prasete znemožní, aby infekce pronikla do buněk, takže prase touto chorobou nemůže onemocnět. Na ně navázali výzkumníci z Roslinského ústavu Edinburghské univerzity, rovněž ve spolupráci s firmou Genus. A teď už tu máme prasata, která jsou díky genové úpravě v laboratoři před nemocí chráněna.
Evropa versus zbytek světa
Proč britská společnost Genus žádá o povolení k prodeji masa z těchto prasat zrovna v USA? Protože tam je genové inženýrství mezi spotřebiteli vědomě akceptováno nebo přijímáno doslova bez povšimnutí, protože potraviny z něj většinou nemusí být nijak označené. A protože toto jídlo nezpůsobuje žádné problémy, ani se o něm nedozvědí.
Oproti tomu evropští spotřebitelé – na rozdíl od obyvatel všech ostatních kontinentů – mají ke genovému inženýrství nedůvěru až odpor a ve své většině je odmítají. Pravda, chov dobytka stojí a padá s dovozem krmiv z genově upravené sóji a kukuřice do Evropy, ale o tom se radši moc nemluví.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny
Money
Důvody evropského odporu
Co stojí za evropským odmítavým postojem? Analytici obvykle uvádějí, že genové modifikace, v té době jen zemědělských plodin, se objevily v devadesátých letech minulého století, kdy Evropou obcházela nemoc šílených krav. Ta ničila mozky zvířat, ale i lidí, kteří je jedli. Rozšířila se díky nápadu zcela nepřirozeně krmit býložravý skot masokostní moučkou z nemocných zvířat, což byl sice výborný zdroj bílkovin, ale také přenašeč infekce. V této situaci Evropané nebyli ochotni akceptovat cokoli „nepřirozeného“, a v tom se svezly i genové modifikace. Platí to dodnes.
Druhou příčinou nezájmu o genové inženýrství je skutečnost, že evropské zemědělství je ovlivněno dotacemi a není pod takovým tlakem k ekonomické efektivnosti jako třeba zemědělství americké, byť i v něm hrají dotace roli. Evropští zemědělci se proto o ekonomické výhody genetického inženýrství tolik nezajímají.
A třetím důvodem je fakt, že většina genových modifikací ve světě je výhodná pro zemědělce, ale v podstatě nic nepřináší spotřebitelům, takže ti ani nemají důvod něco takového chtít. Nejrozšířenější genové úpravy jsou takové, které dovolují plodinám bránit se proti hmyzím škůdcům, nebo které umožňují lepší využití herbicidů. Zemědělci díky tomu mají vyšší úrodu, ušetří za postřiky i za pohonné hmoty. Jenže spotřebitelům je to celkem jedno.
Jen minimum genově upravených plodin v sobě má třeba více vitaminů a zdraví prospěšných látek, což by mohlo být pro zákazníky zajímavé.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím
Money
Po rostlinách i zvířata
A totéž platí i pro maso z genově upravených živočichů, které ve světě dostává schválení teprve v posledních letech. V tuto chvíli se ve světě smějí prodávat ryby, které díky genové úpravě rychleji rostou. Ve fázi schvalování jsou ryby, které lépe odolávají infekci v sádkách. Ke konzumaci už má v USA povolení i maso z krav, které mají po genové úpravě krátkou hladkou srst, takže jim méně vadí horko.
To všechno jsou úpravy výhodné pro chovatele těchto zvířat, ale zákazníkům mohou být lhostejné, žádnou výhodu z nich nemají.
Výjimkou je pouze v Americe schválené maso z prasat genově upravených tak, aby lidem nezpůsobovalo alergie na sacharid alfa-gal, který přenášejí některá klíšťata. Tohle už je konečně přínosné i pro zákazníky.
A teď se z tohoto pohledu podívejme i na čuníky odolné proti nemoci PRRS . I ti přinášejí výhody pro chovatele, ale ne pro zákazníky.
Dá se čekat, že v USA a pak v dalších zemích a na dalších kontinentech získají povolení k chovu a konzumaci lidmi. Ale s evropským zákazníkem a jeho odporem, který se odráží v evropských regulacích, to pravděpodobně ani nehne.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Sumci dostali gen z aligátora. Prospěch z toho má člověk i příroda
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
