Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Chýně, dynamicky se rozvíjející obec nedaleko Prahy, stojí před typickou výzvou satelitních měst: jak rychle rostoucí populaci nabídnout kvalitní veřejnou infrastrukturu. Nová základní škola není jen odpovědí na nedostatek míst ve třídách, ale dlouhodobou investicí do rozvoje lokality.

Projekt o zastavěné ploše 5 175 metrů čtverečních a hrubé podlahové ploše 13 170 metrů čtverečních vyšel přibližně na 1,05 miliardy korun. Rozsahem i vybaveností patří mezi nejvýznamnější veřejné investice obce posledních let a zároveň představuje infrastrukturu dimenzovanou i pro budoucí rozvoj území.

19 fotografií v galerii

Architektonický návrh Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka ze studia OVA pracuje s představou školy jako otevřeného světa, tedy prostoru, který nezůstává uzavřený po skončení vyučování. Budova funguje ve dvou režimech. Dopoledne slouží plné kapacitě výuky, odpoledne se část objektu otevírá veřejnosti: kroužkům, vzdělávacím programům, sportu i kulturním akcím. Škola se tak stává komunitním centrem obce.

Architektura podporující způsob výuky

Návrh vychází ze současných vzdělávacích trendů, které akcentují flexibilitu a různorodé formy učení. Vedle klasických učeben zde hrají roli také neformální zóny: studovny s různými typy sezení, zákoutí na chodbách určená ke skupinové práci či klidným rozhovorům nebo venkovní učebna na střeše.

Každé ze tří podlaží má přímý kontakt s exteriérem. Díky svažitému terénu lze do budovy vstoupit nejen z úrovně přízemí, ale také z vyššího podlaží napojeného na sportovní areál. Architektura tak přirozeně propojuje interiér s okolní krajinou a umožňuje variabilní provoz během dne.

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

Reality

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Základní kompoziční princip tvoří dvojice dvorů. Vstupní dvůr orientovaný směrem k obci je otevřený obyvatelům. Nabízí prostor pro setkávání, odpočinek i neformální aktivity žáků a stává se přirozeným předprostorem školy.

Druhý dvůr je intimnější, určený primárně dětem. Obsahuje herní prvky, měkké povrchy i venkovní stoly navazující na jídelnu. Díky přímému propojení s halou, jídelnou i cvičnou kuchyňkou se stává plnohodnotnou součástí každodenního provozu.

„Koncept ‚otevřené náruče‘, který dvojice dvorů symbolizuje, má i urbanistický rozměr. Dnes škola stojí částečně osamoceně na okraji rozvojové lokality, v budoucnu se však stane přirozeným centrem nové obytné čtvrti,“ přibližují autoři návrhu.

Sportovní infrastruktura i pro veřejnost

Součástí projektu je rozsáhlý sportovní areál umístěný o úroveň výše nad školní budovou. Atletický ovál s integrovaným fotbalovým hřištěm doplňuje zázemí s atletickým tunelem a občerstvením. Tribuna na střeše zázemí umožňuje sledovat sportovní dění i při větších akcích.

Mezi školou a oválem vzniklo tréninkové hřiště využitelné během výuky i mimo ni. Sportoviště tak nepředstavují izolovanou školní funkci, ale infrastrukturu dostupnou i místním obyvatelům.

Budova splňuje energetický standard A. Vytápění zajišťují tepelná čerpadla, řízené větrání je kombinováno s možností přirozeného větrání okny. Fotovoltaické panely na střechách školy i sportovního zázemí přispívají k energetické soběstačnosti areálu.

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

Reality

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Exteriérové stínění a vegetační střechy zároveň pomáhají omezovat efekt tepelného ostrova. Energetická efektivita tak není doplňkem, ale integrální součástí architektonického návrhu.

Autorem projektu je ateliér OVA, který založili Jiří Opočenský a Štěpán Valouch, partnerem kanceláře je Ondřej Králík. Mezi jejich nejznámější realizace patří například sídlo společnosti Lasvit, oceněné Českou cenou za architekturu 2020. V roce 2025 studio dokončilo mimo jiné dvě základní školy, bytový projekt v Hradci Králové či rekonstrukci obchodního centra Grand v Pardubicích.

V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí

Reality

Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jednoduchý a účelný, chválí odborníci dům u Ostravy. Architekti si ho navrhli pro sebe. Na kolik je vyšel?

Reality

Je tak nenápadný, až ho lze přehlédnout. Ale v jednoduchosti je krása. Přízemní dům v ostravské části Odra nad Polankou, který si pro sebe navrhli architekti ze studia bydloarchitekti Petra a Martin Vymetálkovi, nyní dokonce bojuje v soutěži Česká cena za architekturu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Evropský výrobce letadel Airbus loni zvýšil upravený provozní zisk o 33 procent na 7,13 miliardy eur (172,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Zároveň varovala, že problémy s dodávkami motorů pro letadla A320 brzdí výrobu a následně i předávání těchto strojů zákazníkům. Jen s obtížemi pak Airbus uspokojuje rekordní poptávku po svém nejprodávanějším modelu.

Upravený provozní zisk za čtvrté čtvrtletí firma zvýšila meziročně o 17 procent na 2,98 miliardy eur, tržby se ve čtvrtletí zvýšily o pět procent na 25,98 miliardy eur. Analytici v průměru očekávali zisk 2,87 miliardy eur při tržbách 26,51 miliardy eur.

Airbus coby největší světový výrobce letadel chce do konce příštího roku měsíčně vyrábět 70 až 75 letadel s jednou uličkou. Původně přitom plánoval, že v té době bude dosahovat horní hranice tohoto rozmezí. V současnosti měsíčně dodává 60 těchto letounů. Celkem Airbus letos plánuje dodat zákazníkům přibližně 870 letadel proti 793 strojům loni.

Ukrajinská cestovka dobývá Evropu z Prahy. Máme na to, říká její manažer

Zprávy z firem

Cestovní kancelář Join UP! vstoupila na český trh teprve nedávno, přesto už plánuje výrazný růst. Pomoci jí má spolupráce s agenturami, vlastní letecké kapacity i cenová konkurenceschopnost. Právě cena zůstává pro české klienty klíčovým rozhodovacím faktorem. „Pro letošní sezonu se není potřeba obávat výrazného růstu cen. Silná konkurence a nasmlouvané kapacity budou ceny spíše stabilizovat,“ říká manažer rozvoje Stanislav Mrázek.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Dodávky váznou

Výrobu nyní brzdí společnost Pratt & Whitney, která je jedním z hlavních dodavatelů Airbusu. Už loni její dodávky motorů vázly natolik, že Airbus musel ke konci roku velmi spěchat, aby splnil celoroční cíl, který pak v posledních týdnech roku snížil.

„Neschopnost společnosti Pratt & Whitney dodat počet motorů, které si Airbus objedná, má negativní dopad na letošní prognózu i na trajektorii růstu,“ uvedl dnes Airbus.

V lednu Airbus dodal zákazníkům méně letadel než v jakémkoli měsíci od roku 2020, a zaznamenal tak nejslabší začátek roku nejméně za deset let. Konkurenční americká společnost Boeing se mezitím dokázala zotavit z dlouholeté krize a předat nejvyšší počet letadel od roku 2018, uvedla agentura Bloomberg.