Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.
Babiš se vší rozhodností jemu vlastní oznámil, že za Grónsko bychom se tedy postavit nemohli. A hned přispěchal s nejapným žertováním, že si kvůli Grónsku pořídil globus za patnáct tisíc korun, aby se podíval, kde největší ostrov světa leží. Grónsko je prý pro Ameriku důležité, protože by nad ním mohla sestřelit ruskou raketu Orešnik, která by letěla na Bílý dům.
Dětinštější vysvětlení si nemohl premiér vymyslet. Takže, aby mohly Spojené státy sestřelit raketu, která pravděpodobně nikdy na Washington nepoletí, musí Trump násilím anektovat území spojeneckého státu?
Babiš pléduje za dohodu. Čech se vždy s každým domluvil. Tedy, v tomto případě Slovák působící v Česku. Dohodnout se, to je obecně mantra západního světa posledních osmdesáti let. Nikdo už nechtěl zažít druhou světovou válku. Dohoda se jeví jako nejlepší způsob řešení konfliktů, názorových sporů mezi státy. Evropa v tom možná až moc „vyměkla“. Na úkor dohod poztrácela principy.
„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.
Donald Trump tento přístup postavil na hlavu. Řídí se právem silnějšího. Návrat do středověku. Jde tím ve šlépějích ruského diktátora Putina, proti kterému Evropa slovně ostře vystupuje.
Co má Evropa nyní dělat, když spojenec a nejsilnější člen NATO chce požírat své menší bratry. Máme před ním sklapnout podpatky, protože je silnější, nebo se mu jednotně postavit? Principiálně bychom měli zastávat demokratické vymoženosti, ke kterým jsme se po staletích válek v Evropě dopracovali. Mír, ne válku. Jenže, za jakou cenu?
Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream odpověděl na otázku, zda by Češi měli bojovat proti případnému útoku Ruska se silnějším soupeřem, nebo vyjednávat, odpověděl, že nejlepší možností je mít po boku Spojené státy. Aby taková situace nenastala. Jak si nyní vybrat, když se Spojené státy chovají vůči svým spojencům podobně jako Rusko vůči Ukrajině?
Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu
Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.
Babiš preferuje, aby došlo k dohodě v rámci aliance. To by šlo podepsat. Neodpovídá to však na otázku, jak se postavit vůči Trumpovi, který jedná z pozice síly a na demokratické principy rezignoval. Máme se shrbit a podrobit se? Češi tento postoj historicky dobře znají. Nebo stát za principy. Kdo trvá na principech, obvykle jako první končí na popravišti.
Babiš rozumí přístupu silnější bere všechno. Sám ho dlouhá leta ve svém byznysu uplatňoval. Takže se nyní chce vlísat Trumpovi, bez ohledu na šílenost jeho požadavků. Vyjednávat s Trumpem bude třeba. Česko by však v boji proti zlu mělo vždy stát na správné straně. Tentokrát na straně Dánska.
Kdo rozhodne o budoucí podobě centra Špindlerova Mlýna? Mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž na proměnu klíčového veřejného prostoru vyhlásila developerská skupina Penta Real Estate. Z 33 týmů nyní porota vybrala osm návrhů, které budou dál rozpracovány.
Jak má vypadat centrum horského města v 21. století? Má být především dopravním uzlem, kulisou pro turistický ruch, nebo skutečným místem setkávání, kde se dá žít po celý rok? Odpověď na tuto otázku dnes ve Špindlerově Mlýně hledá společnost Penta Real Estate, jeden z největších českých developerů, prostřednictvím mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže na proměnu místního centra.
Soutěž, která nyní vstoupila do druhé fáze, se týká přibližně dvouhektarového území v samotném srdci města. Odborná porota z celkem 33 přihlášených týmů vybrala osm návrhů z Česka i zahraničí, které nyní své ideové skici rozpracují do podrobnějších urbanistických a architektonických konceptů.
Eva Jiřičná: V evropském kontextu jde o výjimečné zadání bez precedentu
Z těchto návrhů porota následně vybere čtyři finalisty. Jejich projekty budou na jaře 2026 vystaveny přímo v centru města a veřejnost k nim bude moci zasílat své komentáře online. Vítězný návrh, který určí budoucí podobu centra Špindlerova Mlýna, bude znám v červnu 2026.
„Z celkem 33 přihlášených jsme vybrali osm návrhů s největším potenciálem. Potěšila nás nejen jejich vysoká kvalita, ale i široký mezinárodní zájem týmů složených z architektů, urbanistů, krajinářů a dopravních inženýrů,“ říká David Musil, výkonný ředitel společnosti Penta Real Estate, majitele pozemku.
Žádné apartmány: KRNAP vykoupil pozemky v Černém Dole, aby zabránil výstavbě
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.
Výraznou změnou projde náměstí a jeho okolí, celkem dvouhektarové a dnes částečně zanedbané prostranství. Plán má podle předchozích vyjádření firmy vyjít na dvě miliardy korun, začátek výstavby je plánován na rok 2027. Na pozemku má vzniknout nové náměstí, hotely, apartmány, lázně a podzemní parkoviště pro 350 aut. Investor i tentokrát šel osvědčenou cestou, autora návrhu hledá v otevřené mezinárodní soutěži.
Porota zatím hodnotí úroveň odevzdaných ideových návrhů velmi pozitivně. „V evropském kontextu pro tento typ zadání prakticky neexistuje precedent. Do soutěže přišla mimořádně rozmanitá řešení a vybrali jsme týmy s největším potenciálem své návrhy dále rozvíjet,“ uvádí Eva Jiřičná, světoznámá architektka a členka poroty.
Podle předsedy poroty Igora Marka, zakladatele ateliéru Marko & Placemakers, bude nyní klíčová další spolupráce. „Citlivý přístup k místu a porozumění potřebám obyvatel jsou pro řešení centra zásadní. Během tří soutěžních workshopů budeme mít možnost s týmy diskutovat a společně hledat nejlepší možné řešení,“ dodal Marek.
Do druhé fáze soutěže postoupilo osm týmů s různorodým přístupem k architektuře, městu i krajině. Zastoupeny jsou české i mezinárodní ateliéry, které kombinují autorskou architekturu, urbanismus, krajinářská řešení a technické know-how. Vedle zkušených projekčních kanceláří a infrastrukturních specialistů se do výběru dostaly i týmy známé experimentálním přístupem a důrazem na udržitelnost, kvalitu veřejného prostoru a reálnou proveditelnost návrhů.
Týmy postupující do 2. fáze soutěže (v abecedním pořadí):
ADR s.r.o.
GRAS architects + WILDING X WHY + PROGEOK s.r.o.
Jakub Klaska ltd + ATELIER ROUGE + Pontex spol. s.r.o.
Opočenský Valouch Architekti (OVA) + IN SITE + PPU Inženýrský ateliér
Petr Hájek ARCHITEKTI + Ing. Věra Filipová + Ing. Václav Juppa
Sadovsky & Architects + Laboratórium Architektúry Krajiny (LABAK) + Dopravní Stavby-Prokos, s.r.o.
STOPRO Architects + Raz23. s.r.o. + Living in green s.r.o. + SBM telekomunikace s.r.o.
Vedení města proměnu centra vítá. „Většina obyvatel se shoduje, že současný stav centra není ideální. Uvědomujeme si, že zaznívají i obavy, ale věříme, že otevřená soutěž se zapojením města v porotě je nejlepší cestou k dobrému řešení,“ říkají starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura a zastupitelka města Jitka Hronešová.
Soutěž probíhá ve třech kolech podle soutěžního řádu České komory architektů.
Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších čeká velký rozvoj. Před dvěma lety tamní skiareál koupil Marcel Soural, majitel developera Trigema. Ten již vlastní skiareál Monínec a chce tuto nohu svého byznysu dál rozvíjet. „Být součástí jednoho z největších lyžařských center v Krkonoších bylo naší obrovskou motivací,“ uvedl před dvěma lety pro newstream Soural.
Proměna centra Špindlerova Mlýna není ojedinělým projektem, ale součástí širšího trendu, v němž české hory v posledních letech procházejí zásadními změnami. Do tradičních horských středisek stále výrazněji vstupují silní investoři a miliardáři, kteří zde realizují rozsáhlé developerské, hotelové i infrastrukturní projekty. Ty zásadně ovlivňují podobu krajiny, ekonomiku regionů i každodenní život místních obyvatel.
Ve Špindlerově Mlýně připravuje společnost Estate Grand ze skupiny CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka záměr výstavby nového hotelu na místě bývalého Grand hotelu u cesty na Medvědín. Projekt, který počítá s demolicí stávající budovy a vznikem hotelového komplexu se zázemím, podzemním parkováním a úpravou veřejného prostoru, je zatím podmíněn změnou územního plánu a uzavřením plánovací smlouvy s městem.
Ve Špindlerově Mlýně působí také Renáta Kellnerová, nejbohatší Češka, která se zapojuje do místních hotelových a realitních projektů prostřednictvím Nordic Investors Group. Spolu s jejím zakladatelem Tomášem Otrubou plánuje další investice do hoteliérství a developmentu, přičemž Kellnerová už spoluvlastní hotel Harmony. Špindlerův Mlýn se tak stává jedním z horských center, kde se koncentruje zájem nejvýznamnějších domácích investorů.
Kde leží investiční ráj českých chatařů a chalupářů? Na horách a na Lipně
Lyžařské areály ve Špindlerově Mlýně mohou do nastávající sezóny nabídnout dvě nové sjezdovky, a společnost Melida, spadající do impéria TMR miliardáře Igora Rattaje, hodlá v centru dál investovat. Další výrazné inovace čekají s novým majitelem i areál v Rokytnici nad Jizerou, který před měsícem koupil další miliardář, Marcel Soural, zakladatel developerské společnosti Trigema. Každá z obou plánovaných horských investic se pohybuje okolo miliardy korun.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Penta dostala zelenou. V historickém centru Prahy může postavit nový bytový dům
Méně diváků než loni zaznamenala tuzemská kina pouze v covidovém roce 2021, kdy měla téměř půlroční zákaz promítání. I přes pokles návštěvnosti mají ale provozovatelé biografů rekordní tržby. Zdražilo totiž vstupné. Lístek do kina už stojí v průměru 180 korun. Divácky nejúspěšnějším filmem loňského roku byl Minecraft film.
Do českých kin loni přišlo 12,6 milionu diváků, meziročně jich bylo o 3,3 procenta méně. Nižší návštěvnost tuzemská kina naposledy zaznamenala v covidovém roce 2021, kdy byla pět měsíců kvůli protiepidemickým opatřením zavřena. Vyplývá to z informací na webu Unie filmových distributorů.
Tržby kin se loni vyšplhaly na 2,27 miliardy korun, meziročně tak byly vyšší o půl procenta. Vstupné zdražilo na průměrných zhruba 180 korun z předloňských 173 korun. Před pěti lety lidé za lístek do kina v průměru zaplatili 153 korun.
Avatar: Oheň a popel v tržbách překonal miliardu dolarů. Cameronův fenomén dál vládne světovým kinům
Celosvětové tržby z prodeje vstupenek na film Avatar: Oheň a popel režiséra Jamese Camerona překročily hranici jedné miliardy dolarů. Oznámila to společnost Walt Disney Studios, pod kterou snímek vznikl ve studiu 20th Century Studios.
Divácky nejúspěšnějším filmem loňského roku byl v českých kinech podle dat unie americký snímek Minecraft film, který vidělo přes 859 tisíc diváků a který utržil 157,5 milionu korun.
Z českých titulů nejvíce bodovala komedie Vyšehrad Dvje s Jakubem Štáfkem v hlavní roli výstředního fotbalisty Laviho. Na film do kin přišlo přes 480 000 lidí, což mu v žebříčku loňské návštěvnosti kin vyneslo čtvrté místo. Na vstupenkách film vydělal přes 91 milionů korun.
Třetí Avatar a šesté GTA. To budou největší hity roku 2025
Šesté pokračování herní série Grand Theft Auto by mohlo za první rok v prodeje utržit až tři miliardy dolarů. Tím by se stalo nejúspěšnějším zábavním dílem roku 2025. Na paty by mu mohlo šlapat třetí pokračování Avatara, které cílí zhruba na dvě miliardy dolarů.
Z české produkce se v první desítce nejnavštěvovanějších filmů loňského roku ještě umístila na deváté příčce komedie Na plech režiséra Martina Pohla. Jeho příběh vysokoškoláka vstupujícího do drsného života na severu Čech v kinech vidělo 291 tisíc lidí, kteří za vstupenky zaplatili přes 58 milionů korun.
Americké filmy ovládly žebříček
Celkově žebříčku dominovaly americké snímky, které obsadily nejen první, ale i druhé a třetí místo. Druhou příčku mezi nejnavštěvovanějšími snímky získalo pokračování animovaného filmu Zootropolis: Město zvířat 2 s 548 tisíci diváky a tržbami ve výši 100 milionů korun.
Třetí skončilo americké sportovní drama F1 s Bradem Pittem v hlavní roli. V českých kinech ho vidělo kolem 510 tisíc diváků a jeho tržby činily přes 109 milionů korun.
Trhák z Broadwaye Wicked: For Good ovládl o víkendu kina v USA a překvapil analytiky
Film „Wicked: For Good“ - v Česku uvedený pod názvem Čarodějka: Druhá část - překonal očekávání analytiků a během prvního víkendu v Severní Americe vydělal odhadovaných 150 milionů dolarů z domácích tržeb. Jde o druhý nejúspěšnější start filmu v roce 2025, těsně za „A Minecraft Movie“ od Warner Bros., který v dubnu utržil 163 milionů dolarů.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Stranger Things ovládly kina. Finále seriálu vydělalo víc než nový Avatar
