Celosvětové tržby z prodeje vstupenek na film Avatar: Oheň a popel režiséra Jamese Camerona překročily hranici jedné miliardy dolarů. Oznámila to společnost Walt Disney Studios, pod kterou snímek vznikl ve studiu 20th Century Studios.
Film dosud utržil 1,083 miliardy dolarů, z toho 306 milionů v Severní Americe a 777,1 milionu dolarů na zahraničních trzích. Jde o třetí film série Avatar, který dosáhl miliardových tržeb, a zároveň o třetí titul společnosti Disney s tržbami přes miliardu dolarů v letošním roce.
Podle studia se snímek opírá o dlouhodobou návštěvnost kin, zájem o projekce v prémiových formátech a rozšířenou distribuci na mezinárodních trzích. Tyto faktory provázejí filmovou sérii Avatar už od prvního dílu z roku 2009.
Mezi nejsilnější zahraniční trhy patří Čína, kde film utržil 138 milionů dolarů. Následují Francie s 81 miliony dolarů, Německo s 64 miliony a Jižní Korea se 44 miliony dolarů. Film se nadále promítá v kinech po celém světě.
Pamatujete Friendster a MySpace? Sociální sítě začaly krachem, přesto změnily svět
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Úspěch třetího dílu posiluje postavení série Avatar mezi nejvýdělečnějšími filmovými franšízami v historii. Tři filmy ze série nyní dosáhly souhrnných globálních tržeb přesahujících 6,35 miliardy dolarů.
Snímek navazuje na předchozí díly a znovu sleduje příběh Jakea Sullyho a obyvatel měsíce Pandora, kteří čelí další lidské invazi. Američtí kritici podle serveru Variety film hodnotí jako technicky i vizuálně výraznou podívanou.
První Avatar z roku 2009 je dlouhodobě nejvýdělečnějším filmem všech dob, druhý díl se v historickém žebříčku tržeb nachází na třetím místě. Režisér Cameron plánuje sérii uzavřít ještě dvěma pokračováními, jejichž premiéry jsou zatím stanoveny na roky 2029 a 2031.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Walt Disney si mne ruce. Nový Avatar během prvního víkendu vydělal přes sedm miliard
Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Trump i jeho ministr zahraničí Marco Rubio dávají najevo, že od zbývajících představitelů vlády v Caracasu čekají zásadní změny a splnění požadavků Spojených států. Rubio uvedl, že je budou posuzovat podle toho, jak tyto požadavky dokáží splnit.
Velká akce
Americkému útoku na Venezuelu, při kterém příslušníci speciálních sil v sobotu zajali a odvezli do USA prezidenta Nicoláse Madura, předcházela několikaměsíční práce amerických zpravodajců, kteří zjišťovali rutinu autoritářského vůdce. Pomáhal jim v tom také zdroj blízký Madurovi. Napsal to deník The New York Times (NYT), podle něhož to byla nejriskantnější americká vojenská operace tohoto druhu od roku 2011, kdy členové SEAL Team Six v Pákistánu zabili Usámu bin Ládina.
Deník zároveň upozornil, že operace nazvaná "Absolutní odhodlání" vyvolala otázky ohledně legality a odvodnění amerického počínání ve Venezuele. Prezident Donald Trump ji ospravedlnil jako úder proti obchodu s drogami. Venezuela nicméně v obchodu s narkotiky nehraje tak významnou roli jako jiné země, připomněl list. Zároveň popsal určité detaily toho, jak se Američané venezuelského vůdce zmocnili.
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
V srpnu podle něj pronikl do Venezuely tým Ústřední zpravodajské služby (CIA) s cílem shromáždit informace o Madurovi a po měsíce tam působil nezpozorován, byť USA nemají ve Venezuele velvyslanectví a zpravodajci tak nemohli fungovat pod rouškou diplomatického krytí. V získávání informací o Madurově denní rutině pomáhal Američanům blíže nespecifikovaný zdroj blízký prezidentovi a flotila špionážních dronů, píše NYT.
Pro nácvik zajetí prezidenta Američané podle deníku postavili ve státě Kentucky model Madurova komplexu v plné velikosti, kde elitní americká komanda Delta Force nacvičovala akci. Maduro zároveň v době zvýšeného napětí mezi USA a Venezuelou střídal šest až osm lokalit a Američané se o tom, kde má v úmyslu zůstat, kolikrát dozvídali až pozdě večer.
Spojené státy podle něj mezitím podnikaly další kroky, které měly zesílit tlak na venezuelského lídra a připravit útok s cílem ho zajmout. Zhruba před týdnem provedla CIA dronový útok na přístavní zařízení ve Venezuele a po celé měsíce americká armáda uskutečňovala právně sporné zásahy v Karibiku a východním Pacifiku, při kterých zničila desítky lodí a zabila nejméně 115 lidí, dodal deník. Američané od loňského září podnikají v regionu údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.
Vánoční nabídka selhala
Maduro se nedávno pokusil zabránit útoku na Venezuelu a nabídl Spojeným státům přístup k venezuelské ropě, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump. Nejmenovaný americký činitel podle NYT uvedl, že USA 23. prosince nabídly Madurovi možnost opustit zemi a odejít do Turecka, on to však rozzlobeně odmítl. Krach tohoto jednání připravil půdu pro americký úder na Venezuelu, píše deník.
Američané podle něj v posledních dnech čekali na vhodné podmínky, včetně dobrého počasí. Do regionu nasadili vyšší počet stíhaček, letadel pro speciální operace, letouny pro elektronický boj, ozbrojené drony i záchranné helikoptéry. Zaútočit chtěli v období vánočních svátků, protože řada venezuelských činitelů i členů armády byla na dovolené, řekl americký činitel. Špatné počasí ale posunulo vojenskou operaci o několik dní.
První zaútočili ajťáci
Trump nakonec útok na Venezuelu schválil v pátek pozdě večer. Jedním z prvních kroků byla podle NYT kybernetická operace, která odpojila velké části Caracasu od dodávek elektřiny a uvrhla hlavní město do tmy, aby se mohla přiblížit americká letadla, drony a vrtulníky. Těch bylo podle činitelů přes 150 a startovaly z 20 vojenských základen a námořních lodí.
V sobotu brzy ráno Caracasem zahřměly silné exploze, když americké letouny zaútočily na radary a baterie protivzdušné obrany. Jednotky Delta Force v helikoptérách zamířily na silně opevněnou venezuelskou vojenskou základnu, aby tam zajaly Madura. Ke vstupu do budovy použily výbušninu a poté se podle amerického činitele během tří minut dostali k venezuelskému prezidentovi.
Nestihli utéct do krytu
Trump v sobotu řekl, že Maduro se společně s manželkou pokusili schovat do bezpečnostní místnosti, ale američtí vojáci jim v tom zabránilii. Asi pět minut po vstupu do budovy členové Delta Force oznámili, že prezidenta zadrželi, píše NYT. Poté pár podle deníku naložili do vrtulníků a převezli na americkou válečnou loď Iwo Jima, z níž Američané pár přepravili na americkou základnu v zátoce Guantánamo a odtamtud Madura letadlo odvezlo do New Yorku, kde nyní čelí obviněním z obchodování s drogami.
Při americkém útoku na Venezuelu podle tamního zdroje NYT zemřelo nejméně 40 lidí včetně vojáků a civilistů. Na americké straně bylo zraněno asi půl tuctu vojáků a zasažen jeden z vrtulníků, který však misi dokončil, napsal deník. Trump úder sledoval v reálném čase s týmem ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. "Sledoval jsem to doslova, jako bych sledoval televizní show," řekl americký prezident.
Související
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Sociální sítě, jak je známe dnes, se začaly formovat koncem 90. let a na počátku nového tisíciletí. Za první sociální síť je často považována platforma SixDegrees spuštěná v roce 1997, která umožňovala uživatelům vytvořit profil a propojit se s přáteli. Širší rozmach ale nastal až po roce 2000 – průkopníkem byl Friendster (start v březnu 2002), který jako první propojoval známé lidi online.
Krátce poté odstartoval MySpace (srpen 2003), jenž umožnil větší personalizaci profilů a sdílení hudby a stal se fenoménem zejména mezi mladými. MySpace rostl raketově – v roce 2005 jej koupila News Corporation Ruperta Murdocha a do června 2006 už šlo o nejnavštěvovanější web v USA, dokonce předčil i Google.
V srpnu 2006 MySpace oslavil 100 milionů registrovaných účtů a stal se první globálně úspěšnou sociální sítí. Tyto rané sítě však ještě fungovaly spíše jako on-line kluby pro známé a fanoušky, personalizované news feedy či sofistikované algoritmy doporučování obsahu tehdy neexistovaly.
Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání
Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.
Vedle toho vznikaly specializované či regionální platformy. V roce 2003 byl spuštěn profesionálně orientovaný LinkedIn, zaměřený na kariérní networking. Google zkoušel prorazit se sociální sítí Orkut (start 2004), která sice globálně neuspěla, ale v Brazílii či Indii se stala dočasně vedoucí platformou.
Důležitý byl ale rok 2004. V tom roce 4. února spustil Mark Zuckerberg sociální síť určenou původně pro studenty Harvardu. Ačkoli zpočátku šlo o univerzitní projekt, rychle se rozšířil na další kampusy a položil základy budoucí největší sociální sítě světa.
Také v Česku se již na přelomu tisíciletí objevilo několik komunitních serverů. Seznam.cz provozoval službu Lidé.cz (od roku 1997 jako adresář emailů; v roce 2002 z něj vznikla chatovací a komunitní platforma, na konci roku 2025 Seznam doménu oživil jako regulérní sociální síť).
V roce 2002 odstartoval také komunitní web Líbímseti.cz, kombinující seznamku, hodnocení fotek a blogy – ten na vrcholu návštěvnosti kolem roku 2008 přilákal až 270 tisíc uživatelů denně. Tyto lokální projekty předběhly nástup globálních hráčů v českém prostředí, ale jejich dominance netrvala dlouho.
2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc
Zlatá éra globálních sítí
Druhá polovina 2000. let znamenala rozmach nových formátů sociálních sítí a nástup dnešních gigantů. Facebook se v září 2006 otevřel všem uživatelům od 13 let, čímž odstartoval prudký globální růst. Během pár let překonal MySpace – v dubnu 2008 měl Facebook i MySpace shodně kolem 115 milionů měsíčních uživatelů, ale Facebook rychle rostl dál. V květnu 2009 už měl Facebook více unikátních návštěvníků v USA než MySpace. MySpace, někdejší lídr, začal upadat, i přes redesigny a snahy o inovace byl do roku 2011 prakticky odstaven na vedlejší kolej, a nakonec prodán za zlomek své někdejší hodnoty.
Facebook naopak kolem roku 2010 ovládl svět sociálních médií – v roce 2012 dosáhl hranice jedné miliardy aktivních uživatelů měsíčně. Tato „zlatá éra“ sociálních sítí byla charakteristická tím, že šlo primárně o propojování známých lidí: uživatelé si přidávali přátele, psali statusy, nahrávali fotky z dovolených a vytvářeli skupiny. Obsah se zobrazoval chronologicky nebo prostě podle aktivity přátel – algoritmy byly tehdy ještě jednoduché. Facebook způsobil revoluci už v roce 2006 zavedením News Feedu (prvního centrálního přehledu příspěvků přátel), z čehož se postupně stal standard napříč všemi platformami.
V těchto letech vznikly i nové typy platforem rozvíjející koncept sociálních médií. V roce 2006 odstartoval Twitter – mikroblogovací síť limitovaná zpočátku 140 znaky na příspěvek, která zavedla nový styl rychlé, veřejné komunikace v reálném čase. Svou roli začal sehrávat také YouTube (založen 2005), který umožnil sdílení videí a brzy se stal hlavním zdrojem virálních videí a novým prostorem pro tvůrce.
Roku 2010 se objevil Instagram, orientovaný čistě na sdílení fotografií a vizuální estetiku. Následoval Snapchat (2011) s průlomovým konceptem mizejících zpráv a příběhů. Tyto nové sítě nejprve doplňovaly dominanci Facebooku, ale záhy definovaly vlastní trendy – například důraz na vizuální obsah a komunikaci skrze fotky, videa či „story“ formáty.
Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Rok 2012 představuje milník – Facebook vstoupil v květnu 2012 na burzu NASDAQ a stal se veřejně obchodovanou společností. S tím přišel enormní tlak na monetizaci obrovské uživatelské základny. Ještě před samotným IPO spustil Facebook řadu novinek zaměřených na zisk, aby dokázal investorům svůj profitní potenciál. Rok 2012 tak zpětně bývá označován za rok, kdy Facebook „začal konečně vydělávat peníze“ – firma zavedla systém Sponsored Stories a další formáty reklamy přímo v News Feedu, větší bannerové reklamy, mobilní inzerci a další inovace, jak zaujmout inzerenty.
Během jediného roku Facebook významně zvýšil příjmy z reklam, zejména díky zpřístupnění reklam i v mobilní aplikaci, která do té doby nebyla využita. Reklamy se staly nedílnou součástí uživatelské zkušenosti – mezi příspěvky od přátel se objevovaly sponzorované posty firem a značek.
Monetizace šla ruku v ruce s úpravami algoritmů: od roku 2009, kdy Facebook poprvé nasadil algoritmus zvýhodňující populární příspěvky, firma neustále ladila News Feed tak, aby každý uživatel trávil co nejvíc času a viděl co nejvíc cílených reklam.
Obdobný tlak na zisk pocítily i další sítě. Twitter vstoupil na burzu koncem roku 2013 a začal více experimentovat s reklamou a nesetříděným feedem. Instagram, koupený Facebookem v dubnu 2012, se nejprve soustředil na růst uživatelů, ale už v letech 2013–2014 začal zavádět reklamy i u sebe – a nakonec v roce 2016 přešel od chronologického zobrazování fotek k algoritmickému feedu podobnému Facebooku, aby zvýšil zapojení uživatelů.
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Pro sociální sítě se zkrátka v této éře stalo klíčovým slovo „engagement“ – udržet uživatele co nejdéle online. Z původně jednoduchých platforem pro komunikaci s přáteli se stávala média sama o sobě: lidé začali skrze sítě konzumovat i zprávy, videa, virální zábavu a obsah od stránek či celebrit. Například zavedení Facebook Pages umožnilo médiím, firmám i veřejným osobnostem oslovit fanoušky přímo na Facebooku, čímž se z této sítě stal významný zdroj návštěvnosti pro zpravodajské weby i marketingový kanál.
Sociální sítě se tak kolem roku 2015 definitivně transformovaly do širokých obsahových platforem – už nešlo jen o vaše kamarády ze školy, ale o celý ekosystém výrobců obsahu, značek a médií, které se ucházely o pozornost uživatele.
Po roce 2015 se charakter sociálních sítí posunul od modelu „sleduji své přátele“ k modelu „konzumuji personalizovaný obsah“. Algoritmy začaly hrát hlavní roli v určování, co uživatel uvidí.
Facebookův algoritmus po roce 2016 stále méně zvýrazňoval čistě příspěvky blízkých přátel a více předpovídal, „co by se vám mohlo líbit“ na základě vašich zvyků. Tím se do popředí dostával i obsah od stránek či lidí, které uživatel nesledoval, ale algoritmus odhadl, že by ho mohl zaujmout. Podobný trend následoval Instagram, který v roce 2016 zrušil chronologický feed a zavedl řazení příspěvků dle odhadované relevance (což vyvolalo nemalý ohlas uživatelů).
YouTube mezitím zdokonaloval svůj systém doporučování videí, který už od počátků zásadně ovlivňoval, na co se lidé podívají dál – a byl kritizován za to, že občas uživatele zavede k extrémnímu či dezinformačnímu obsahu ve snaze udržet jejich pozornost.
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
V roce 2016 také vstoupil na scénu nový hráč: TikTok (původně čínská aplikace Douyin, globálně od 2018 po sloučení s Musical.ly). TikTok přinesl revoluční koncept For You Page, tedy výchozího feedu videí šitých na míru uživateli pomocí algoritmu. Na rozdíl od starších sítí TikTok nezávisel na tom, koho sledujete – aplikace vám okamžitě začne servírovat populární krátká videa a velmi rychle se učí, co se vám líbí.
Tento model extrémně zvýšil závislost uživatelů, protože TikTok dokázal vytipovat zájmy člověka s neuvěřitelnou přesností a udržet ho hodiny v kuse sledovat klipy. O síle jeho algoritmu svědčí i to, že konkurenční platformy jej začaly napodobovat.
Právě v této době se začalo mluvit o sociálních sítích jako o médiích s kurátorovaným obsahem. Facebook se stal pro mnoho lidí hlavním zdrojem zpráv – podle výzkumu Pew Research získávala koncem desetiletí téměř polovina Američanů zprávy primárně ze sociálních sítí a asi třetina přímo z Facebooku.
Který vynález změnil v tomto století svět k nepoznání? (Ne)obyčejný iPhone
Uvedení prvního iPhonu v roce 2007 provází celá řada historek. Například ta, že tehdejší CEO Applu Steve Jobs sliboval uvedení hned tří nových zařízení. A nakonec to byla nikoli tři, ale nekonečně mnoho zařízeních v jednom. Právě iPhony se staly symbolem, ale také motivátorem a nejúspěšnějším produktem technologické revoluce spuštěné již na konci minulého století, ale jejíž plody, pozitivní i negativní, sklízíme až dnes.
To s sebou neslo značné společenské dopady: od šíření dezinformací, přes vznik sociálních bublin, až po ovlivňování demokratických procesů. Vrcholem byl rok 2016, kdy se provalilo, že ruské subjekty zneužívaly Facebook a Twitter k ovlivnění amerických prezidentských voleb masivním šířením manipulativních příspěvků.
Sociální sítě se tak z nevinné zábavy staly nástrojem geopolitických her. Následoval skandál Cambridge Analytica v roce 2018, kdy vyšlo najevo, že data až 87 milionů uživatelů Facebooku byla zneužita k politickému marketingu bez jejich vědomí. Tyto aféry vedly k výraznému zhoršení image technologických firem – začalo se řešit soukromí, etika algoritmů i to, zda mají platformy odpovědnost za obsah, který šíří.
A v tomto stavu jsou sociální sítě v podstatě dodnes. Existuje snaha omezit jejich sílu a dopad především na mladší uživatele, ale žádný funkční regulatorní rámec nadále neexistuje. Klíčem je, že se provozovatelům sítě nadále daří státy držet v přesvědčení, že jsou pouhým volným ringem pro prezentaci názorů, za které jsou ale zodpovědní uživatelé.
Dalibor Martínek: Čtvrt století s Klausem a Zemanem. A také s Babišem
Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
