Vláda slibuje od roku 2027 ještě výraznější slevy na jízdné pro studenty a seniory. Zní to hezky, skoro jako návrat do časů nekonečných předvolebních dárků. Jenže každý dárek má svého plátce. A tím je opět daňový poplatník.

Zvýšit slevy na jízdném ze současných 50 na 75 procent je na první pohled líbivý krok. Kdo by byl proti levnějším vlakům a autobusům pro mladé a starší? Problém je, že stát už teď dopravcům vyplácí přes pět miliard korun ročně. A nová štědrost tuto částku zákonitě dál nafoukne.

Hnutí ANO dlouhodobě sází na politiku okamžité popularity. Rychlé, dobře prodejné kroky bez jasného vysvětlení, kde na ně vzít. Namísto systémových reforem přichází další plošná sleva. Bez ohledu na to, zda ji potřebuje student z nízkopříjmové rodiny stejně jako potomek milionáře, nebo zda ji potřebuje senior s minimálním důchodem stejně jako ten s nadstandardní rentou.

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Názory

Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Plošné rozdávání je politicky pohodlné. Cílená pomoc by ale byla spravedlivější a levnější. Místo toho stát dál rozhazuje miliardy, které budou chybět jinde. Ve školství, ve zdravotnictví, v dopravní infrastruktuře.

Odklad účinnosti na rok 2027 působí jako technický detail. Ve skutečnosti jde spíš o časový polštář: účet přijde později, ideálně až po dalších volbách. Rozpočtová odpovědnost však není otázkou kalendáře, ale principu.

Levnější jízdenky se dobře vyjímají na billboardech. Hůř už v rozpočtové kapitole „mandatorní výdaje“. A úplně nejhůř v okamžiku, kdy se ukáže, že sleva nebyla investicí, ale jen dalším politickým suvenýrem rozdávaným na dluh.

Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?

Názory

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.

Premiér k dnešnímu dni převedl všechny akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Uvedl to na sociální síti X s tím, že před dokončením transakce získal souhlasy regulatorních orgánů ve třech členských státech Evropské unie, kde holding působí.

„Na společnost Agrofert, a.s. nemám žádný vliv ani z ní nemám a nebudu mít žádný prospěch. Plně jsem tak dostál nárokům českého a evropského práva v oblasti prevence střetu zájmů,“ napsal premiér.

Podle zákonných podmínek měl převod uskutečnit do 30 dnů od jmenování do funkce předsedy vlády, k němuž došlo 9. prosince. Již dříve uvedl, že transakce čeká na schválení příslušných regulátorů v zemích EU.

Dlouhodobě sledovaný spor

Vlastnictví Agrofertu představuje dlouhodobě citlivé téma české politiky i vztahů s Evropskou unií. Holding patří k největším podnikatelským skupinám ve střední Evropě, působí v zemědělství, potravinářství, chemickém průmyslu, lesnictví či médiích a je významným příjemcem veřejných i evropských dotací.

Otázka možného střetu zájmů vychází z toho, že premiér jako člen vlády spolurozhoduje o národních i evropských politikách, které mohou mít dopad na podnikání skupiny. Evropské instituce v minulosti opakovaně posuzovaly, zda má Babiš na holding i po předchozích majetkových úpravách faktický vliv a zda může být konečným uživatelem výhod.

Svěřenský fond jako řešení

Převod akcií do svěřenského fondu má podle premiéra zajistit oddělení výkonu veřejné funkce od vlastnických práv. Ve svěřenském fondu vykonává vlastnická práva správce, nikoli zakladatel. Kritici však v minulosti upozorňovali na otázku, kdo je konečným beneficientem fondu a zda je možné zcela vyloučit nepřímý vliv.

Zřízení fondu RSVP Trust tak lze chápat jako snahu definitivně vyřešit právní i politické spory kolem vlastnictví Agrofertu v době výkonu premiérské funkce. Zda krok uzavře i případné další kontroly či právní řízení, však bude záležet na výkladu příslušných orgánů v Česku i na úrovni Evropské unie.