Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky
Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Při zkoumání dopadů války na ekonomiky Německa, Británie, Francie, Itálie a Švýcarska studie zjistila, že kdyby Moskva na Kyjev nezaútočila, byla by produkce ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,1 až 0,7 procenta vyšší. Naopak míra inflace v každé z těchto zemí by podle ní byla nižší o 0,2 až 0,4 procenta.
„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku,“ uvádí studie. „Za jeden až dva roky bude tento účinek pravděpodobně přibližně dvakrát větší,“ dodávají její autoři.
Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější.
Lukáš Kovanda: Benzín už je zase za čtyřicet. A Kreml si libuje
Názory
Nejhůře postiženou zemí bylo podle studie Německo. Jeho hrubý domácí produkt by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu ani jí nehrozilo, uvádí studie.
Obzvláště silně byla zasažena také Británie, jejíž ekonomický výkon se snížil o 0,7 procenta a inflace se zvýšila o 0,2 procenta. Ve Francii by bez konfliktu byla inflace nižší o 0,3 a HDP vyšší o 0,1 procenta, zatímco v Itálii by inflace byla nižší o 0,2 a HDP vyšší o 0,3 procenta. Švýcarská ekonomika by byla bez války o 0,3 procenta větší a inflace o 0,4 procenta nižší, dodává studie.
Vzhledem k tomu, že konflikt je blíže Evropě než předchozí války, byly země v Evropě také více než v minulosti zasaženy uprchlíky a dodatečnými vojenskými výdaji, než tomu bylo v minulosti.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
