Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky
Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Při zkoumání dopadů války na ekonomiky Německa, Británie, Francie, Itálie a Švýcarska studie zjistila, že kdyby Moskva na Kyjev nezaútočila, byla by produkce ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,1 až 0,7 procenta vyšší. Naopak míra inflace v každé z těchto zemí by podle ní byla nižší o 0,2 až 0,4 procenta.
„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku,“ uvádí studie. „Za jeden až dva roky bude tento účinek pravděpodobně přibližně dvakrát větší,“ dodávají její autoři.
Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější.
Lukáš Kovanda: Benzín už je zase za čtyřicet. A Kreml si libuje
Názory
Nejhůře postiženou zemí bylo podle studie Německo. Jeho hrubý domácí produkt by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu ani jí nehrozilo, uvádí studie.
Obzvláště silně byla zasažena také Británie, jejíž ekonomický výkon se snížil o 0,7 procenta a inflace se zvýšila o 0,2 procenta. Ve Francii by bez konfliktu byla inflace nižší o 0,3 a HDP vyšší o 0,1 procenta, zatímco v Itálii by inflace byla nižší o 0,2 a HDP vyšší o 0,3 procenta. Švýcarská ekonomika by byla bez války o 0,3 procenta větší a inflace o 0,4 procenta nižší, dodává studie.
Vzhledem k tomu, že konflikt je blíže Evropě než předchozí války, byly země v Evropě také více než v minulosti zasaženy uprchlíky a dodatečnými vojenskými výdaji, než tomu bylo v minulosti.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
