Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů

Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon
ČTK
 ČTK

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.

„Takhle se se spojenci nejedná. Takhle se jedná s Ruskem, Čínou nebo Íránem, ale se svými nejlepšími přáteli nezacházíte jako s kusem (exkrementu),“ řekl Bacon na adresu Trumpa a jeho hrozeb arktickému ostrovu. Snahu přimět Grónsko, aby se připojilo ke Spojeným státům Bacon označil za „naprostou frašku“.

Někteří republikáni v Kongresu v posledních týdnech přednášeli projevy, ve kterých zdůrazňovali důležitost NATO či se podíleli na návrzích legislativy, jejichž cílem je předejít americkému útoku na dánské území. Několik jich minulý týden spolu s demokratickými zákonodárci navštívilo Kodaň, kde se setkali se svými dánskými protějšky. Není však jasné, zda to bude stačit, jelikož Trump trvá na tom, že Grónsko potřebuje pro zajištění národní bezpečnosti, a vyvolává tím obavy o budoucnost NATO, poznamenala AP.

Americký prezident Donald Trump

Trump: Nedali jste mi Nobelovu cenu, takže už necítím povinnost myslet na mír

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.

Přečíst článek

„Naši spojenci v NATO jsou nuceni věnovat pozornost a zdroje Grónsku, což přímo nahrává (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi, jelikož to ohrožuje stabilitu nejsilnější koalice demokratických zemí, jakou svět kdy viděl,“ napsala republikánská senátorka z Aljašky Lisa Murkowská na sociální síti X. Senátorka označila za „zásadní chybu“ prezidentův záměr uvalit na některé evropské země dodatečná desetiprocentní cla, dokud USA neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova.

Murkowská byla součástí delegace amerických zákonodárců, kteří minulý týden navštívili Dánsko, aby tamní představitele ujistili o své podpoře. Cesty, kterou zorganizoval demokratický senátor z Delaware Chris Coons, se za Republikánskou stranu zúčastnil také senátor ze Severní Karolíny Thom Tillis. Tillis na síti X označil Trumpův plán uvalit dodatečná cla na evropské spojence „špatný pro Ameriku, špatný pro americké podniky a špatný pro spojence Ameriky“.

Republikánský senátor z Kentucky a bývalý šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell v projevu v Kongresu varoval, že pokus zmocnit se Grónska „zničí důvěru spojenců“. Podle McConnella by se jednalo o katastrofální rozhodnutí v americké zahraniční politice, jež by poškodilo prezidentův odkaz.

Trump urychluje rozpad NATO a posiluje Koalici ochotných

Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.

Přečíst článek

Kongresman Michael McCaul z Texasu v neděli podle stanice ABC News varoval, že jakákoliv vojenská intervence USA za účelem získání Grónska by postavila Ameriku před konflikt s jejími spojenci v NATO a mohla by znamenat konec samotné aliance.

Republikánští zákonodárci se rovněž minulý týden připojili k jednání o bezpečnostních dohodách s dánským ministrem zahraničí Larsem Lökke Rasmussenem a grónskou ministryní Vivian Motzfeldtovou. Ti se ve Washingtonu rovněž setkali se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Rasmussen po schůzce novinářům řekl, že Dánsko, Grónsko a USA se v základních věcech v souvislosti s Grónskem stále neshodnou.

Související

Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu

Premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
Dalibor Martínek

Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.

O dodávce podzvukových letounů jednalo Česko s Ukrajinou dlouhé měsíce. Fialova vláda měla tento obchod v zásadě za hotový, definitivní potvrzení však připadlo nové koalici. Pavel to považoval za jisté, takže dodávku i veřejně oznámil. Přepočítal se. Poskytl Macinkovi a Okamurovi ideální záminku trochu se na Pavlovi povozit.

Andrej Babiš

Babiš: Nemůžu říct, že stojíme za Grónskem

Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat Babiš.

Přečíst článek

Okamurův nesmyslný argument

Okamura vymyslel argument, že Česko stroje potřebuje samo pro sebe. Což je nesmysl, Česko se stroje naopak dlouhá léta snažilo uplatnit na světových trzích, leč marně. Macinka si neodpustil Pavla ponížit, když v televizi prohlásil, že se prezident choval jako slon v porcelánu, když oznámení předem nekonzultoval s vládou. V zásadě, každá záminka, jak zatopit Pavlovi, se nyní hodí.

Trump urychluje rozpad NATO a posiluje Koalici ochotných

Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.

Přečíst článek

Motoristé měsíc šijou do prezidenta kvůli nejmenování Turka ministrem. Všichni jsme nuceni sledovat tento tragikomický příběh. Macinka tvrdí, že Turek se nakonec ministerského postu dočká. A začal pro to dělat všechno. Prostředkem, jak toho dosáhnout, bude permanentní okopávání prezidentových kotníků.

Babiš se tak nějak snaží stát mimo, Pavla i dva koaliční dárečky potřebuje. Raději k většině dění mlčí. Potřebuje získat imunitu před soudem, aby ho neposlal do vězení za Čapák. Jak prohlásil při jedné tiskové konferenci vlády, která se stočila na téma Turek, toto jméno už nechce slyšet.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Macinkův létající koutek a uslintaný Babiš

Při jednání o důvěře vládě, které trvalo dva dny a mělo předem jasný výsledek, se nejvíc blýsknul Petr Macinka. Ne nějakými slovy nebo myšlenkami, ale grimasami. Jelikož seděl za pultíkem řečníků, byl po celou dobu v záběrech kamer. O jeho pitvoření při proslovech opozičních poslanců se dokonce píše i v zahraničí. Ironické ústřely jeho levého koutku se stávají legendárními. Není moc jasné, jak se s takto neřízenou mimikou může uplatnit na poli mezinárodní diplomacie.

Přečíst článek

Ukrajinci letouny potřebují víc

Faktem je, že letouny L-159 Alca nyní výrazně více potřebují Ukrajinci než Češi. Česko se svůj třicet let starý, nicméně kvalitní stroj, dlouhé roky snažilo marně uplatnit na mezinárodních trzích. Objíždělo s ním zbrojní veletrhy. Do současnosti si pár stíhaček pořídilo Maďarsko, Irák, tři kusy firma ze Spojených států a pět strojů Španělsko. Tam to bylo součástí dohody o dodávce nákladních letounů Casa do Česka. Jelikož Španělé nestíhali dodávat, jednu Alcu v rámci kompenzací vrátili.

Česko chtělo mít z L-159 skvělý vývozní artikl. Ale obchod vázl. Nyní se zastarávající stroje uplatní maximálně na trzích třetího světa. Dodávka Ukrajině dávala logiku ze všech úhlů pohledu. Peníze pro Česko, propagace výrobku, pomoc napadené zemi. Nyní ovšem stojí v hlavní roli pomstychtivost Petra Macinky a populismus Tomia Okamury, který potřebuje svým voličům hodit flákotu.

Související

Zleva premiér Andrej Babiš (ANO), končící ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její nástupce Jaromír Zůna (za SPD)

Dalibor Martínek: Zůna to nepochopil. Vláda není holubník a má jen jednoho dirigenta

Přečíst článek

Koalice chce zrušit koncesionářské poplatky, opozice varuje před ztrátou nezávislosti

Koalice se shodla na zrušení poplatků za média, upravila harmonogram
ČTK
 ČTK

Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

„Tam jsme se posunuli, je konkrétní zadání a pracuje se na tom. Koncesionářské poplatky určitě zrušit chceme, protože to je součástí programového prohlášení vlády a slíbili jsme to voličům. Tu formu financování, ta je nám také zřejmá, ale já to nechám na to, jak budeme rozpracovávat konkrétní dikci zákona,“ uvedl Okamura.

Prezident Petr Pavel dnes ve Vatikánu na dotaz novinářů podotkl, že je to pravomoc vlády. Předpokládá ale, že kromě toho také řekne, jakým způsobem budou Česká televize a Český rozhlas financovány do budoucna. Jestli to bude stejná částka, kterou dnes představovaly poplatky, případně jakým způsobem se bude upravovat, z jakých zdrojů bude hrazena a jakým způsobem bude zajištěno, aby veřejnoprávní média zůstala v maximální možné míře nezávislá. „Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií,“ dodal.

Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že zástupci koalice požádali Okamuru, aby zařadil na jednání Sněmovny návrh ze Senátu, aby Českou televizi a Český rozhlas kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Zopakoval, že se zrušením poplatků počítá vládní program.

Dobrovolný příspěvek

„Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027,“ řekl novinářům. Doplnil, že se Česko stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jsou podle něj také úvahy, že by stát zřídil účet, kde by občané mohli dobrovolně přispívat na ČT a Český rozhlas.

Aero L-159

Vládní koalice zastavila prodej letounů L-159 Ukrajině. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

Přečíst článek

Podle dřívějších informací se koaliční ANO, SPD a Motoristé shodli na tom, že televizní a rozhlasové poplatky od roku 2027 nahradí financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Během přechodného období pak zvažovali úlevy od poplatků pro určité skupiny obyvatel, například důchodce.

Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy korun. Český rozhlas letos počítá se zvýšením příjmu z poplatků o 409 milionů korun na zhruba 2,48 miliardy. Jeho rozpočet je 2,74 miliardy. Poplatek se loni zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně.

Související

Andrej Babiš

Babiš útočí na Fialovu vládu: Muniční iniciativa byla netransparentní. Expremiér zareagoval

Přečíst článek
Doporučujeme