Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Česká ekonomika sice nepředvedla žádný zázrak, ale EU je na tom hůř

Český průmysl
ČTK
Ivana Pečinková

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.

Český statistický úřad dnes zveřejnil ostře sledovaný první odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) za letošní první kvartál. Podle něj se náš HDP z čtvrtletí na čtvrtletí zvýšil o 0,2 procenta a ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku pak o 2,1 procenta. V plusu českou ekonomiku udržují zejména výdaje domácností, což není žádným překvapením, ale také tvorba hrubého fixního kapitálu. Dolů nás táhlo zhoršení zahraničního obchodu.

Ekonomové dnes zveřejněné předběžné výsledky HDP vesměs hodnotí jako zklamání. „Mezičtvrtletní tempo růstu bylo nejpomalejší od prvního čtvrtletí roku 2024, to meziroční pak od závěru stejného roku," uvedl například hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že se ve srovnání s posledním loňským čtvrtletím zpomalení tempa růstu v letošních prvních třech měsících očekávalo, ale ne v tak velkém rozsahu. „Naše stejně jako mediánová predikce trhu očekávala mezičtvrtletní růst o 0,5 procenta a v meziročním srovnání o 2,5 procenta,“ poznamenal Kron. Stejné hodnoty, tedy 0,5 procentní plus mezičtvrtletně a 2,5procentní meziroční plus, očekávalo ve své dubnové predikci také ministerstvo financí.

Hvězdný loňský rok

Slova o zklamání jsou samozřejmě pochopitelná, protože v posledním loňském čtvrtletí česká ekonomika podle odhadu ČSÚ mezikvartálně vzrostla o 0,6 procenta a meziročně o 2,6 procenta. V loňském třetím kvartále činil mezikvartální růst dokonce 0,8 procenta a meziroční pak 2,8 procenta. Lépe se ekonomice podle zmíněných srovnávacích ukazatelů vedlo také ve druhém i prvním čtvrtletí loňského roku.

Zároveň je jasné, že konflikt v Perském zálivu, který opět rozbil globální logistické řetězce a začal přepisovat ekonomické podmínky, první kvartál prakticky neovlivnil. Vliv na nás ale měla situace globální ekonomiky, která se podle dnes zveřejněného odhadu Eurostatu zhoršila.

Nicméně pozitivním momentem je zvýšená tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy nové investice do budov, strojů či software, které firmy vytvářejí, aby mohly zvýšit svou produkci. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka se potvrzuje očekávání, že se k růstu spotřeby domácností letos přidá i vyšší investiční aktivita firem.

Evropa neví, kolik má paliva. Válka s Íránem odhaluje kritickou slabinu

Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.

Přečíst článek

Německo nás překonalo, Evropa ne

Naproti tomu výsledky německé ekonomiky svět investorů a ekonomů překvapily pozitivně. V prvním letošním kvartále německá ekonomika podle prvního odhadu Spolkového statistického úřadu (Destatis) oproti předchozímu čtvrtletí i v meziročním vyjádření vzrostla o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali o desetinu procentního bodu pomalejší růst. Ve srovnání s posledním loňským kvartálem tedy největší ekonomika Evropské unie zrychlila růstové tempo. Hlavním tahounem růstu byly výdaje státu a domácností, ale také dobré výsledky zahraničního obchodu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

725 miliard dolarů. Tolik letos plánují velké firmy nasypat do AI

Umělá inteligence
iStock
Stanislav Šulc

Investoři se začínají obávat, zdali se stamiliardové výdaje na umělou inteligenci někdy otočí do zisku. První obětí těchto pochybností je společnost Meta Platforms, jíž klesají akcie a jež kvůli AI investicím bude masivně propouštět. Naopak výrazně rostou výdaje společnosti Alphabet, která se stává největším investorem do AI světa, vypočítal list Financial Times.

Jarní výsledková sezona je v plném proudu a největší pozornost je již tradičně upřena na největší technologické firmy. Téma je jasné: daří se jim konečně monetizovat obří výdaje do umělé inteligence. Odpovědi bývají různé a podle toho se také investoři rozhodují, kam pošlou další peníze.

První obětí aktuálního stavu AI se stává Meta Platforms, provozovatel největších sociálních sítí světa Facebook či Instagram. Ta sice reportuje obří tržby, ale zároveň investoři ztrácejí důvěru v další monetizaci AI nástrojů, a navíc se musí popasovat s propadem uživatelů. I proto akcie Mety po oznámení výsledků razantně padají a ve čtvrtek zahájí obchodování s výraznou ztrátou proti středečnímu zavření trhů.

Stovky miliard do infrastruktury

Jiný příběh ukazují další firmy označované za takzvané „hyperscalers“, tedy největší firmy investující do AI infrastruktury. Vítězem se v posledních týdnech ukazuje společnost Alphabet, tedy majitel Googlu, který se stává největším investorem do AI.

Podle výsledků za první čtvrtletí Alphabetu rostly všechny klíčové metriky, akcie díky tomu v pre-marketu posilují až o deset procent.

A relativně solidní výsledky nabídly také společnosti Amazon a Microsoft.

To se projevuje na rostoucích investicích, které tyto největší firmy letos plánují vsadit na AI. Podle listu Financial Times již první čtvrtletí bylo rekordní, když firmy proinvestovaly zhruba 130 miliard dolarů. Celoroční výdaje pak mají vyrůst na ohromujících 725 miliard, což je bezprecedentní částka. V loňském roce, kdy svět zaznamenal rekordní investice do AI, to bylo „jen“ 410 miliard dolarů.

AI

AI roztáčí zisky Big Tech. Alphabet, Microsoft i Meta překonaly očekávání

Největší americké technologické společnosti potvrzují, že jsou hlavními vítězi globálního boomu umělé inteligence. Alphabet, Microsoft i Meta v prvním čtvrtletí vykázaly výrazný růst zisků i tržeb, který táhnou především cloudové služby a reklama propojená s AI.

Přečíst článek

Velká očekávání

To na firmy klade další obří očekávání ze strany investorů. Vedení firem se je snaží uklidňovat a zveřejňují odhadované tržby za AI služby. Například Google uvedl, že eviduje poptávku po kapacitách v datových centrech v hodnotě neuvěřitelných 460 miliard dolarů, díky čemuž navyšuje letošní investice na 190 miliard. Amazon má poptávku po službách v hodnotě 364 miliard dolarů a další poptávku očekává na základě nové smlouvy s Anthropicem a dalšími firmami.

„Nejde o jednoho nebo dva zákazníky, je to hodně široké prostředí,“ citoval server FT.com generálního ředitele Amazonu Andyho Jassyho s tím, že nedávná dohoda s OpenAI přinese další příjmy. „Neexistuje žádný AI nástroj, který by vládl světu. Zákazníci chtějí mít na výběr.“

Společnost Meta má v Evropě problém

Michal Nosek: Algoritmus miluje drama. Děti taky. Meta hlavně sledovanost

Když dvanáctileté dítě obejde věkovou kontrolu rychleji než dospělý dvoufaktor, není to technologické selhání. To je digitální folklór. A možná i obchodní logika.

Přečíst článek

Související

akciová bublina, ilustrační foto

Technologické akcie zažily nejhorší týden za dvacet let. Hrozí prasknutí bubliny?

Přečíst článek

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO)
ČTK
Michal Nosek

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Česká krajina je plná drobných staveb, které vznikly z lásky, potřeby a občas i z tvořivého vztahu k předpisům. Pergoly, kůlny, přístřešky, takové to domácí stavební minimum. Rozdíl je v tom, že většina lidí k tomu nemá bonus v podobě možnosti „kdyžtak upravíme zákon“. Sněmovna totiž právě projednává novelu stavebního zákona, kterou předložila Mrázová společně s vládními poslanci a která by měla zmírnit pravidla pro dodatečné povolování staveb, čímž by se legalizace černých staveb zjednodušila.

Ministryně se hájí tím, že o stavbách na svém pozemku nevěděla a když pozemek získala, tak už tam stály. Což je v politice něco jako černý rolák, hodí se ke všemu a nikdy nezklame. Ať už je to pravda, nebo ne, na výsledek to má téměř nulový vliv. Fakta zůstávají, jen tón debaty je o něco uhlazenější.

Jak vyřešit problém bez zbytečného řešení

Klasický postup by byl: Máte problém, vyřešíte ho. Ministerský přístup je trochu odlišný: Máte problém, změníte definici problému. Černá stavba? To zní nepříjemně. „Dodatečně narovnaný právní stav“? To už působí téměř uklidňujícím dojmem. A když tenhle posun zrovna prochází legislativním procesem, celé to působí jako dokonale načasovaný servis.

Dvě verze reality

Pro běžného občana existuje poměrně přehledný postup. Postavíš bez povolení, úřad si všimne a následuje nepříjemná část s bagrem. Pro vyvolené lidi v systému je to trochu jinak. Postavíš bez povolení, vede se diskuse, hledá se výklad, případně se upraví zákon a problém nenápadně zmizí. Obě verze jsou legální. Jen ta druhá je výrazně kreativnější a nabízí víc možností.

Zuzana Mrázová (ANO)

Glosa Dalibora Martínka: Mrázová prý platila pakatel za obecní byt. No a co

Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?

Přečíst článek

Když se z výjimky stane vzorec

Aby to nepůsobilo jako ojedinělá epizoda, podobné příběhy se objevují i jinde. Namátkou třeba u poslence Filipa Turka. Ten nedávno úspěšně zlegalizoval svou černou stavbu, kterou nyní stát považuje za moštárnu v sadu. A má klid. Už to nevypadá jako náhoda. Spíš jako dobře zavedený mechanismus, který občas zavrzá, ale jinak funguje spolehlivě.

Brit by nad tím zvedl obočí a suše nevěřícně poznamenal: „To je ale výhodné.“ Čech spíš pokrčí rameny: „Hlavně, že se to nějak vyřeší.“ A má pravdu.

V Česku se totiž věci nekomplikují. Jen se občas velmi tvořivě zjednoduší.

Související

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

S novou verzí stavebního zákona má problém téměř každý, říká šéf stavařů Nouza

Přečíst článek
Doporučujeme