Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.

Ta minulá měla smůlu, že ještě nebyla tolik rozvinutá umělá inteligence. Kdyby jí v současnosti někdo zadal úkol vytvořit pozitivní vládní program, který by se zalíbil všem, aby nikdo nereptal, ale zároveň byl dost obecný, aby se v jeho rámci dalo dělat prakticky cokoliv, patrně by ho sepsala podobně, jako vypadá současný program koalice ANO, SPD a Motoristů.

Takže se dozvídáme například, že „základem vládního úsilí je slušnost, odpovědnost, spolupráce a respekt mezi lidmi.“ Kdo by to nepodepsal. Nebo že „bude klást důraz na bezpečnost, spravedlnost, dostupnost služeb, podporu rodin a sociální solidaritu.“ Zní to skoro jako nová bible západoevropské liberální demokracie.

I v takto obecném textu lze vysledovat znepokojivé tendence. První z nich je, že vláda chystá nějaké dosud nevídané kouzlo, jehož obrysy zatím tají. Přidá z veřejných peněz, na koho si vzpomene, k tomu podpoří živnostníky a sníží firemní daně. Bude masivně investovat, zároveň však dosáhne „postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu.“ Wow. Asi nám z vesmíru poslali nějakou galaktickou mimozemskou supervládu.

Progresivní politika ještě žije. Co si vzít z Nizozemských voleb?

Politika

Vládní angažmá krajní pravice v Nizozemsku bude mít patrně krátké trvání. Voliči důvěru podruhé alespoň tentokrát nedávají. Naopak bezprecedentně silný mandát získali progresivní liberálové. Našli Nizozemci recept, jak soupeřit s krajní pravicí?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Kdo si polepší?

Jen namátkou pár příkladů, kdo si za Babiše polepší. Je to stručný výčet, ten v programu je nekonečný. Takže, například se vláda zasadí o zvýšení „atraktivity služby v armádě, stabilizujeme platy vojáků a vytvoříme lepší podmínky pro nábor nových profesionálů.“ Za druhé, „zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovíme spravedlivý valorizační vzorec.“ Tady mluvíme o nižších jednotkách miliard korun ročně navíc.

„Celníkům zvýšíme platy a budeme je pravidelně valorizovat. Zajistíme nástupní plat 50 tisíc korun.“ Nebo: „Vláda zajistí přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, sníží poplatky za distribuci a přenos.“ Další bonbóny z kalendáře? Tak třeba „Snížíme daň z příjmů právnických osob na 19 procent, dobrovolné spropitné zaměstnancům v gastronomii osvobodíme od daně z příjmů.“ A tak dále, jeden adventní měsíc by na všechny ty čokoládičky nestačil.

Chtělo by to roční adventní kalendář. Třešničkou na dortu je pak vrácení školkovného, kdo by nemyslel na děti.

Dalibor Martínek: Proč se bát Macinky? Řádí, ještě než začal

Názory

Přes tisíc vědců podepsalo petici proti Petru Macinkovi v čele ministerstva životního prostředí. Chtějí se kvůli tomu setkat s Babišem. Předtím se již tisíce studentů podepsalo pod otevřený dopis v podobném duchu. Taktéž za stejné protestovaly další tisíce lidí na Hradčanském náměstí v Praze.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Klíčová otázka je, kde se na toto slibované nastávající období bonanzy vezmou peníze. Zdá se, že právě v této části programu, kromě vší té omáčky o zlepšování životů Čechů (Okamura si tam nacpal ty svoje migranty), je základ přemýšlení nové vlády. Z programu lze jasně vyčíst, že slibem sice nikoho neurazíš, ale bude potřeba utáhnout šrouby. Zatím je vše v náznacích, ale tohle kladivo brzo dopadne na každého. Je třeba číst mezi řádky vět, jako jsou „omezíme šedou ekonomiku a zefektivníme výběr daní.“ Po trhu už se šeptá, že se vláda zaměří na švarcsystém.

„U nadnárodních firem zavedeme povinnost mít předem deklarovanou dokumentaci ke způsobu stanovení ceny obvyklé.“ „Zavedeme Digitální daňovou kobru,“ která s využitím umělé inteligence odhalí nezákonné daňové optimalizace. „Rozšíříme kompetence Celní správy“. „Vrátíme policii do ulic a posílíme přímý výkon služby.“

Aha, takže tudy vede cesta. Nalákáme lidi ve volbách na populistické sliby o lepším životě, v programovém prohlášení naslibujeme hory doly. A v pozadí se postupně bude kolem každého z nás utahovat smyčka veřejné moci. Jasně, všichni chceme férovou ekonomiku. Ale má se to dít díky zvyšování kontrol a represí? No, co by člověk od Babiše s jeho životními zkušenostmi čekal jiného. Tedy, rozumný člověk. Těch bylo letos méně.