Policie obvinila z výtržnictví a pokusu o ublížení na zdraví muže, který francouzskou holí při předvolebního mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku udeřil Andreje Babiše, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská. Obviněný, jemuž bude letos 64 let, by mohl ve vězení strávit až tři roky.

Incident se stal 1. září. Obviněný muž k Babišovi přistoupil v okamžiku, kdy hovořil s lidmi. „Prověřování potvrdilo, že muž udeřil politika vysokou intenzitou francouzskou berlí jednou ranou do hlavy a jednou do zad ve chvíli, kdy se k němu otáčel zády. Poškozený byl zraněn a ošetřen v nemocnici,“ uvedla policejní mluvčí.

Dodala, že kriminalisté případ řeší ve zkráceném přípravném řízení, což je zrychlený způsob trestního procesu pro méně závažné trestné činy. Má za cíl co nejdříve postavit pachatele před soud. „Policisté vyslechli dvě desítky svědků včetně Babiše, vyhodnocovali zajištěné materiály a další informace. Podezřelý muž se k činu se doznal. Trestní zákoník stanoví trestní sazbu od šesti měsíců do tří let,“ dodala Štětínská.

Jan Palaščák: Má stát ovládnout celý ČEZ, nebo jen klíčové části?

Názory

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Důchodce se krátce po činu Babišovi prostřednictvím sociální sítě omluvil. Uvedl, že útoku lituje, podle svého vyjádření se zachoval špatně. Babiš, který po útoku na dva dny přerušil svůj předvolební program, omluvu přijal.

„Pochopil jsem, že jsem se choval velmi špatně, zřejmě ve mně bouchly saze, a nevím, co to do mne vjelo. Určitě okamžitý zkrat,“ uvedl muž v příspěvku. Napsal, že vše vygradoval dotaz obyvatelky Dobré na zimní sportovní halu, kterou Babiš před lety sliboval postavit pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. „Panu Andreji Babišovi se tímto velmi omlouvám, lituji svého výpadu proti jeho osobě a doufám, že je zdravý a v pořádku!“ dodal. Napsal, že na české politice mu nejvíce vadí, když někdo „donekonečna lže“.

Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.

„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.

Předsedkyně EK by měla už na neformálním summitu EU v Kodani, který se koná 1. října, představit unijním lídrům základní body takzvaného plánu obranné připravenosti - tedy kroků, které by měly být splněny do roku 2030. Následně budou plán probírat na svém říjnovém zasedání i ministři obrany zemí bloku a formální prezentace by měla být na summitu EU v Bruselu na konci října. Očekává se, že von der Leyenová už na jednání začátkem října rovněž navrhne možnosti financování právě „zdi proti dronům", napsal bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.

Tusk: Sestřelíme všechna ruská letadla a drony, která naruší polský vzdušný prostor

Politika

Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.

ČTK

Přečíst článek

Slováci a Maďaři nebyli pozváni

Slovenská i ukrajinská média si všímají rovněž toho, že na úvodní páteční jednání nebyly pozvány dva státy, které také leží na hranici EU, a sice Maďarsko a Slovensko, jejichž lídři mají ze zemí EU nejbližší vztah k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Já se tím bavím. To je, jako když stavíte plot a vynecháte čtyři metry. Pokud bych útočil na země NATO, tak bych se vybral tudy, kde ten plot nebude. Považuji to za absurdní,“ reagoval na vynechání Bratislavy z uvedeného jednání místopředseda slovenské sněmovny Tibor Gašpar za nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.

Gašpar před novináři také odmítl, že nepřizvání Slovenska znamená izolaci země. Krok má za politicko-ideologický vzkaz poté, co Bratislava vyjádřila odmítavý postoj k dalšímu balíku sankcí EU proti Rusku, a to mimo jiné až do řešení stávajících klimatických cílů evropského bloku včetně jejich případné úpravy.

„Slovensko a Maďarsko nebyly pozvány k jednání o vytvoření takzvaného ochranného valu proti dronům podél východní hranice EU. Zúčastní se jich všechny země východního křídla, kromě nás! Toto jsou přímé důsledky hazardu s naší bezpečností v podání této vlády,“ reagoval na dění bývalý slovenský ministr zahraničí a člen vedení opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok. „Je třeba říci naplno, jak to je. Partneři nám nevěří a reálně se obávají, že všechny plány vytroubíme do Moskvy. Očekávám, že ministr Blanár veřejnosti okamžitě vysvětlí, proč se tak stalo,“ dodal Korčok s odkazem na ministra zahraničí Juraje Blanára.