Češi dosáhli svého limitu. Za oběd víc než dvě stovky nedají
Po pěti letech zdražování se růst cen obědů v Česku téměř zastavil. Průměrná útrata se už několik měsíců drží kolem 197 korun a strávníci zjevně narazili na svůj cenový strop. Restaurace proto hledají rovnováhu mezi cenou a kvalitou, zatímco Češi zvažují, kde a za kolik se nají.
Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná útrata za oběd v říjnu pohybovala na úrovni 197,6 koruny. Tato částka se od léta téměř nemění s výjimkou srpna, kdy krátce překročila hranici 198 korun. Tempo růstu je tak nejpomalejší za posledních pět let, což naznačuje, že lidé už nejsou ochotni za polední jídlo dál připlácet. Provozovatelé restaurací se tomu přizpůsobují a více než kdy dřív kalkulují s tím, co si zákazníci ještě mohou dovolit.
Zatímco v minulých letech zdražování poháněla inflace a růst nákladů na energie, letos už hraje hlavní roli psychologický faktor. Podle průzkumů považují Češi za přijatelnou cenu oběda kolem 140 korun, zatímco běžná útrata se pohybuje mezi 180 a 200 korunami.
Ambiente proměnilo jednu z nejznámějších restaurací v Praze. Nový design Brasileira Slovanský dům ukazuje, že estetika může být i byznysovou strategií.
Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti
Enjoy
Regionální rozdíly se dál prohlubují
Nejdražší zůstává Praha s průměrnou útratou 222,1 koruny, následuje Brno s 209,9 koruny. Na opačném konci žebříčku stojí Zlín (175,6 koruny) a Olomouc (176,5 koruny). Rozdíly mezi městy se přitom v posledních letech dále prohlubují. Zatímco v říjnu 2020 dělilo Prahu a Zlín přibližně 24 korun, dnes už je rozdíl téměř dvojnásobný (47 korun). Od roku 2020 se ceny obědů v Česku zvýšily v průměru o 41,5 procenta. Největší nárůst zaznamenala Ostrava (+52,2 procenta), následovaná Prahou (+43,7 procenta) a Brnem (+42,9 procenta). „Data za léto a podzim ukazují, že se situace kolem zdražování obědů stabilizovala. Ceny už prakticky nerostou a meziroční nárůst je nejnižší od roku 2020,“ říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Zdražování v roce 2024 výrazně zpomalilo, přesto šlo o rok přizpůsobování. Většina restaurací se potýkala s vyššími náklady na suroviny, energie a mzdy. Podle Edenredu muselo zvýšit ceny 67 procent podniků, a čtvrtina z nich začala používat levnější suroviny nebo zjednodušila nabídku. Část restaurací přešla na menší porce nebo základní varianty menu.
Pečená husa, červené a bílé zelí, knedlíky a k tomu první víno nového ročníku. Svatomartinská tradice, zakořeněná v české kultuře po staletí, se stala jedním z nejvýraznějších ekonomických fenoménů gastronomického podzimu.
Z husy je výnosný byznys: Svatý Martin přináší víno, husy i miliardové tržby
Enjoy
Zatímco zákazníci se snaží šetřit, restaurace se potýkají s tlakem na udržení kvality. „Gastro segment si prošel mnoha otřesy – od pandemie přes energetickou krizi až po nedostatek personálu,“ připomíná Martišková. „Nyní se ale situace postupně stabilizuje. Počet plateb i návštěvnost restaurací už několik měsíců mírně rostou. Část lidí se k obědům mimo domov vrací, jiní si ale osvojili nové návyky – rozvoz nebo přípravu jídla doma,“ dodává.
Podle dat Edenred Restaurant Indexu je počet transakcí v restauracích o 32 procent nižší než na začátku roku 2020. Během pandemie byl přitom propad až 85 procent. V roce 2024 se návštěvnost držela 34 až 44 procent pod „předcovidovou“ úrovní, letos se situace zlepšila a stabilizovala. Pokud se započítají i rozvážkové služby, činí celkový pokles přibližně 15 procent, což potvrzuje, že část poptávky se přesunula natrvalo právě do online objednávek.
Z českého poledního rituálu se postupně stává praktická operace mezi poradami. Lidé sledují cenu i rychlost obsluhy, a místo tříchodového menu si často vybírají jen hlavní chod nebo jídlo s sebou. Podle průzkumu Barometr FOOD si 47 procent strávníků vybírá podnik podle denní nabídky, která zůstává hlavním kritériem při volbě restaurace. Polední menu tak zůstává páteří české gastronomie.
Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.
Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete
Enjoy
Po více než třiceti letech prošla jedna z ikon pražské gastronomie zásadní proměnou. V Zátiší, podnik, který je od počátku symbolem poctivého fine diningu, mění interiér i celou filozofii a s novým šéfem kuchyně. Pod taktovkou Daniela Bureše se budou servírovat tradiční slovanská jídla i zelenina z vlastního pole.
Zapomeňte na foie gras. Nové V Zátiší sází na brambory s tvarohem
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.