Majonéza, nebo ocet? Bramborový salát rozděluje Česko, Německo i Rakousko
Málokteré jídlo v Česku dokáže rozpoutat tak vášnivou debatu jako bramborový salát. S hráškem, nebo bez? S jogurtem, nebo jedině s poctivou majonézou? A co teprve uzenina, která je pro jedny nostalgickou vzpomínkou na dětství, pro jiné kulinářské rouhání.
Původ bramborového salátu není úplně jasný. Některé zdroje ho spojují s Ruskem a moskevskou restaurací Ermitáž, jiné s německými a rakouskými vlivy. Jisté je, že dříve šlo spíš o jídlo ze zbytků.
V Česku se o něm poprvé zmínila Magdaléna Dobromila Rettigová už v roce 1826. Její recept byl bohatý na majonézu a různé zbytky masa, ale kořenová zelenina v něm ještě chyběla. Spojení smaženého kapra a bramborového salátu se v českých kuchařkách objevilo až v roce 1924 a od té doby se z něj stal neodmyslitelný symbol českých Vánoc.
A jak to vidí ti, kteří vaří na té nejvyšší úrovni? Oslovili jsme několik tuzemských šéfkuchařů a odpověď byla překvapivě jednotná: salám do bramborového salátu nepatří.
Základ je jednoduchý, ale ne ledajaký
Profesionálové se shodují, že kouzlo dokonalého bramborového salátu nestojí na extravaganci, ale na kvalitních surovinách a správném postupu. Základem jsou salátové brambory varného typu A, poctivá majonéza z dobrých vajec a vyvážená sladkokyselá chuť.
„Klíčová je majonéza a lák z okurek, který salát krásně dochutí,“ říká František Skopec, kreativní šéfkuchař Ambiente. Podle něj by v salátu neměly chybět vařené brambory, mrkev, kořenová petržel, případně celer, jemně nakrájená cibule, kyselé okurky a vejce. To vše ideálně nakrájené na stejně velké kostičky. Nejde jen o chuť, ale i o texturu a vzhled.
Česko má novou dvouhvězdu, šest čerstvých hvězd v regionech a nejrozsáhlejší výběr v historii. Michelin Guide 2025 přepisuje mapu tuzemské gastronomie.
OBRAZEM: Česko září. Získalo rekordní počet ocenění i jednu dvouhvězdu
Enjoy
V restauraci Kuchyň nedaleko Pražského hradu je bramborový salát stálicí, kterou si hosté dávají třeba k řízku z vepřové krkovice s brusinkami. Šéfkuchař Marek Janouch má svůj vlastní fígl. Zeleninu povaří přímo ve sladkokyselém nálevu. Díky kyselému prostředí se zelenina nerozvaří, zůstane lehce křupavá a chuť salátu je výraznější a svěžejší. Salát se dá jíst hned, ale klidně i druhý den.
Klasika, která se nemění
V Café Savoy se recept na bramborový salát nezměnil už dvacet let. Dodnes ho připravují podle původního zadání Oldřicha Sahajdáka, dnes šéfkuchaře michelinské La Degustation Bohême Bourgeoise. „Bez bramborového salátu bychom se neobešli a zatím se nikdo neodvážil změnit původní recept,“ říká František Skopec, který tu dříve působil jako šéfkuchař. I tady platí jednoduché pravidlo: brambory, kořenová zelenina, kyselé okurky, majonéza, hořčice, sůl, pepř a lák z okurek. Nic víc, nic míň.
Stejně striktní názor má i šéfkuchař Pavel Sapík. Uzeninu v salátu nepřipouští a doma na Štědrý den připravují hned několik verzí, klasický majonézový, odlehčený jogurtem nebo jednoduchý vídeňský salát. „Ke kaprovi máme sardelovou pastu s přepuštěným máslem, na stole nechybí cukroví. Nejraději máme vanilkové rohlíčky a linecké s rybízovou marmeládou. Já osobně mám slabost pro marokánky,“ dodává s úsměvem.
Restaurace Parzival na Starém Městě, vedená michelinským šéfkuchařem Galem Ben Moshem, si vysloužila místo v Michelin Guide rekordně rychle, otevřela teprve před dvěma měsíci.
Raketový úspěch Parzivalu. „Česká gastronomie inspiruje,“ říká michelinský šéfkuchař
Enjoy
Z bistra na Jiřáku vznikla během pár let jedna z nejvýraznějších pražských gastro značek. Teď KRO otevírá v Libni prostor, který mění pravidla hry – nejen pro značku samotnou, ale i pro celou scénu. Nový provoz propojuje výrobu, gastronomii i retail a posouvá KRO směrem, který dlouhodobě razí jen několik velkých hráčů v čele s Ambiente.
KRO vs. Ambiente? Pražská gastro scéna má nového velkého hráče, který staví na grilovaných kuřatech a kombuše
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.