Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukačovič žene k soudu Babiše. Kvůli tvrzení, že dluží na daních

Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Majitel největší tuzemské internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič se bude bránit u soudu proti tvrzením poslance a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že on nebo jeho firma dluží na srážkové dani z dividend 900 milionů korun. Bude chtít omluvu a náhradu škody, kterou chce věnovat na dobročinné účely. Babiš v reakci uvedl, že Lukačovič by měl spíše říct, proč jeho firma sídlí na Kypru, a ne v České republice.

Babiš ve svém videu z 18. listopadu uvedl, že si Lukačovič nechal ze Seznamu vyplatit dividendu šest miliard korun přes kyperskou firmu a z výplaty dividend pravděpodobně nezaplatil srážkovou daň 15 procent, tedy 900 milionů korun.

„Sídlo firmy, která vlastní Seznam, má pan Lukačovič na Kypru, aby v případě vyplácení dividend nemusel platit srážkovou daň v České republice,“ uvedl v reakci Babiš. Výrokem reagoval na podle něj„"brutální lež Seznam Zpráv, které napsaly, že Agrofert dluží lidem miliardy.“ Babiš holding Agrofert vlastní. „A v tom kontextu jsem použil úplně stejnou rétoriku. Já jsem ale na rozdíl od nich vycházel z faktu, že pan Lukačovič má firmu zaparkovanou na Kypru,“ podotkl šéf ANO.

„Pan Lukačovič by tedy měl spíše lidem říct, proč jeho firma sídlí na Kypru, a ne v České republice. Je jasné, že to je kvůli tomu, aby jeho firma Seznam nemusela platit patnáctiprocentní srážkovou daň při výplatě dividend. Přitom právě jeho firma psala o mé dividendě, ze které Agrofert odvedl do českého rozpočtu 75 milionů,“ doplnil Babiš.

Seznam podle Lukačoviče nedluží na daních ani korunu, naopak patří mezi největší plátce v ČR. „Musím reagovat na vyjádření pana poslance Andreje Babiše, který ve videích na sociálních sítích v posledních dnech opakovaně hovoří o tom, že jsem já (respektive společnost Seznam) státu neodvedl 900 milionů korun na srážkové dani z dividend. Je to jednoznačná lež,“ napsal Lukačovič.

Vyjádření Babiše jsou podle majitele Seznamu součástí diskreditační kampaně vedené proti jeho osobě, společnosti Seznam a svobodným médiím - Seznam Zprávám a Novinkám. Cílem je podle něj odvrátit pozornost od vlastních problémů, o kterých média informují. Babiš, který se jako předseda vítězného hnutí ANO ve volbách má stát příštím premiérem, čelí tlaku, aby vyřešil svůj střet zájmů spočívající ve vlastnictví skupiny Agrofert.

Seznam založil Lukačovič v roce 1996. V roce 2023 zvýšil zisk před zdaněním o šest procent na 1,36 miliardy korun. Tržby stouply o 0,2 procenta na 5,94 miliardy korun. Od svého vzniku Seznam podle Lukačoviče odvedl na daních a poplatcích do rozpočtu ČR odhadem přes 40 miliard korun a na webu ministerstva financí se pravidelně objevuje mezi top 100 plátci.

Lukáš Kovanda: Dostupnost bydlení pro mladé se mimořádně zhoršuje, s tím padá i porodnost

Nová data Eurostatu nevypadají příliš dobře. Uvádějí, že se v Česku po roce 2022 začala mimořádně rychle zhoršovat dostupnost bydlení pro mladé lidi, a s tím klesá i porodnost. Přitom po roce 2013 se dostupnost bydlení převážně zlepšovala.

Přečíst článek

Švýcarské hodinky čelí tvrdému dopadu amerických cel

Švýcarské hodinky čelí tvrdému dopadu Trumpových cel

Švýcarský hodinářský průmysl zažil v říjnu další citelný pokles: export švýcarských hodinek se snížil již třetí měsíc v řadě, tentokrát o 4,4 procenta na 2,2 miliardy švýcarských franků. Vyplývá to z aktuálních údajů Federace švýcarského průmyslu hodinek, které zveřejnila agentura Bloomberg.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Dostupnost bydlení pro mladé se mimořádně zhoršuje, s tím padá i porodnost

Lukáš Kovanda: Dostupnost bydlení pro mladé se mimořádně zhoršuje, s tím padá i porodnost
iStock
Lukáš Kovanda

Nová data Eurostatu nevypadají příliš dobře. Uvádějí, že se v Česku po roce 2022 začala mimořádně rychle zhoršovat dostupnost bydlení pro mladé lidi, a s tím klesá i porodnost. Přitom po roce 2013 se dostupnost bydlení převážně zlepšovala.

Po roce 2022 se v Česku historicky mimořádně zhoršila dostupnost bydlení pro mladé lidi. Přitom mezi lety 2013 až 2022 se převážně zlepšovala. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu (viz graf níže). 

Loni v Česku žilo hned 11,3 procenta mladých lidí ve věku od 15 do 29 v domácnostech, pro něž výdaje spjaté s bydlením představují nadměrný náklad. To znamená v domácnostech, které za bydlení dají 40 procent a více ze svého disponibilního příjmu (čili z peněz, které mají skutečně k dispozici, po uhrazení daní či odvodů).

Daný údaj 11,3 procenta patří k nejvyšším v EU a zároveň představuje nejvyšší takový údaj v ČR za posledních více než deset let. Mezi lety 2013 až 2022 se totiž dostupnost bydlení pro mladé v Česku převážně zlepšovala, případně zůstávala poměrně příznivá. Procento mladých, kteří bydlí v domácnostech s nadměrnými náklady na bydlení, kleslo mezi lety 2013 z 11,2 na 6,3 procenta roku 2019. V době covidové pandemie se dostupnost bydlení následně mírně zhoršila zejména kvůli souvisejícím restrikcím, zhoršení situace na trhu práce a snížení disponibilních příjmů mladých lidí.

Dalibor Martínek: Ošetřit dítě ne, víc peněz ano. Doktoři, novodobá šlechta

Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.

Přečíst článek

Poté, zejména po roce 2022, však došlo ke zlomu, takže loni už byla dostupnost bydlení pro mladé takřka nejhorší v celé sledované historii. Hůře v posledních dvaceti letech bylo pouze v krizovém roce 2013, kdy se Česko potýkalo s recesí, a také roku 2008, kdy zase kulminoval růst cen nemovitostí v horečce předcházející světové finanční krizi a souvisejícímu splasknutí cen realit v ČR.

Roku 2019 bylo bydlení pro mladé v ČR vůbec nejdostupnější v celé historii sledování v podání Eurostatu od roku 2005. Až do roku 2022 zůstala dostupnost bydlení pro mladé relativně příznivá, dlouhodobě nadprůměrná, aby se ovšem poté poměrně dramaticky zhoršila. Tempo zhoršování dostupnosti bydlení v letech 2023 a 2024 je nejvýraznější minimálně za posledních dvacet let, tedy od zmíněného roku 2005.

Dramatické zhoršování dostupností bydlení po roce 2022 odráží obnovení výrazného růstu cen nemovitostí, a to přes poměrně neutěšený vývoj reálných hrubých mezd, které stále ani dnes nedosáhly dvé úrovně roku 2019.

Výrazné zhoršení dostupnosti bydlení pro mladé může být jedním z klíčových důvodů nebývale výrazně klesající porodnosti, kterou tuzemští statistici pozorují zejména právě po pandemii covidu.  

Další komentáře Lukáše Kovandy najdete zde

Související

Lukáš Kovanda: Proč přijetí eura může zasadit české porodnosti další ránu

Lukáš Kovanda: Proč přijetí eura může zasadit české porodnosti další ránu

Přečíst článek

Bydlení v Česku zdražilo za 15 let rychleji než mzdy. Dostupnost vlastního bytu se zhoršila

Přečíst článek
Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Karel Pučelík: Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Přečíst článek

Cena vajec trhá rekordy. A před Vánoci bude hůř

Vejce
ČTK
 ČTK

Cena vajec podle dat Českého statistického úřadu nadále roste. Balení deseti kusů tento měsíc vyjde na průměrně 73,43 koruny, což je o 6,24 koruny (tedy o 9,29 procenta) více než v říjnu. Proti loňskému listopadu cena stoupla o 8,62 koruny (o 13,3 procenta). S ohledem na blížící se Vánoce je možné, že zdražování vajec bude pokračovat, řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Cenu vajec ale podle ní v současné době ovlivňuje také šíření ptačí chřipky v Evropě a přestavba chovů, kdy ty klecové budou v Česku od roku 2027 zakázány.

Údaje statistici zjišťují jednorázově v terénu a nezahrnují je do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

V meziměsíčním srovnání cena vajec setrvale roste od srpna, přičemž teď v listopadu je nejvyšší od začátku roku. „Na podzim méně nesou slepice v malochovech, spotřebitelé začínají péct cukroví a celkově je vyšší poptávka po vejcích,“ uvedla Dlouhá.

Velké problémy ptačí chřipka způsobuje například v Německu, kde za poslední dobu uhynulo či muselo být utraceno na 1,5 milionu chovných kusů drůbeže, informovala agentura DPA. Rozsah nákazy v Česku zatím podle Dlouhé není takový, aby cenu vajec ovlivnil. V tuzemsku se od minulého týdne potvrdilo šest ohnisek ptačí chřipky, většinou ve velkochovech kachen. V souvislosti s nákazou ale Dlouhá poukázala na to, že pětinu vajec musí Česko dovážet ze zahraničí.

V klecích se v Česku nadále chová asi 40 procent nosnic, řekla Dlouhá. „V celé Evropské unii se přestavují haly a mění technologie, ale většinu zemí netíží národní zákaz jako naše chovatele. V EU se začne projednávat animale welfare (životní pohoda zvířat, pozn.red.) legislativa ke klecovým chovům v roce 2026 a případný zákaz odhadují nejdříve od roku 2035,“ doplnila.

Zdražují i další potraviny

Z ostatních položek, které sleduje ČSÚ, vedle vajec meziměsíčně zdražil také eidam, vepřová pečeně nebo brambory, přičemž kilogram konzumních brambor stojí o 3,55 koruny více (o 23,37 procenta), tedy v průměru 18,74 koruny. Klesla naopak třeba cena másla, a to jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Aktuálně běžná kostka o 250 gramech vyjde na průměrně 62,35 koruny, zatímco v říjnu stála 64,66 koruny a minulý rok v listopadu 70,94 koruny.

Ceny zemědělských výrobců v říjnu meziročně stouply o 3,2 procenta, růst tak zpomalil ze zářijových 7,1 procenta. Za říjnovým růstem stálo zvýšení cen v živočišné výrobě o 17,3 procenta. Ceny vzrostly u vajec o 48,3 procenta, u skotu o 42,7 procenta, u mléka o 17 procent a u drůbeže o 8,9 procenta, informoval dříve ČSÚ. V rostlinné výrobě se ceny naopak o 2,5 procenta snížily.

Zdravé vlasy

Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst

Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Grilovací sezona bez velkého zdražení. Kuře zlevnilo, burger a zelenina podražily

Chystáte grilovačku? Nejvíc zdražila cuketa, hovězí burger stojí skoro 300 korun za kilo

Přečíst článek