Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít
Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.
Finanční situaci Ukrajiny komplikuje několik faktorů. Patří mezi ně zejména blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem, neshody kolem nejnovějšího úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu i problémy kolem nákupů amerických zbraní financovaných členskými státy NATO.
Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj agentuře Bloomberg sdělil, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.
Putin těží z konfliktu na Blízkém východě
Problémy Ukrajiny ohledně financování obrany přicházejí v době, kdy ruský rozpočet těží z růstu cen ropy, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Ten koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt navíc odčerpává vojenské zdroje Spojených států i pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa, což odsouvá do pozadí diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině, píše Bloomberg.
Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.
„Asi už je chránit nemusíme.“ Trump si opět postěžoval na členy NATO
Politika
Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu na začátku loňského roku prakticky ukončily přímou pomoc Kyjevu. Ponechaly tak platby za zbraně i finanční podporu Kyjeva na bedrech Evropy.
Evropská unie loni v prosinci schválila, že Ukrajině půjčí 90 miliard eur, Maďarsko však následně tuto půjčku zablokovalo. První peníze z půjčky měly dorazit na Ukrajinu v dubnu, maďarský premiér Viktor Orbán ale hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Osud půjčky zřejmě zůstane dál nejistý přinejmenším do parlamentních voleb v Maďarsku, které jsou plánovány na 12. dubna, píše Bloomberg. Předvolební průzkumy naznačují, že Orbánovu nacionalisticko-konzervativní stranu Fidesz by mohla porazit opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na síti Telegram v souvislosti se zablokovanou půjčkou od EU uvedl, že jeho země doufá v „alternativu, která by Ukrajině umožnila přístup k těmto finančním prostředkům“. Dodal, že jinak bude ukrajinská armáda čelit nedostatku financí. Varoval, že nedostatek financí by zasáhl rovněž výrobu dronů a nákupy systémů protivzdušné obrany.
Kyjev má teď navíc problémy s plněním podmínek čtyřletého úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy dolarů (téměř 173 miliard korun), který Ukrajině v únoru schválil MMF. Ukrajinský parlament stále neschválil změny daňových zákonů, které jsou podmínkou pro uvolnění dalších peněz z programu. Ukrajina zatím z tohoto programu obdržela 1,5 miliardy dolarů.
Situaci Ukrajiny komplikuje i sílící neochota některých členských států přispívat na nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Kyjev odhadl, že na tyto nákupy bude letos potřebovat 15 miliard dolarů, píše Bloomberg.
Ukrajina bude podle odhadů ukrajinských finančních úřadů letos potřebovat zahraniční pomoc v celkovém objemu 52 miliard dolarů. Předseda finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev minulý měsíc v rozhovoru s časopisem Forbes uvedl, že v případě pokračujících problémů s financováním by mohla Ukrajina již v dubnu čelit „finanční tragédii“.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
