Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít

Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.

Finanční situaci Ukrajiny komplikuje několik faktorů. Patří mezi ně zejména blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem, neshody kolem nejnovějšího úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu i problémy kolem nákupů amerických zbraní financovaných členskými státy NATO.

Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj agentuře Bloomberg sdělil, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.

Putin těží z konfliktu na Blízkém východě

Problémy Ukrajiny ohledně financování obrany přicházejí v době, kdy ruský rozpočet těží z růstu cen ropy, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Ten koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt navíc odčerpává vojenské zdroje Spojených států i pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa, což odsouvá do pozadí diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině, píše Bloomberg.

Donald Trump

„Asi už je chránit nemusíme.“ Trump si opět postěžoval na členy NATO

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.

Přečíst článek

Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu na začátku loňského roku prakticky ukončily přímou pomoc Kyjevu. Ponechaly tak platby za zbraně i finanční podporu Kyjeva na bedrech Evropy.

Evropská unie loni v prosinci schválila, že Ukrajině půjčí 90 miliard eur, Maďarsko však následně tuto půjčku zablokovalo. První peníze z půjčky měly dorazit na Ukrajinu v dubnu, maďarský premiér Viktor Orbán ale hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Osud půjčky zřejmě zůstane dál nejistý přinejmenším do parlamentních voleb v Maďarsku, které jsou plánovány na 12. dubna, píše Bloomberg. Předvolební průzkumy naznačují, že Orbánovu nacionalisticko-konzervativní stranu Fidesz by mohla porazit opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na síti Telegram v souvislosti se zablokovanou půjčkou od EU uvedl, že jeho země doufá v „alternativu, která by Ukrajině umožnila přístup k těmto finančním prostředkům“. Dodal, že jinak bude ukrajinská armáda čelit nedostatku financí. Varoval, že nedostatek financí by zasáhl rovněž výrobu dronů a nákupy systémů protivzdušné obrany.

Kyjev má teď navíc problémy s plněním podmínek čtyřletého úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy dolarů (téměř 173 miliard korun), který Ukrajině v únoru schválil MMF. Ukrajinský parlament stále neschválil změny daňových zákonů, které jsou podmínkou pro uvolnění dalších peněz z programu. Ukrajina zatím z tohoto programu obdržela 1,5 miliardy dolarů.

Situaci Ukrajiny komplikuje i sílící neochota některých členských států přispívat na nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Kyjev odhadl, že na tyto nákupy bude letos potřebovat 15 miliard dolarů, píše Bloomberg.

Ukrajina bude podle odhadů ukrajinských finančních úřadů letos potřebovat zahraniční pomoc v celkovém objemu 52 miliard dolarů. Předseda finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev minulý měsíc v rozhovoru s časopisem Forbes uvedl, že v případě pokračujících problémů s financováním by mohla Ukrajina již v dubnu čelit „finanční tragédii“.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Merzův kabinet diskutuje o zvýšení DPH. Češi by na tom mohli prodělat stejně jako vydělat

Friedrich Merz
ČTK
Ivana Pečinková

V německé spolkové vládě se diskutuje o zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty ze současných 19 na 21 procent. Dopad na české hospodářství by nebyl významný. Pocítili by jej ale lidé jezdící k našim sousedům za nákupy.

Cílem zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), o němž se podle německých médií nyní diskutuje, je získat dodatečné příjmy, které by pokryly zvýšené výdaje na podporu hospodářství i obranu. Loni spolková vláda schválila balík státní pomoci ve výši 500 miliard eur (asi 12,238 bilionů korun). Hovoří se ovšem i o snížení daní z příjmu malým a středním podnikům a nutnosti pokrýt následný výpadek daňových příjmů.

Jak uvádí německý server Tagesschau, spolkový kancléř Friedrich Merz zvýšení DPH nevylučuje. Podle Marcela Fratzschera, prezidenta Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) by zvýšení sazby na 21 procent znamenalo dodatečné příjmy spolkové kasy o 32 miliard eur (zhruba 783 miliard korun).

Opačný trend

Zatím je ale vše pouze ve stádiu diskusí či nápadů a dlužno dodat, že dosavadní politika šla opačným směrem. K 1. lednu letošního roku Německo snížilo sazbu DPH z 19 na sedm procent pro návštěvníky restaurací, kaváren, bister či prodeje hotového jídla takzvaně přes ulici. Snížení se týká pouze jídla, sazba u nápojů konzumovaných v gastroprovozech zůstává na 19 procentech.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali

Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

Přečíst článek

Němci hledají nové příjmy do rozpočtu, protože začali výrazně stimulovat ekonomiku, a to vytváří výrazné rozpočtové schodky, na něž nebyli v minulosti zvyklí,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Navýšení DPH podle něj pochopitelně vede k prodražení zboží a služeb a vyvolává inflační tlaky.

Pro Česko dobře, špatně, i skoro nijak

Na Českou republiku by mělo dopady jdoucí oběma směry. „Češi jezdí do Německa třeba kvůli vyšší kvalitě potravin či kvůli tomu, že některé produkty a obchody nejsou v českém pohraničí dostupné. Takže nákupy pro nás by byly méně výhodné,“ hodnotí Křeček. Na druhou stranu ovšem může více Němců jezdit nakupovat do Čech, kam už ostatně v současnosti směřuje pro pohonné hmoty. „Takže to může pomoci českým obchodníkům v pohraničí získat novou klientelu,“ podotýká ekonom.

Negativně by to ovšem zasáhlo firmy, které dodávají do německého maloobchodu či německých výrobních řetězců, navázaných na konečnou domácí poptávku. Jako jsou auta, náhradní díly, spotřební zboží, nábytek či elektrotechnika. Tam by mohla oslabit jejich konkurenční pozice vůči zboží odjinud.

DPH by zdražilo zboží a služby

Zvýšení cen by na německé domácnosti dopadlo nerovnoměrně v závislosti na jejich příjmu respektive podílu z tohoto příjmu, který domácnost vynakládá na spotřebu, připomíná Tagesschau. Na procento lidí s nejvyššími příjmy, kteří 30 procent svých příjmů odkládají na spoření, by podle Alfonse Weichenriedera, profesora Goethovy Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, změna dopadla méně než na lidi s nižšími příjmy. „Zvýšení daně z přidané hodnoty postihuje lidi s menším příjmy výrazně tvrději než lidi s vysokým příjmem,“ podtrhuje také Fratzscher. Dodává, že nízkopříjmové rodiny musejí vydat skoro celý příjem na úhradu životních nákladů a jsou tak zvýšením cen postiženy obzvlášť silně.  

Hospodářskému růstu zvýšení DPH neškodí?

Na důsledcích zvýšení DPH na celkový hospodářský vývoj se ekonomové neshodnou. Zatímco experti respektovaného ifo-Institutu hovoří o tom, že zvýšení této daně znamená pro hospodářský růst menší újmu než zvýšení daně z příjmu fyzických a právnických osob, prezident DIW Fratzscher hovoří o tom, že když lidem zůstane méně peněz v kapse, budou méně nakupovat. Což by vedlo k nižšímu hospodářskému růstu a mělo by to negativní dopad na podnikatele.

Eurofighter Typhoon

Německo chce nové stíhačky a transportéry. Nákupy schválí letos

Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Informovala o tom agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.

Přečíst článek

Německo změnilo svou daň z přidané hodnoty k 1. lednu 2007, kdy ji zvýšilo z 16 na 19 procent. Podle analýzy německé centrální banky to mělo mírný regresivní vliv na hospodářství a brzdilo oživení poptávky a kupní síly na domácím trhu. Hlavně ale šla nahoru inflace. V polovině roku 2007 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,3 procenta, z čehož zhruba 1,4 procentního bodu šlo podle Bundesbank na konto vyšší DPH. Zvýšení inflace by podle ekonomů způsobilo podobný efekt jako v roce 2007. „Spotřebitelské ceny budou stoupat. Firmy zvýšení DPH nebudou polykat, budou ho předávat dál,“ říká profesor Weichenrieder.

Načasování uprostřed války v Iránu?

Němečtí odborníci poukazují také na to, že německé hospodářství je v současnosti negativně ovlivňováno válkou v Perském zálivu. Nejde jen o vliv na náladu spotřebitelů, ale také o inflační tlaky, které přicházejí ze strany zdražování energií.   

Související

Rusko zakáže vývoz benzinu až do konce července, chce stabilizovat domácí ceny

V Rusku jsou pohonné hmoty na příděl
ČTK
 nst
nst

Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude podle zdrojů agentury TASS platit do konce července. Rozhodnutí padlo po schůzce vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.

Novak již dříve uvedl, že vláda musí okamžitě podniknout kroky k zabránění růstu cen na čerpacích stanicích a k zajištění stability domácího trhu s pohonnými hmotami. Podle ruských médií se v některých regionech v posledních týdnech objevily problémy s dodávkami a tlak na růst cen.

Ruský prezident Vladimir Putin

Financial Times: Putin žádá miliardáře o peníze na válku. Kreml to popírá

Ruský prezident Vladimir Putin měl podle deníku Financial Times požádat skupinu nejbohatších ruských podnikatelů, aby přispěli do státního rozpočtu zatíženého výdaji na válku na Ukrajině. Informaci s odkazem na tři zdroje obeznámené se situací však Kreml oficiálně odmítá.

Přečíst článek

Rusko podobné opatření nepřijímá poprvé. Vývoz benzinu omezilo už v roce 2023 a k restrikcím se vracelo i v roce 2024, kdy reagovalo na sezónní růst poptávky a výpadky v rafinérském sektoru. Na začátku letošního roku vláda zákaz částečně uvolnila, zejména pro velké producenty, zatímco menší obchodníci čelili omezením déle. Nové rozhodnutí tak představuje návrat k přísnějšímu režimu.

Důvodem jsou vedle domácí poptávky i technické a bezpečnostní faktory. Ruské rafinerie se v uplynulém roce opakovaně staly terčem útoků dronů, což vedlo k dočasným výpadkům produkce. To spolu se sezónním nárůstem spotřeby na jaře a v létě zvyšuje tlak na dostupnost paliv na domácím trhu.

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Přečíst článek

Opatření může mít dopad i na zahraniční trhy, především v regionech, kam Rusko tradičně vyváží ropné produkty, jako jsou části Afriky, Blízkého východu nebo postsovětské země. Celkový vliv na evropský trh by však měl být omezený, protože dovoz ruských ropných produktů do Evropské unie po zavedení sankcí výrazně klesl.

Rusko patří mezi významné exportéry ropných produktů a podle dostupných údajů v posledních letech vyváželo několik milionů tun benzinu ročně. Omezení exportu tak může přispět k utažení nabídky na některých trzích a nepřímo ovlivnit ceny pohonných hmot.

Zatím není jasné, zda vláda opatření ještě upraví podle vývoje situace na trhu. V minulosti Moskva zákaz opakovaně měnila nebo částečně rušila v závislosti na domácích zásobách a cenách.

Související

čerpací stanice (ilustrační foto)

Benzin v Česku je nejlevnější za tři a půl roku, nafta od loňského podzimu. Máme se radovat?

Přečíst článek
Doporučujeme