Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu
Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
Merz přitom zvolil překvapivě smířlivou reakci. Místo ostré odpovědi dal Trumpovi v podstatě za pravdu. Německý kancléř tím prudce otočil oproti minulému týdnu, kdy nezvykle ostře kritizoval postup Trumpovy administrativy ve válce s Íránem. Rozhněvaný šéf Bílého domu následně udeřil přesně tam, kde je Německo zranitelné: přes bezpečnostní závislost na Spojených státech a přes jeho průmyslový export.
„Neustálý kontakt“
Berlín se teď snaží napětí tlumit. Mluvčí německé vlády odmítl spekulace, že by Merz musel narychlo odletět do Washingtonu. Další osobní setkání Merze s Trumpem se zatím očekává až na červnovém summitu G7 ve Francii. Vicekancléř Lars Klingbeil mezitím ujišťuje, že kancléř je s americkým prezidentem v „neustálém kontaktu“, aby zabránil další eskalaci.
Merzovi koaliční partneři z SPD ale ztrácejí trpělivost. Někteří sociální demokraté volají po tvrdší reakci Evropské unie a po využití obchodních protiopatření vůči Spojeným státům. Kancléř však jde opačnou cestou. Sází na to, že přímý střet by se Německu mohl vymstít, a proto se snaží Trumpa spíše uklidnit, píše Politico.
Dobře to ukazuje jeho reakce na hrozbu zvýšení cel na evropská auta a nákladní vozy na 25 procent. Trump tvrdí, že Evropa otálí s naplňováním obchodní dohody z Turnberry. Merz mu dal v tomto ohledu za pravdu a odpovědnost přenesl na Evropskou unii. Podle něj je Trump oprávněně zklamaný, protože dohoda uzavřená loni v létě stále nebyla na evropské straně dokončena.
Podobný obrat předvedl Merz i u války s Íránem. Zatímco minulý týden mluvil o tom, že Trumpa režim v Teheránu ponižuje, nyní zdůrazňuje, že Spojené státy jsou nejdůležitějším partnerem Německa v NATO a že Berlín sdílí s Washingtonem cíl zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní.
„Nevzdávám práci na zlepšování transatlantických vztahů, ani se nevzdávám spolupráce s Donaldem Trumpem,“ řekl Merz v televizním rozhovoru.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie
Money
Ne všichni mají pochopení
Jenže ne všichni v Evropě mají pro tento přístup pochopení. Poslanec SPD Sebastian Roloff prohlásil, že německá vláda si podobné hrozby nemůže nechat líbit. Podle něj nesmí Evropa Trumpovi ustupovat a musí ukázat, že i Spojené státy jsou závislé na hladkém fungování globálního obchodu. Další poslanec SPD Markus Töns se vyslovil pro využití takzvané obchodní bazuky EU, tedy nástroje proti ekonomickému nátlaku.
Merz však vidí v Trumpově obchodním tlaku i příležitost. Může se znovu postavit do role hlavního evropského obhájce dohody z Turnberry a pokusit se vrátit do Trumpovy přízně. To je důležité i kvůli odporu Francie vůči této obchodní dohodě.
Podobně smířlivě Berlín reaguje i na plánované stažení 5000 amerických vojáků z Německa. Merzovi ministři tento krok líčí jako součást dlouhodobého amerického plánování, i když rozhodnutí překvapilo i představitele Pentagonu. Jednou z jednotek, které by mohly odejít, je specializovaná síla určená k rozmístění střel Tomahawk v Německu, jež měly odstrašovat Rusko.
Ministr obrany Boris Pistorius i ministr zahraničí Johann Wadephul tvrdí, že americké stahování má být pro Evropu výzvou, aby rychleji rozvíjela vlastní obranné kapacity a převzala větší část odpovědnosti v NATO. Jinými slovy, místo kritiky Trumpa Berlín říká, že americký prezident tlačí Evropu správným směrem.
Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.
Máme brát Trumpa vážně? Většinu svých hrozeb nedotáhl do konce, ukazují data
Názory
Tlak autoprůmyslu
Na Merze zároveň tlačí německý průmysl. Automobilky a exportéři chtějí rychlou deeskalaci, protože nová cla by pro ně znamenala obrovské náklady v už tak náročné době. Prezidentka německého svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerová varovala, že dopad by pocítili nejen evropští výrobci, ale pravděpodobně i spotřebitelé ve Spojených státech.
Merzova sázka je jasná: vydržet, neeskalovat a počkat, až Trumpův hněv opadne. Někteří politici z kancléřova konzervativního bloku věří, že Trump v USA nezíská pro tvrdý postup vůči Německu dostatečnou podporu. Podle Jürgena Hardta v Americe neexistuje hluboké nepřátelství vůči Německu, na kterém by Trump mohl dlouhodobě stavět.
Berlín tak zatím nevolí konfrontaci, ale trpělivé uklidňování. Pro Merze je to riskantní hra: doma kvůli ní může čelit výčitkám ze slabosti, ale otevřený střet s Trumpem by mohl Německo stát mnohem víc.
