Merzův rok v čele Německa? Propadák. Jeho vláda je silně nepopulární a vzhůru se dere krajní pravice
Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.
Největším politickým vítězem současné situace je Alternativa pro Německo. AfD, kterou před rokem tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, dál posiluje na úkor vládních stran. V loňských volbách do Spolkového sněmu získala 20,8 procenta hlasů. Po roce Merzova vládnutí jí průzkumy přisuzují 26 až 28 procent. CDU/CSU by nyní získala jen 24 až 26 procent a SPD 12 až 14 procent hlasů.
Opačný vývoj
Merz se desátým spolkovým kancléřem stal 6. května loňského roku. Tehdy sliboval, že jeho kabinet bude na rozdíl od předchozí vlády vládnout tak dobře, že se podaří oslabit AfD. Vývoj je ale zatím opačný. Krajní pravice sílí a Merzova koalice ztrácí podporu.
Podle analytiků voliče trápí především stav německého hospodářství. To negativně zasáhla i válka, kterou na konci února zahájily Spojené státy a Izrael útokem na Írán. Výrazně kvůli ní vzrostly ceny pohonných hmot a německá vláda následně snížila výhled letošního růstu HDP na polovinu. Nyní počítá pouze s růstem o 0,5 procenta.
Merz v posledních dnech opakovaně připomíná úspěchy své vlády. Řadí mezi ně snížení počtu migrantů přicházejících do Německa, vytvoření infrastrukturního fondu, zvyšování výdajů na obranu i některé přijaté reformy, například v oblasti důchodů nebo povinného zdravotního pojištění.
Merz se prý nesoustředí na domácí problémy
Zároveň ale čelí kritice, že se příliš soustředí na zahraniční politiku a málo na domácí problémy. V posledním roce se výrazně věnoval válce na Ukrajině i krizi na Blízkém východě. Vysloužil si kvůli tomu přezdívku Aussenkanzler, tedy kancléř pro zahraničí.
Právě válka s Íránem Merzovi v posledních dnech přinesla další problém. Německý kancléř minulý týden řekl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států k jednání o míru na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump ho následně obvinil z neschopnosti a americké ministerstvo obrany oznámilo záměr stáhnout z Německa 5000 vojáků.
Vztahy mezi Berlínem a Washingtonem přitom za Merzova kancléřství prošly už několika zkouškami. Patřila mezi ně Trumpova cla na dovoz z Evropské unie i americké snahy řešit válku na Ukrajině bez Evropanů.
Merzovi nepomáhají ani některé jeho výroky. Kritiku vyvolala jeho loňská slova o migraci, která podle něj změnila ráz německých měst. Odpor vzbudily také výroky o pracovní morálce Němců, které pronášel mimo jiné v souvislosti s reformou sociálních dávek. „Jsem z povahy velmi otevřený. Říkám, co považuji za správné, a je mi jasné, že to může vyvolat kontroverzní debaty,“ řekl k tomu kancléř. Dodal ale, že nechce ustupovat tomu, co označil za „hypernervózní veřejnost“.
Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu
Politika
Klíčová zkouška
Klíčovou zkouškou budou pro Merze podzimní volby ve třech spolkových zemích: Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Ve dvou východoněmeckých zemích by AfD podle průzkumů mohla získat 35 až 40 procent hlasů. V březnových volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci měla kolem 20 procent.
Právě období mezi březnovými a zářijovými zemskými volbami chce Merz využít k prosazení reforem, které mají podle jeho představ zlepšit hospodářskou situaci a vrátit voliče k vládním stranám. V plánu je důkladná důchodová reforma, reforma daně z příjmu i změny ve státní správě, které mají snížit byrokratickou zátěž.
Problémem je ale napětí uvnitř koalice. Řada návrhů CDU/CSU naráží na odpor SPD a naopak. Koaliční strany se často veřejně přou a obviňují se z neschopnosti kompromisu. Podle odborníků tím dál prohlubují nespokojenost voličů.
„Tyhle neustálé hádky na veřejnosti vládě masivně škodí, protože lidé mají pocit, že vláda se zaobírá více sama sebou než řešením problémů,“ řekl agentuře DPA sociolog Peter Matuschek z agentury Forsa. Zároveň připustil, že současná vláda čelí řadě vnějších krizí. „Okolnosti jsou v tomto okamžiku zatraceně složité,“ dodal.

