Krajní pravice v Německu sílí. AfD slaví rekordní čísla, CDU ztrácí půdu pod nohama
Alternativa pro Německo může v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku dosáhnout historického výsledku. Podle průzkumu agentury Infratest dimap by AfD získala až 41 procent hlasů a s výrazným náskokem porazila dosud vládnoucí CDU. Německo by tak po volbách mohlo poprvé získat zemského premiéra z AfD.
Volby se uskuteční 6. září. Výsledek může mít dopad daleko za hranice této východoněmecké spolkové země. AfD průzkum oslavuje, zatímco současný premiér Sven Schulze z CDU viní z vysokých preferencí strany především špatnou politiku celoněmecké vlády.
Sasko-Anhaltsko vzniklo po zániku Německé demokratické republiky v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku.
Od roku 2002 stojí v čele země premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie. Současný ministerský předseda Sven Schulze nastoupil letos v lednu, kdy nahradil Reinera Haseloffa, jenž zemi vedl od roku 2011. Cílem této změny bylo, aby Schulze jako lídr kandidátky CDU stihl do voleb vstoupit do širšího povědomí voličů.
Podle čerstvého průzkumu by však CDU získala jen 26 procent hlasů. AfD by ji tak překonala o 15 procentních bodů. Ve srovnání s podobným průzkumem agentury Infratest dimap z loňského září si CDU o jeden procentní bod pohoršila, zatímco AfD o dva body posílila.
Na třetím místě by skončila postkomunistická Levice se 12 procenty. Sociální demokraté by získali sedm procent hlasů. Žádná další strana by se do zemského sněmu nedostala. Mimo by zůstali i Zelení, kterým průzkum přisuzuje čtyři procenta.
Schulze viní Berlín
Premiér Schulze na průzkum reagoval kritikou celoněmecké vlády kancléře Friedricha Merze, přestože je sám členem Merzovy CDU. „Lidé jsou tu nespokojení s tím, co dostávají z Berlína, a upřímně řečeno já také,“ řekl sasko-anhaltský premiér stanici MDR.
Podle Schulzeho se špatné výsledky spolkové vlády v průzkumech nikdy nepromítaly do zemské politiky tak silně jako nyní. „Špatné výsledky v průzkumech spolkové vlády ještě nikdy neměly tak silné dopady na průzkumy pro zemské volby, jako to vidíme nyní,“ uvedl.
Schulze proto zdůrazňuje, že je nutné voličům vysvětlovat, že zemské volby nemají být hlasováním o spokojenosti s centrální vládou.
Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.
Merzův rok v čele Německa? Propadák. Jeho vláda je silně nepopulární a vzhůru se dere krajní pravice
Politika
AfD slaví průlom
Zcela opačná nálada panuje po zveřejnění průzkumu v AfD. Její kandidát na premiéra Ulrich Siegmund prohlásil, že strana prorazila „zvukovou bariéru“. „Je to obrovská vzpruha... Ale nesmíme se těšit předčasně,“ řekl ve videu na síti X.
Es ist passiert – wir haben die 40 % übertroffen!
— Ulrich Siegmund (@UlrichSiegmund) May 7, 2026
In einer repräsentativen Umfrage im Auftrag von Volksstimme/MZ und MDR zeigen die Wähler deutlich: Sie wollen den politischen Wandel – und sie wollen ihn mit der AfD.
Jetzt aber nicht zu früh freuen, sondern weitermachen und… pic.twitter.com/BktOSV7L6u
Spolupředsedkyně celoněmecké AfD Alice Weidelová uvedla, že věří v absolutní většinu strany v sasko-anhaltském sněmu. Zároveň počítá s tím, že výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku povede k rozpadu Merzovy vlády.
Strana pod dohledem tajných služeb
AfD přitom zůstává stranou, kolem níž se vede zásadní bezpečnostní i politický spor. Loni v květnu ji celoněmecká tajná služba BfV označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV tímto způsobem do definitivního verdiktu neoznačovala.
Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku ovšem místní organizaci AfD vede jako prokazatelně krajně pravicovou už od roku 2023.
Při posledních zemských volbách v roce 2021 získala AfD v Sasku-Anhaltsku 20,8 procenta hlasů. Nynější průzkum jí tedy přisuzuje téměř dvojnásobnou podporu.
Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu
Politika
Ostatní strany mohou stát před složitou volbou
AfD se výrazně dařilo už v předloňských volbách v dalších východoněmeckých zemích. V Durynsku získala 32,8 procenta hlasů a volby vyhrála. V Sasku a Braniborsku skončila druhá se zisky 30,6 a 29,2 procenta.
Do vlády se však v žádné z těchto tří zemí nedostala, protože ostatní strany s ní odmítly spolupracovat.
V Sasku-Anhaltsku by ale výsledek nad 40 procenty mohl situaci zásadně zkomplikovat. Pokud by se ostatní strany pokusily zabránit tomu, aby se Ulrich Siegmund stal prvním zemským premiérem z AfD, musely by se spojit síly od konzervativců až po krajní levici. CDU si přitom v minulosti schválila zákaz spolupráce jak s AfD, tak s Levicí.
V září se bude rozhodovat i jinde
Sasko-Anhaltsko nebude jedinou spolkovou zemí, kde se v září bude volit nový sněm. Volby čekají také Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde by AfD mohla podle průzkumů získat 35 až 40 procent hlasů.
Nové politické vedení si budou vybírat také obyvatelé Berlína. Tam se v čele průzkumů drží CDU dosavadního primátora Kaie Wegnera.