Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
Představitelé Francie, Británie a Německa vyjádřili znepokojení nad tím, co označili za „nepřiměřené raketové útoky naslepo zahájené Íránem proti zemím v regionu“. Ve společném prohlášení zdůraznili, že chtějí chránit své zájmy i zájmy svých spojenců na Blízkém východě. Mezi zvažovanými kroky zmínili „nezbytné a přiměřené obranné aktivity“ směřující ke zničení schopnosti Íránu vypouštět rakety a drony přímo u jejich zdroje. O případných dalších postupech chtějí jednat se Spojenými státy a dalšími partnery.
Němci se akce nezúčastní
Německo se však podle ministra zahraničí Johanna Wadephula na přímých vojenských útocích proti Íránu podílet nebude. V rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk uvedl, že německá armáda by zasáhla pouze v případě napadení. Už v neděli večer přitom upozornil, že konflikt s Íránem může trvat déle než jen několik dní.
„Spolková vláda nemá v úmyslu se podílet,“ řekl Wadephul k americko-izraelskému útoku na Írán. Pokud se ale stanou vojáci Bundeswehru cílem íránských útoků, „budou se defenzivně bránit“, dodal. Zdůraznil, že na rozdíl od Británie nemá Německo základny na Blízkém východě. Němečtí vojáci jsou v současnosti na základnách v Jordánsku a Iráku.
Írán obrátil. S USA vyjednávat nebudeme, vzkázal tajemník bezpečnostní rady
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
Francie, Británie a Německo v sobotu zdůraznily, že se neúčastní úderů proti Íránu, které zahájily Spojené státy a Izrael. Londýn nicméně následně informoval, že britský letoun se podílel na zničení íránského dronu vypuštěného směrem na Katar. Íránské údery navíc zasáhly i jednu francouzskou základnu v regionu.
Prezident Emmanuel Macron na dnešním zasedání francouzské bezpečnostní rady vyzval k navýšení francouzské obranné přítomnosti na Blízkém východě. Poukázal, že s některými zeměmi v regionu má Francie obranné dohody, píše AFP.
Írán zaútočil na další země v regionu, například na Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Je to součástí jeho odvety za americké a izraelské údery na jeho území. Útoky zabily ve zmíněných státech několik lidí a komplikují leteckou a námořní dopravu v oblasti.
Související
Londýn po letech přiznal: Rusko zasahovalo do hlasování o brexitu
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
USA a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který v odvetě zaútočil na Izrael a americké cíle v regionu. Trump vysvětloval vojenskou operaci jako snahu zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Během útoků byl zabit také íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Před vojenským zásahem vedly v únoru Írán a USA tři kola nepřímých rozhovorů o jaderném programu Teheránu.
„S USA nebudeme vyjednávat,“ uvedl podle agentury AFP Larídžání na X. „Trump uvrhl region do chaosu svými 'iluzorními sny' a nyní se obává dalších ztrát v řadách amerických sil,“ dodal Larídžání, který byl rovněž poradcem Chameneího.
Politický diář Dalibora Martínka: Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti
Zahraniční politika je pro českou vládu těžký oříšek. Koalice pobíhá po mezinárodní scéně jako zmatená slepice po dvoře. Válka na Ukrajině pro Babiše není téma a Macinka veřejně trénuje bývalou americkou ministryni z politického přemýšlení. Do toho je tu útok na Írán. Co teď?
Trump v rozhovoru, který v neděli zveřejnil časopis The Atlantic, uvedl, že Íránci chtějí jednat a že on s jednáním souhlasí. Reportérovi listu ale nechtěl říct, kdy by mohlo začít. Trump také řekl, že americké a izraelské údery zabily 48 vysoce postavených íránských představitelů. Připustil, že střet s Íránem si vyžádal oběti mezi americkými vojáky. Armáda zatím oznámila tři mrtvé vojáky.
Ochotu jednat projevil podle ománského ministerstva zahraničí také šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. K návratu k jednacímu stolu vyzval i samotný Omán, který v uplynulých týdnech zprostředkovával jednání mezi USA a Íránem.
Související
Putin chce dělat mírotvorce. Nabízí pomoc s ukončením války Íránu a USA
Stavební práce, energie nebo cena stavebních prací rostou kontinuálně, ne nijak skokově, tvrdí Tomáš Koranda, předseda představenstva stavební společnosti Hochtief CZ. Cena bydlení podle něj však roste z jiných důvodů. Především kvůli dlouhé době přípravných procesů či ceně pozemků. A samozřejmě také převisu poptávky, který ovlivňuje marži developerů.
Stavební firmy podle Korandy nabízejí stavební práce na bytových projektech za standardních podmínek a cen. Projekty prodražují i dodatečné podmínky, ať už institucí, které se k projektům vyjadřují, nebo dotčených třetích osob. A také cena peněz v čase, kterou developer musí vynaložit.
Stavíme za třetinu prodejní ceny
Koranda uvádí jako příklad aktuální bytový projekt pro významného developera. „Když se dívám na naše ceny, za které tento projekt stavíme, tak naše ceny jsou na hranici 65 nebo 70 tisíc korun za metr čtvereční.“ Prodejní cena se však pohybuje přes 200 tisíc korun za metr. „To je pro mě dramatický rozdíl, je to současný obrázek trhu s byty,“ říká. Rychlost růstu cen bytů je mnohem rychlejší než růst cen stavebních materiálů a prací.
video
Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering
Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.
Společnost Hochtief CZ se věnuje téměř všem stavebním segmentům – od bytové výstavby přes občansko-administrativní, energetickou, průmyslovou, ekologickou a vodohospodářskou výstavbu až po projekty dopravní a liniové infrastruktury. Podle Korandy může být do budoucna výstavba limitována nedostatkem některých materiálových zdrojů.
Hrozí nedostatek písku a kameniva
„Jednoznačně vnímám jako riziko možný nedostatek kameniva, písků či štěrkopísků,“ uvádí Koranda. Ceny těchto materiálů rostou meziročně o desítky procent. „Rozhodně tak rychle nerostou ceny stavebních prací.“ Dodavatelé materiálů hlásí riziko z pohledu vytěžitelnosti jednotlivých zdrojů. Zájem o nové lomy je ve stavební branži enormní, naráží ale na obrovský společenský i byrokratický odpor.
Rizikem jsou také ceny energií, kdy se ceny emisních povolenek výrazně dotýkají efektivity těžby a konečných cen materiálů.
„Budou tím ovlivněny zejména velké liniové stavby, kde materiál hraje klíčovou roli,“ tvrdí Koranda.
Ředitel Skanska Reality: Dřevo a „recyklovaný“ jsou materiály budoucnosti, stejně jako udržitelná výstavba
Proč se mezinárodní developerská společnost Skanska přihlásila k udržitelnosti? Jaké materiály pro výstavbu svých projektů nejenom v Česku využívá? A je téma zeleného stavění důležité i pro tuzemské zákazníky? Nejenom o tom hovořil generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek v dalším díle podcastu Realitního Clubu.
Dalším velkým problémem ve stavebnictví je dlouhodobý nedostatek vzdělaných zaměstnanců. Velká část těchto lidí míří do automobilového průmyslu, který nabízí obdobné platové podmínky, ale komfortnější pracovní prostředí, „bez deště a bez bláta“. „Vnímáme obecně klesající zájem mladých lidí o technické obory.“ Chybí jak vysokoškolsky vzdělaní lidé, tak absolventi stavebních učňovských oborů.
„Bude muset dojít k nějaké transformaci školského systému. Je třeba najít cesty, jak mladé lidi motivovat ke studiu těchto oborů,“ říká šéf Hochtief CZ. Dovoz zahraničních pracovníků to podle něj není schopen nahradit, i když je podporován státem.
„Mohou se otevřít nové lomy a zajistit suroviny. Nové technologie zefektivní výstavbu. Klíčem vždy budou vzdělaní lidé, ať už k udržitelnému rozvoji, nebo k zajištění kontinuity stavebnictví,“ uvádí Koranda.
Tomáš Koranda byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcasts.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
video
Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering
